Co si přivézt
Jídlo je pro mne ten nejlepší suvenýr: na rozdíl od magnetky na lednici si ho doma vychutnám a na chvíli se vrátím zpátky na cesty. Gastronomické suvenýry si proto přivážím z každé cesty. Obvykle cestuji nalehko jen s malým batohem, kvůli jídlu ale dělám výjimky - z Íránu jsem se vracel s kufrem a povolenou váhu překročil "jen" o kilogram 😁
Mé tři nejoblíbenější gastrosuvenýry
Žebříček se s každou cestou trochu hýbe, tyhle tři položky ale u mne vítězí dlouhodobě:
- Íránské pistácie. Nejslavnější íránský suvenýr a moje jednička. Při nákupu se vyplatí zaměřit na odrůdu akhbari - je ze všech nejdražší, ale rozdíl je znát. Co dalšího stojí za místo v kufru, píšu v článku Co si přivézt z Íránu.
- Čaj. Preferuji černý, nebo zelený. Vozím si íránský čaj z Gilánu i turecký čaj z okolí Rize, naposledy mne ale totálně uchvátil úplně základní černý čaj z Pákistánu: Tapal Danedar, granulovaný čaj od rodinné firmy z Karáčí, která funguje už od roku 1947.
- Italské lokální těstoviny. Typů těstovin je v Itálii obrovské množství, proto si vždycky vezu tvar typický pro navštívený region - ze Sicílie busiate z okolí Trapani a caserecce, z Bari orecchiette, které mají dokonce vlastní uličku, kde je ženy ručně tvarují přímo přede dveřmi domů. Rád kupuji celozrnné varianty.
Sladké úlovky
Přivézt alespoň jednu čokoládu z každé navštívené země je pro mne (skoro) povinnost - a to i ze zemí, které čokoládou zrovna neprosluly. Největším překvapením poslední doby byla íránská dubajská čokoláda: bonbóny plněné pistáciemi a kadayifem, které se vyrovnají těm evropským. Klasikou zůstává švýcarská čokoláda - bez několika tabulek zkrátka domů nejedu.
Halva je moje nejoblíbenější turecká sladkost, na jazyku se zároveň drobí i rozplývá. Tuniskou halvu balenou jako českou májku jsem vzít "musel" - teď už vím, že téhle formě je lepší se vyhnout 😁 Z Polska vozím karamelové bonbóny krówki, které se vyrábějí jen z mléka, cukru a másla, z Íránu medový sohan nebo pistáciový gaz, z Turecka lokum a z Británie fudge.
Sýry a uzeniny
Sýry se sušenou šunkou tvoří pravidelně největší část toho, co si vozím domů. Ze Švýcarska je to pikantní Tête de Moine, který se speciálním struhadlem hobluje do tenkých růžiček, ze Španělska uzený baskický Idiazabal (můj kousek si odnesl bronz z World Cheese Awards) a sušená šunka jamón, z Bulharska bílý sýr sirene. Funguje to ale i obráceně: olomoucké tvarůžky často vozím do Francie, země proslulé sýrařskou tradicí - a díky své výrazné chuti tam sklízejí velký úspěch.
Káva a něco ostřejšího
Jako milovník kávy si ji musím přivézt prakticky z každé země - i z těch, kde se kávovník nepěstuje. Důležitá je pro mne alespoň místní pražírna. A od doby, kdy jsem si z Itálie přivezl mocca konvičku, nedám na čerstvě umletou kávu dopustit.
U alkoholu sázím na degustační balení: mauricijský rum jsem si přivezl jako sadu pěti lahviček z lihovaru Saint Aubin a arménskou brandy Ararat jako tři ročníky vedle sebe - hezky ukážou, co s ní dělá čas v sudu. Z Česka pak na oplátku vozím ven moravskou slivovici; i naše rodina si pálí vlastní.
Jak a kde nakupuji
- Skvěle poslouží obyčejný supermarket. Ve Švýcarsku COOP, na Mauriciu síť Winners, v Turecku úplně běžný market za rohem. Ještě lepší je ale nakupovat přímo u výrobců, kde to jde - pistáciové máslo i tepaný měděný tác jsem v íránském Jazdu koupil od lidí, kteří je sami vyrábějí.
- Koření kupuji balené, ne na váhu z trhů. U tohoto typu zboží mám rád pocit čistoty, který mi dává hygienicky zabalené zboží ze supermarketu. Platí to i pro šafrán - ten íránský je nejceněnější na světě.
- Do příručního zavazadla patří malá a nerozbitná balení. Degustační lahvičky alkoholu projdou i kabinovými limity na tekutiny, vakuovaný sýr nebo olivy bezpečnostní kontrolou. Křehké věci jako španělské sušenky mantecados naopak zabalte doprostřed kufru - jinak dovezete jen drobky.
- Hlídám si celní předpisy. Hlavně u letů mimo Evropu se předem ujistěte, že dané produkty smíte legálně dovézt.
- Myslím na trvanlivost. Čerstvé věci kupuji až poslední den a doma je sním jako první; sušené ovoce, halva nebo bsissa naopak vydrží týdny.
A jaký je váš nejlepší gastrosuvenýr? Šťastnou cestu a plný kufr dobrot!
Co si přivézt ze Severní Makedonie?
Ze Severní Makedonie si vozím hlavně sýry: ovčí kaškaval z Trnice pod Korabem, tvrdé a slané bieno sirenje, smíšené mešano sirenje i kozí sýr z okolí Bitoly. K nim pálivý ajvar, který ale patří jen do odbaveného kufru, a čokolády ze skopské Evropy, jejíž mátové Minti byly největším překvapením celého nákupu.
Co si přivézt z Česka?
Česko, má rodná země. Země piva, Becherovky, olomouckých tvarůžků, lázeňských oplatků a dalších výjimečných gastro suvenýrů, jako jsou hořické trubičky nebo štramberské uši. Opomenout nejde ani moravskou slivovici nebo víno, unikátní je využívání máku v české kuchyni.
Co si přivézt z Íránu?
Írán je zemí, která nabízí nepřeberné množství gastronomických pokladů ideálních jako suvenýry. Mezi nejvyhlášenější patří pistácie, zejména odrůda akhbari, známá svou velikostí a intenzivní chutí. Tradiční sladkosti z Jazdu, qottab a loz, ocení podle mne také každý milovník sladkého. Nejde opomenout ani šafrán, exotický dřišťál, čaj z Gilánu nebo krystalizovaný cukr nabat. Írán toho nabízí ale mnohem, mnohem víc.
Co si přivézt z Tuniska?
Mezi mé nejoblíbenější gastronomické suvenýry z Tuniska patří místní kuskus. Je základem tuniské kuchyně a jeho kvalita je špičková. Tuniský olivový olej je jedním z nejlepších na světě. Neodolám ani místní bsisse, výživné směsi z obilovin, luštěnin a koření, která je pro mne jakousi tuniskou "nutellou".
Co si přivézt z Polska?
Mezi nejoblíbenější polské gastro suvenýry patří tradiční uzeniny jako kiełbasy a kabanosy, vynikající svou kvalitou a chutí. Sladkými lákadly jsou oblíbené karamelové bonbóny krówki a dezert ptačí mléko. Mým velkým oblíbencem je suska sechlońska, švestka sušená kouřem s chráněným zeměpisným označením. Nikdy neodolám ani osvěžujícímu ovocnému dezertu s názvem kisiel.
Co si přivézt ze Španělska?
Ze Španělska si pokaždé přivážím plný batoh delikates. Sušenou šunku jamón, klobásu chorizo, baskický sýr Idiazabal, marinované ančovičky boquerones i křehké sušenky mantecado a polvorónes. A k tomu kakao, ze kterého doma vzniká hustá horká čokoláda, jaká se ve Španělsku podává ke churros.
Co si přivézt z Arménie?
Arménie patří ke kulinářsky nejbohatším zemím, jaké jsem navštívil, a gastronomické suvenýry se z ní vozí skvěle. Já si přivezl dárkové balení brandy Ararat, sušené meruňky i broskve, sladký sujukh z vlašských ořechů a lavash s dřevěným uhlím. Na dlouhou cestu domů se pak osvědčil provázkový sýr chechil se salámovými tyčinkami.
Co si přivézt ze Švýcarska?
Ze Švýcarska si vozím hlavně sýry: pikantní Appenzeller, pravý Emmentaler z údolí řeky Emme, Gruyère jako základ fondue i degustační mix na rozkoukání. K nim přibalím hruškové taštičky birnweggen, sušené uzeniny z italsky mluvícího kantonu Ticino a pár tabulek čokolády - mléčná se ostatně narodila právě ve Švýcarsku. Skoro všechno pořídíte v běžném supermarketu.
Co si přivézt z Mauricia?
Mauricius míchá v kuchyni vlivy Indie, Číny, Afriky i Francie a stejně pestré jsou i místní gastronomické suvenýry. Já si z ostrova přivezl degustační balení rumu Saint Aubin, směs koření na jeho ochucení, kávu z pražírny Dodo Café nebo vanilkový čaj Bois Chéri. Slané banánové chipsy a ostré zázvorové bonbóny zase zpříjemnily dlouhý let domů.
Co si přivézt z Izraele?
V izraelské kuchyni se potkávají chutě Židů z celého světa, a tak jsem spoustu tamních pochoutek ochutnal už dřív v jejich rodných zemích. Domů jsem si nakonec přivezl tři speciality: křupky bisli ve tvaru těstovin, arašídovou bambu, která v Izraeli drží čtvrtinu trhu slaných pochoutek, a těstoviny ptitim přezdívané Ben Gurionova rýže.