Lokum (v angličtině „turkish delight“) je tradiční turecká sladkost s dlouhou historií. Konzistencí připomíná želé, vyrábí se z kombinace cukru, škrobu a aromatických látek. Lze jej nalézt v různých příchutích a barvách. Můj nejoblíbenější je lokum s chutí granátového jablka s pistáciemi a divokými rozinkami.
Jedním z nejcharakterističtějších rysů tureckého potěšení je jeho měkká, rosolovitá struktura. Cukr a škrob, které jsou základními ingrediencemi receptu, se nejprve vaří, aby vznikl hustý sirup. Sirup se poté ochutí různými přísadami, jako je růžová voda, citron nebo pistácie. Po ztuhnutí se hmota nařeže na malé kostičky a obalí v jemném cukru.
Podle legendy vznikla sladkost na přání sultána, který měl zkažené zuby a chtěl si pochutnat na něčem, co by zvládl rozkousat. První obchod s lokumem vznikl v Istanbulu v roce 1775 a od té doby se stal velmi oblíbeným. Lokum můžete mlsat samostatně, často jej dostatete k šálku tureckého čaje nebo kávy. Někteří lidé jej také rádi přidávají do dezertů (používá se například v rumunském sladkém chlebíčku cozonac).
Variant lokumu se vyrábí skutečně obrovské množství. V Turecku jsou cukrářské firmy, které se na něj specializují, jednou z nich je například Koska, která má pobočky po celém Istanbulu. Pokud jste lokum ještě neochutnali, rozhodně stojí za vyzkoušení. Užijete si nejen jeho chuť, ale také tradici, která je s ním spojena.
Více informací získáte po kliknutí na odkaz na mapě:
