Trabzon pidesi je tradiční turecký pokrm z těsta, který se vyznačuje specifickým tvarem lodičky a bohatou náplní z místního sýra a másla. Na rozdíl od tenčího a křupavějšího lahmacunu je tento druh pide sytější, těsto je nadýchanější a okraje jsou širší, aby udržely velké množství roztavené náplně.
Příprava v kuchyni začíná ručním tvarováním těsta. Pekař bochánek roztáhne do dlouhého oválu, přičemž střed nechá o něco tenčí než okraje. Na těsto se navrství sýrová směs, a to velmi štědře, tak, aby zůstal volný široký okraj. Ten se následně přehne přes náplň a na koncích se těsto stiskne k sobě, čímž vznikne charakteristický tvar lodičky s vysokými okraji. Pečení probíhá v peci na dřevo při velmi vysokých teplotách. Díky tomu těsto rychle naběhne, na povrchu se vytvoří puchýřky a kůrka zezlátne, zatímco střídka uvnitř zůstane měkká. Vejce se do středu lodičky rozklepne až v poslední minutě pečení, nebo se dokonce jen vmíchá do horkého sýra těsně po vytažení z pece, aby se uvařilo zbytkovým teplem. Na úplný závěr se přidává máslo.
Trabzon pidesi se jí rukama, obvykle se servíruje nakrájené na širší pruhy, často ještě na dřevěném prkénku. Upečené těsto používáte jako lžíci k nabrání roztaveného sýra, vajíčka a másla. Nezbytným doplňkem je horký černý čaj nebo slaný jogurtový nápoj ayran.
Nejbližším příbuzným tohoto pokrmu je adžarské chačapuri ze sousední Gruzie. Oba pokrmy sdílejí tvar lodičky, dominantní roli sýra a másla i volitelné vejce uprostřed.
Já jsem Trabzon pidesi ochutnal v jednom malém pekařství poblíž Velkého bazaru v Istanbulu. Bylo to jednoduché místo, kde se střídali místní obchodníci, a kouř z pece byl cítit až na ulici. Pide mi přinesli na stůl ještě prskající, okraje byly tmavě hnědé a křupavé. Žloutek uprostřed byl neuvěřitelně tekutý, přesně tak, jak to mám rád. ❤️
Dobrou chuť!
🇹🇷 Zažijte tureckou vášeň pro jídlo a pití! Přihlaste se k mému newsletteru a já vás zdarma provedu všemi chutěmi a vůněmi této úžasné gastronomické destinace.
