Supra aneb gruzínská hostina


Gruzínci milují jídlo, společnost a oslavy. „Supra“, gruzínský typ hostiny, je velkolepou gastronomickou oslavou, která je pro nás navíc zvláštní přítomností speciální postavy označené jako „tamada“. Rolí tamady je vedení oslavy a pronášení přípitků (které jsou velmi časté).

Při supře se hosté sejdou u stolu obloženého nesčetnými lahůdkami, zároveň jsou ale pozváni k účasti na rituálu, který spojuje tradici, jídlo a přátelství. Na gruzínské hostině na stole naleznete širokou škálu místních jídel, od sýrového chačapuri až po šťavnaté knedlíčky chinkali. Středu stolu často dominuje grilované maso mtsvadi, doplněné sortimentem nakládané zeleniny, sýrů a chleba. Supra tedy není jen jídlo a oslava, je to kulinářská cesta po tom nejlepším, co gruzínská kuchyně nabízí. Nejčastěji se popíjí víno, chybět ale nemůže ani místní pálenka chacha.

Tamada: průvodce hostinou

Duší hostiny je v Gruzii „tamada“, který je zodpovědný za udržování ducha a směřování hostiny. Tamada je zároveň zodpovědný za přípitky. Není to jen symbolická role, tamada je srdcem a duší hostiny a jeho přípitky by měly být humorné, sentimentální, filozofické nebo hluboce emotivní.

Socha Tamady
Socha Tamady

Přípitek je nedílnou součástí večera a hlavní povinností tamady. Přípitky, často poetické a procítěné, se týkají různých témat, jako je láska, přátelství, předkové a vlast. Tyto přípitky znázorňují zajímavý pohled na hodnoty a povahu gruzínského lidu. Kromě toho nabízejí možnost pro vyjádření kolektivní radosti, sdíleného smutku nebo společných nadějí. Supra totiž může být nejen slavnostní, ale i smuteční.

Supra je také dokladem tisícileté gruzínské kultury. Tato starobylá hostina byla organizací UNESCO navržena za součást světového nehmotného kulturního dědictví, což jen dokazuje její vnitřní hodnotu.

Na mnoha místech v Tbilisi i jinde jde najít kopie bronzové sochy „tamady“. Originální soška pochází přitom již ze 7. století př. n. l. Tamada je zde znázorněn ve specifické poloze vsedě, v rukou drží dutý roh, z kterého se pije.

Při svém pobytu v Gruzii jsem měl dvakrát možnost zúčastnit se supry. Poprvé to byla spíše symbolická hostina, která byla připravena pro hosty výletu za gruzínským vínem. Zde jsem měl příležitost vyzkoušet si po pronesení přípitku pití vína do dna z dutého buvolího rohu. Podruhé jsem pak náhodou narazil na nefalšovanou supru s charismatickým tamadou v jedné z pivnic v Kutaisi. Pokud na supru narazíte, zvažte, zda se připojíte aktivně. Při hostině se pije často, hodně a do dna. Další den tak může začít nepříjemným bolehlavem. Zažít pravou supru pro mne ale bylo jedním z nejsilnějších zážitků z Gruzie.

Na zdraví a pijte s rozumem!