Co ochutnat ve Velké Británii: typické britské jídlo a speciality

Britská kuchyně si dodnes nese pověst nudné a mdlé - a málokterý gastronomický předsudek považuji za tak nezasloužený. Fish and chips z papírového kornoutu, nedělní pečeně s yorkshirským pudinkem, odpolední čaj se scones i kari vymyšlené v Glasgow: to všechno je dnes britské jídlo. Vedle vlastních staletých tradic totiž Británie vstřebala chutě z bývalých kolonií i od přistěhovalců z celého světa a výsledkem je jedna z nejpestřejších jídelních scén Evropy.

Základ britské kuchyně tvoří jednoduchost a kvalitní suroviny: hovězí a jehněčí maso, brambory, kořenová zelenina, ryby a mořské plody. K tomu připočtěte lásku k omáčkám, zapékaným koláčům všeho druhu a sladkým pudinkům. Blízko má pochopitelně k sousední irské kuchyni - smažené snídaně, dušená masa i láska k černému pivu jsou dědictví, o které se oba ostrovy dělí.

Londýn byl dlouho mým nejoblíbenějším velkoměstem a vracel jsem se do něj opakovaně - britské jídlo jsem proto poznával hlavně tam: na tržnicích, v tradičních bistrech a u pultů s rybou a hranolky.

Typické britské jídlo

Nejtypičtějším britským jídlem je fish and chips - filet z bílé ryby (nejčastěji tresky) smažený v těstíčku, podávaný s hranolky, rozmačkaným hráškem a tatarskou omáčkou. Prodávají ho specializované podniky zvané "chippy", jde o jídlo, které si Britové osvojili během průmyslové revoluce jako levnou a sytou večeři dělnických rodin.

Neděle patří pečeni: Sunday roast je pečené maso s pečenými bramborami, zeleninou, omáčkou gravy a nadýchaným yorkshirským pudinkem - rodinný rituál, který drží pohromadě britské neděle i hospody. A den nejlépe začnete jako Britové: vydatnou snídaní full English breakfast s vejci, slaninou, klobásami, fazolemi a black puddingem. K všedním klasikám patří ještě shepherd's pie, zapečené mleté jehněčí pod vrstvou bramborové kaše.

Britské národní jídlo

Oficiální národní jídlo Velká Británie stanovené nemá, ale kdyby si Britové měli vybrat jeden pokrm, který jejich kuchyni symbolizuje, byl by to podle průzkumů fish and chips. V anketě značky Young's mezi dvěma tisíci Britů ho za typicky britské jídlo označilo 95 % dotázaných.

O titul se ale hlásí i kuřecí tikka masala - kari, které nevzniklo v Indii, nýbrž ve Velké Británii. Jeho vynález se nejčastěji připisuje glasgowské restauraci Shish Mahal, kde měl kuchař Ali Ahmed Aslam na začátku 70. let zjemnit "suché" kuřecí tikka rajčatovo-smetanovou omáčkou. Britský ministr zahraničí Robin Cook pak v roce 2001 v často citovaném projevu prohlásil kuřecí tikka masala za "pravé britské národní jídlo" - a to právě proto, jak dokonale ukazuje schopnost Británie vstřebávat vnější vlivy a přetvářet je k obrazu svému.

Co ochutnat ve Velké Británii

• Fish and chips. Smažená treska v těstíčku s hranolky - jídlo, které si Britové zvolili za svůj symbol. Kupte si ho v "chippy" a jezte rovnou z kornoutu, ideálně u moře.
• Full English breakfast. Vydatná snídaně z vajec, slaniny, klobás, fazolí, rajčat, žampionů a toastu. Nejlepší je v obyčejných bistrech, kterým Britové láskyplně říkají "greasy spoon".
• Sunday roast. Nedělní pečeně (hovězí, jehněčí, kuřecí nebo vepřová) s pečenými bramborami, zeleninou a omáčkou gravy. Britská rodinná tradice, kterou o nedělích servíruje skoro každá hospoda.
• Chicken tikka masala. Kuřecí kousky v krémové kari omáčce, nejslavnější jídlo britské "curry house" scény. Vzniklo ve Velké Británii, nejspíš v Glasgow na začátku 70. let.
• Shepherd's pie. Mleté jehněčí se zeleninou zapečené pod bramborovou kaší. Varianta s hovězím se správně jmenuje cottage pie - Britové v tom mají jasno.
• Yorkshire pudding. Nadýchané pečené těsto z mouky, vajec a mléka, tradiční příloha k nedělní pečeni. Název poprvé zapsala kuchařka Hannah Glasse už v roce 1747.
• Scones a cream tea. Křehké pečivo podávané s hustou smetanou clotted cream a jahodovým džemem k odpolednímu čaji. Devon maže nejdřív smetanu, Cornwall nejdřív džem - a oba kraje to myslí smrtelně vážně.
• Haggis. Skotské národní jídlo z ovčích drobů, ovesných vloček a koření, tradičně vařené v ovčím žaludku. Podává se s tuřínem a bramborami ("neeps and tatties"), hlavně na lednový svátek Burns Night.
• Beef Wellington. Hovězí svíčková obalená houbovou směsí a listovým těstem, chlouba slavnostních britských tabulí. Říkal tu někdo Gordon Ramsay? 😁
• Cornish pasty. Plněná taštička s hovězím, bramborami, tuřínem a cibulí, kdysi oběd cornwallských horníků. Od roku 2011 má chráněné zeměpisné označení - pravá pasty smí vzniknout jen v Cornwallu.
• Bangers and mash. Klobásy s bramborovou kaší a cibulovou omáčkou, stálice hospodských jídelníčků. Přezdívku "bangers" si klobásy vysloužily za válek, kdy kvůli vysokému obsahu vody praskaly na pánvi.
• Black pudding. Krvavá klobása z vepřové krve, tuku a ovesných vloček. Nejslavnější pochází z lancashirského města Bury, patří k full English breakfast.
• Scotch egg. Vejce natvrdo obalené v klobásovém mase a strouhance, usmažené dozlatova. Navzdory názvu nejspíš nemá se Skotskem nic společného - o vynález se hlásí londýnský obchodní dům Fortnum & Mason.
• Steak and kidney pie. Koláč z křehkého těsta plněný hovězím masem a ledvinkami v tmavé omáčce. Pubová klasika s kořeny v 18. století.
• Pork pie. Studený koláč plněný vepřovým masem v aspiku, oblíbená svačina na piknik. Nejproslulejší se peče v Melton Mowbray, má vlastní chráněné označení.
• Cider. Fermentovaný jablečný nápoj, na jihozápadě Anglie zakořeněný po staletí. Tradiční západoanglické cidery jsou suché a komplexní, na hony vzdálené sladkým průmyslovým verzím.
• Sendviče. Británie sendvič vynalezla a dodnes ho povyšuje na umění - od trojúhelníčků s okurkou po zapékané speciality z trhů. Ochutnejte klasiky jako BLT nebo kuřecí s kukuřicí v celozrnném chlebu.
• Sticky toffee pudding. Teplý datlový dezert s karamelovou omáčkou, o jehož vynález se přou hned dva podniky v Lake District.
• Eton mess. Rozlámané pusinky s jahodami a šlehačkou. Dezert je doložený na slavnostech prestižní Eton College už v 19. století a dodnes patří k létu.
• Victoria sponge cake. Piškotový dort s džemem a šlehačkou, pojmenovaný po královně Viktorii, milovnici odpoledního čaje. Recept zapsala už roku 1861 slavná Isabella Beeton.
• Trifle. Vrstvený pohár z piškotu, želé, ovoce, krému a šlehačky. Nesmí chybět na žádné rodinné oslavě ani vánoční tabuli.
• Fudge. Máslová karamelka, která se rozplývá na jazyku - v turistických městech ji krájejí čerstvou přímo z plátu. Cornwall ji obohatil o hustou smetanu clotted cream.
• Crumpets. Kynuté placky s charakteristickými dírkami, opečené a bohatě pomazané máslem. Snídaňová klasika s doloženou historií od konce 17. století.
• Kedgeree. Rýže s uzenou rybou, vejci a kari kořením - snídaně, kterou si Britové přivezli z koloniální Indie. Dnes ji potkáte spíš na brunchových menu lepších podniků.
• Coronation chicken. Studené kuře v kari majonéze s meruňkami, vytvořené roku 1953 pro korunovační oběd Alžběty II. Zdomácnělo v sendvičích ze supermarketů.
• Ploughman's lunch. Studený talíř "oráčova oběda": chléb, zralý sýr, nakládaná cibulka a chutney. Za jeho "odvěkou tradicí" stojí z velké části reklamní kampaň mlékárenské rady z 60. let - Britům to chutná i tak.
• Cullen skink. Hustá skotská polévka z uzené tresky jednoskvrnné, brambor a cibule, pojmenovaná po rybářské vesnici Cullen. Na sychravé skotské počasí neznám lepší recept.
• Cawl. Velšské národní jídlo: pomalu táhnutý vývar s jehněčím, pórkem a kořenovou zeleninou. První zmínky o něm pocházejí už ze 14. století.
• Welsh rarebit. Opečený chléb přelitý hustou sýrovou omáčkou s hořčicí a pivem. Žertovný název "velšský králík" nese od 18. století, králíka v něm nehledejte.
• Toad in the hole. Klobásy zapečené v těstě na yorkshirský pudink, servírované s cibulovou omáčkou. Název "ropucha v díře" patří k těm, které raději nepřekládejte před jídlem.
• Lancashire hotpot. Jehněčí maso s cibulí zapečené pod vrstvou tence krájených brambor. Dědictví průmyslového severozápadu Anglie.
• Bubble and squeak. Opečená směs zbylých brambor a zelí z nedělní pečeně. Jméno dostala podle zvuků, které vydává na pánvi - bublá a piští.
• Bakewell tart. Koláč s vrstvou džemu a mandlovou náplní frangipane z města Bakewell v Derbyshiru. Vyvinul se ze staršího Bakewell puddingu, který měl vzniknout kuchyňským omylem.
• Banoffee pie. Dezert z banánů, karamelu a šlehačky na sušenkovém korpusu. Vznikl roku 1971 v restauraci The Hungry Monk v Sussexu, jeho jméno se dostalo až do oxfordského slovníku.
• Mince pies. Vánoční koláčky plněné směsí sušeného ovoce a koření zvanou mincemeat. Kdysi obsahovaly i maso, dnes už jen jeho jméno.
• Cheddar a Stilton. Dva nejslavnější britské sýry: cheddar zraje ve stejnojmenné vesnici v Somersetu už od středověku, "král sýrů" Stilton se smí vyrábět jen ve třech hrabstvích. Ochutnejte je na farmářských trzích.
• Marmite. Slaná pomazánka z kvasnicového extraktu s heslem "Love it or hate it". Neexistuje Brit, který by na ni neměl vyhraněný názor - vy ho po prvním toastu mít budete taky.
• Battenberg cake. Kostkovaný dort ze žlutého a růžového piškotu obalený marcipánem. Podle tradované, byť nedoložené historky vznikl na počest sňatku princezny Viktorie s princem Louisem z Battenbergu.
• Chelsea bun. Sladký šnek z kynutého těsta s rozinkami a skořicí, který se od začátku 18. století pekl v proslulém Chelsea Bun House v Londýně. K jeho milovníkům patřila i královská rodina.
• Lardy cake. Prorostlý koláč z chlebového těsta, sádla, cukru a rozinek, specialita jižní Anglie spojovaná hlavně s hrabstvím Wiltshire. Dieta to není, zážitek ano.
• Treacle tart. Koláč plněný zlatým sirupem, strouhankou a citronovou šťávou. Oblíbený dezert Harryho Pottera - a to je v Británii doporučení nejvyššího řádu.
• Jaffa cakes. Piškoty s pomerančovým želé a čokoládou, o kterých britský soud roku 1991 závazně rozhodl, že jsou koláč, a ne sušenka. Šlo o daně, ne o filozofii.
• Pimm's. Ovocný likér na bázi ginu, který se v létě míchá s limonádou, ovocem a okurkou. Neodmyslitelně patří k Wimbledonu a zahradním slavnostem.

Typické britské nápoje

Když se řekne Velká Británie, většina lidí si vybaví čaj - a oprávněně. Britové vypijí přes 100 milionů šálků čaje denně a pro většinu národa je "cuppa" odpovědí na každou životní situaci. Tradičně se pije silný černý čaj s mlékem; jestli mléko patří do šálku před čajem, nebo až po něm, je předmět sporů, které nikdy neskončí.

Druhým národním nápojem je pivo - a britská pivní kultura stojí na svrchně kvašených ale. Od jantarových bitter přes tmavé portery a stouty až po moderní IPA: všechna tato piva se v hospodách tradičně čepují z ručních pump, jen jemně sycená a méně vychlazená, než jsme zvyklí. Právě tak chutnají nejlíp.

Dalším typickým britským nápojem je cider, jehož domovem je region West Country na jihozápadě Anglie. Ze speciálních odrůd jablek s vysokým obsahem tříslovin tu vznikají suché, jiskrné cidery s komplexní chutí - mezi nejznámější výrobce patří Thatchers, Sheppy's nebo Westons. V hospodě se cider objednává úplně stejně jako pivo a pinta se vypije stejně rychle.

V neposlední řadě jsou tu britské destiláty: gin a whisky. Gin Britové pijí od konce 17. století a gin s tonikem povýšili na národní instituci - samotný styl London Dry, dnes světový standard, ale vznikl až s pokrokem destilace v 19. století. Skotská single malt whisky pak patří mezi nejvyhledávanější destiláty světa a její ochutnávka je samostatný důvod, proč vyrazit na sever.

Jak si užít britské jídlo naplno

• Zajděte na full English breakfast do obyčejného rodinného bistra. Podnikům typu "greasy spoon" se nevyhýbejte, právě tam se snídá nejlíp - já svou nejlepší anglickou snídani snědl v londýnském bistru E. Pellicci, které jedna italská rodina vede od roku 1900.
• Ochutnejte fish and chips u pobřeží, ideálně v některém z tradičních přímořských letovisek, jako je Brighton nebo Blackpool. Brighton je sám o sobě nádherný a od Londýna ho dělí jen hodina vlakem.
• Vyhraďte si neděli na Sunday roast v tradiční hospodě. Pečeně se podává typicky jen v neděli v poledne a v oblíbených podnicích bývá vyprodaná - rezervace se vyplatí.
• Dopřejte si odpolední čaj, tzv. "afternoon tea", v čajovně nebo některém z luxusních hotelů. Čeká vás výběr čajů, sendviče, scones s clotted cream a klidné odpoledne, které nikam nespěchá.
• Zajděte na pivo do tradičního pubu a objednávejte přímo u baru. Obsluha ke stolům v britských hospodách nechodí - a když vyrazíte ve skupině, počítejte se zvykem "rounds": každý postupně platí kolo pro všechny.
• Navštivte některý z potravinových trhů. V Londýně skoro každý zamíří na slavný Borough Market, mně učaroval sousedský sobotní Broadway Market v Hackney a mladé publikum táhne punkový Camden Market.
• Najezte se levně v asijských čtvrtích. Londýnská Čínská čtvrť je jedno z mála míst, kde se v centru metropole najíte opravdu levně - a bengálská Brick Lane platí za domov jednoho z nejlepších kari ve městě.

Nejlepší britské jídlo

Pokud bych měl vybrat tři osobní favority, tak nejlepší britské jídlo pro mne je:

1. Full English breakfast. Tu svou životní jsem snědl v bistru E. Pellicci v londýnském East Endu - a od prázdného talíře jsem odcházel s tím, že příště bych na ni vystál frontu i v lijáku.
2. Scotch egg. V restauraci The Mayfair Chippy jsem ochutnal netradiční kedgeree variantu s uzenou treskou: kůrka křupala a žloutek se rozlil přesně ve chvíli, kdy měl.
3. Britské sendviče. Zapečený sendvič s čedarem, slaninou, rukolou a hořčicí z Broadway Market mi ukázal, proč jsou Britové v sendvičích mistři - sýr se táhl, dokud jsem ho nepřetrhl.

Jak poděkovat za britské jídlo

Angličtinou se v Británii domluvíte vždycky, hovorové díky ale potěší víc než učebnicové "thank you". Nejběžnější je "Cheers" (čírz) - díky, které slouží i jako přípitek a rozloučení. Hlavně na severu Anglie uslyšíte krátké "Ta" (tá) - díky, a když vám jídlo chutnalo, řekněte "That was lovely" (det voz lavli) - to bylo výborné.

V restauracích bývá k účtu někdy automaticky připočtený "service charge", obvykle 12,5 % - v takovém případě se další spropitné nečeká. Kde příplatek není, je zvykem nechat zhruba desetinu účtu. V hospodě se dýško nedává; místní nanejvýš barmanovi nabídnou "and one for yourself" - drink pro něj samotného.

Regionální britská kuchyně a speciality

Skotsko (Edinburgh)
Skotská kuchyně stojí odjakživa na ovsu, který chladnému a vlhkému podnebí svědčí víc než pšenice. Vévodí jí haggis, skotské národní jídlo z ovčích drobů a ovesných vloček, které povýšila na ikonu báseň Roberta Burnse z roku 1786 - dodnes se slavnostně servíruje na Burns Night. Ochutnejte i polévku cullen skink, máslové sušenky shortbread a uzenou tresku Arbroath smokie; zapít to všechno můžete single malt whisky.

Wales (Cardiff)
Velšská kuchyně je skromná, keltská a poctivá. Národním jídlem je cawl, pomalu táhnutý vývar s jehněčím a pórkem - pórek je ostatně velšský národní symbol. Vedle něj zkuste Welsh rarebit, chléb zapečený se sýrovou omáčkou, ovocný chléb bara brith a odvážnější i laverbread, kaši z mořských řas, která kdysi živila velšské horníky.

Severní Irsko (Belfast)
Nejmenší část království má nejvydatnější snídani: Ulster fry přidává k anglické klasice smažený sodový a bramborový chléb a platí tu pravidlo, že co jde usmažit, se usmaží. Tradiční soda bread se peče jen z mouky, sody, soli a podmáslí, a k masu se podává champ - bramborová kaše s jarní cibulkou a máslem.

Severní Anglie (Manchester)
Sever si drží vydatnou dělnickou kuchyni. Typický je Lancashire hotpot, jehněčí zapečené pod vrstvou brambor, a samozřejmě Yorkshire pudding, bez kterého se na severu neobejde žádná nedělní pečeně. Sladkou tečkou jsou koláčky Eccles cake plněné rozinkami, pojmenované po městečku u Manchesteru, kde se prodávají už od 18. století.

Jižní Anglie (Londýn)
Na jihu se vaří nejrozmanitěji: v Londýně se potkává fish and chips z tradičních chippies s kuchyněmi celého světa. K jihu patří i sladkosti jako Eton mess z pusinek a jahod nebo londýnský Chelsea bun; specialitou východního Londýna jsou masové koláče pie and mash.

Jihozápad Anglie (Cornwall a Devon)
Jihozápad je královstvím cideru, smetany a taštiček. Cornish pasty tu má chráněné zeměpisné označení a cream tea - čaj se scones, clotted cream a džemem - je tu takřka náboženství: Devon maže nejdřív smetanu, Cornwall nejdřív džem a špatné pořadí vám v tom druhém hrabství jen tak neodpustí.

Slavní britští šéfkuchaři

• Gordon Ramsay (1966). Nejslavnější britský šéfkuchař současnosti, proslulý přímočarým vystupováním v pořadech jako Hell's Kitchen, MasterChef či Kitchen Nightmares. Jeho restaurace aktuálně drží celkem 9 michelinských hvězd v šesti podnicích (stav k únoru 2026) - vlajková Restaurant Gordon Ramsay v Chelsea si tři hvězdy drží nepřetržitě od roku 2001. Ramsay je známý dokonalou technikou a nekompromisními nároky na suroviny.
• Jamie Oliver (1975). Populární kuchař, který proslul neformálním přístupem a důrazem na jednoduché vaření z čerstvých surovin. Kampaní "Feed Me Better" prosadil zdravější školní stravování v Británii, vydal desítky kuchařek a po krachu své restaurační skupiny v roce 2019 se na jaře 2026 vrací s obnoveným řetězcem Jamie's Italian.
• Heston Blumenthal (1966). Průkopník molekulární gastronomie a majitel restaurace The Fat Duck, která drží tři michelinské hvězdy nepřetržitě od roku 2004 - výpadek způsobilo jen dočasné přestěhování podniku do Austrálie v roce 2015. Blumenthal je proslulý vědeckým přístupem k vaření; v roce 2025 otevřeně promluvil o své bipolární poruše a stal se ambasadorem osvěty o duševním zdraví.
• Nigella Lawson (1960). Autorka kuchařek a televizní osobnost, známá smyslným přístupem k vaření a důrazem na požitek z jídla. Její recepty jsou jednoduché, chutné a esteticky působivé; k nejúspěšnějším pořadům patří Nigella Bites a Nigella Express.
• Marco Pierre White (1961). Enfant terrible britské gastronomie: v roce 1995 se stal prvním britským šéfkuchařem se třemi michelinskými hvězdami a zároveň nejmladším, kdo jich kdy dosáhl. Vychoval řadu slavných kuchařů včetně Gordona Ramsayho, v roce 1999 ale hvězdy demonstrativně vrátil a od té doby se hodnocení neúčastní - dnes je hlasitým kritikem degustačních menu a malých porcí.

Britské michelinské restaurace

Průvodce Michelin Guide Great Britain & Ireland 2026 zahrnuje 1 210 restaurací, z toho 230 s hvězdou: 10 podniků má tři hvězdy, 28 dvě a 192 jednu (údaje k září 2026; průvodce hodnotí Británii a Irsko dohromady). Dalších zhruba 187 podniků nese označení Bib Gourmand - mou oblíbenou kategorii oceňující mimořádný poměr ceny a kvality.

Nejslavnější trojhvězdičkou je bezpochyby The Fat Duck šéfkuchaře Hestona Blumenthala v malebné vesničce Bray v Berkshire. Ochutnáte tu jeho slavné pokrmy jako "Snail Porridge" či "Bacon and Egg Ice Cream" i chod servírovaný se sluchátky se zvukem mořského příboje - michelinská kuchyně, která je stejnou měrou laboratoř jako restaurace. Hned přes ulici navíc stojí druhá trojhvězdička, The Waterside Inn rodiny Roux.

Trojici nejznámějších jmen uzavírá Restaurant Gordon Ramsay v londýnské čtvrti Chelsea, který tři hvězdy drží nepřetržitě od roku 2001 a nabízí moderní francouzskou kuchyni v elegantním prostředí. Novějším přírůstkem do klubu trojhvězdiček je Moor Hall šéfkuchaře Marka Birchalla v lancashirském Aughtonu: třetí hvězdu získal v únoru 2025, k tomu drží zelenou hvězdu za udržitelnost a v žebříčku National Restaurant Awards patří k úplné britské špičce.

Skotská scéna zatím na tři hvězdy čeká - nejvýš stojí dvouhvězdičkové Restaurant Andrew Fairlie v Gleneagles a The Glenturret Lalique. V Edinburghu pak hvězdu dlouhodobě drží The Kitchin Toma Kitchina i Restaurant Martin Wishart, jehož hvězda patří k nejdéle drženým v celém Skotsku.

Výše zmíněné podniky jsou jen zlomek britské michelinské scény - a upřímně, obyčejná hospoda s dobrou nedělní pečení pro mne obstojí i vedle nich.

Zajímavosti o britském jídle

• Haggis se podíval na okraj vesmíru. V lednu 2021 vypustil skotský řezník Simon Howie haggis meteorologickým balónem do stratosféry - vystoupal do výšky přes 32 kilometrů a po necelých třech hodinách přistál v Borders. Akce oslavila svátek Burns Night.
• Fish and chips přivezli do Británie přistěhovalci. Smaženou rybu v těstíčku přinesli sefardští Židé z Portugalska a Španělska; první doložený podnik spojující rybu s hranolky otevřel Joseph Malin v londýnském East Endu v 60. letech 19. století.
• Nejstarší londýnská restaurace slouží přes 225 let. Rules v Covent Garden, založená roku 1798 jako ústřicový bar, funguje nepřetržitě dodnes a specializuje se na tradiční britskou kuchyni a zvěřinu. Za celou dobu ji vlastnily jen čtyři rodiny.
• Sendvič je pojmenovaný po britském šlechtici. John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche, si podle tradované historky nechával servírovat maso mezi krajíci chleba, aby mohl jíst při kartách. Britové dnes snědí přes 11 miliard sendvičů ročně.
• O Jaffa cakes rozhodoval soud. V roce 1991 řešil britský tribunál, zda jsou Jaffa cakes sušenka (zdaněná), nebo koláč (bez DPH). Výrobce McVitie's na důkaz upekl obří verzi o průměru 30 centimetrů a vyhrál: Jaffa cakes jsou úředně koláč.
• Sýr Stilton se nesmí vyrábět ve Stiltonu. Chráněné označení povoluje výrobu "krále sýrů" jen ve třech hrabstvích - Derbyshire, Leicestershire a Nottinghamshire. Vesnice Stilton, po které se sýr jmenuje (prodával se tam), leží mimo povolené území.
• Za kotoučem sýra se v Anglii běhá ze srázu. Při každoročním cheese rollingu na Cooper's Hill v Gloucestershiru se závodníci vrhají z prudkého kopce za kolem sýra Double Gloucester. Písemné doklady sahají do roku 1836, tradice je ale zřejmě mnohem starší.
• Kari je v Británii velký byznys. Indické, pákistánské a bangladéšské restaurace - "curry houses" - tvoří tisíce podniků po celé zemi a obor generuje miliardy liber ročně. Není náhoda, že Britové vlastnímu kari přiznali status národního jídla.
• Británie si svá jídla chrání zákonem. Cornish pasty, pork pie z Melton Mowbray, sýry Stilton a West Country Farmhouse Cheddar nebo skotská uzená treska Arbroath smokie smějí pod svým jménem vznikat jen v přesně vymezených oblastech a podle dané receptury.

Užijte si Velkou Británii a to nejlepší britské jídlo!

Dan Špaňhel

Jsem Dan. Píšu jen o tom, co jsem sám ochutnal - od pouličního stánku po michelinskou hvězdu. Kvůli jídlu jsem procestoval půlku světa a zkusil všechno možné - i nemožné.

O mně Kontakt

Velká Británie 8. května 2023

Scotch egg: vejce v mletém mase

Scotch egg je vejce natvrdo v kabátu z klobásového masa a strouhanky - svačina, kterou Británie jí na piknicích i v hospodách u piva. Se Skotskem přitom nemá nic společného a jeho stopa možná vede až do mughalské Indie. Odkud se vzalo jméno, proč o svačině jednala britská vláda a jak chutná rybí verze z londýnského Mayfairu?

Velká Británie 8. května 2023

Bistro E. Pellicci: full English breakfast v Londýně

Bistro E. Pellicci v londýnské čtvrti Bethnal Green vede jedna toskánská rodina od roku 1900, jeho full English breakfast patří k nejvyhlášenějším ve městě. Art deco interiér od truhláře-štamgasta je od roku 2005 chráněnou památkou, snídávali tu i gangsteři Krayové. V článku najdete, co dostanete na talíř, kolik stojí a jak se vyhnout frontě.

Velká Británie 8. května 2023

Borough Market: nejznámější potravinový trh Londýna

Borough Market na jižním konci London Bridge je nejznámější potravinový trh Londýna. Obchoduje se tu déle než tisíc let; dnešní podobu ale určil rok 1756, kdy starý trh zrušil parlament a místní si za vybrané peníze otevřeli vlastní. Pod viktoriánskou litinou se dnes prodávají řemeslné sýry, kvasový chléb i horké jídlo z celého světa.

Velká Británie 8. května 2023

Camden Market: londýnský trh s duší punku

Camden Market je šest trhů pod jednou značkou: bývalé stáje a koňská nemocnice u Regent's Canalu, kde se dnes prodává punková móda a street food z celého světa. Přečtěte si, jak se z koňského zázemí stal jeden z největších trhů Británie, proč na něm stojí socha Amy Winehouse - a proč ho jako gastro tip beru s opatrností.

Velká Británie 8. května 2023

Broadway Market: sousedský sobotní trh v londýnském Hackney

Broadway Market je sousedský sobotní trh v londýnské čtvrti Hackney, v ulici mezi parkem London Fields a kanálem Regent's Canal. Cestu, po které honáci kdysi vodili dobytek na porážku, dnes každou sobotu zaplní přes 150 stánků s farmářskými potravinami, street foodem i řemesly. Kamenné obchody podél ulice žijí celý týden, trh patří sobotě.

Velká Británie 8. května 2023

Čínská čtvrť (Chinatown): levné čínské jídlo v Londýně

Nejslavnější čínská čtvrť Evropy je zároveň jedna z nejmenších: pár ulic v srdci londýnského West Endu, brány z osmdesátých let a girlandy červených lampionů. Chinatown se do Soho stěhovala postupně z doků v Limehouse, jméno nese po dynastii Tchang a vedle pečených kachen a dim sum nabízí bufety, kde se návštěvník nají, jak jen dokáže.

Velká Británie 7. května 2023

Fudge: máslová karamelka

Fudge vypadá jako esence britství - kostky máslové cukrovinky se prodávají v každém přímořském letovisku i londýnském suvenýrovém obchodě. Jenže vymysleli ho Američané a Britové si ho přivlastnili tak důkladně, že se dnes prodává i s korunkou na víku. Jak se sladkost pojmenovaná po fušeřině dostala přes oceán a proč jí Cornwall přidal smetanu?