Pivo
Pivo, jeden z nejoblíbenějších nápojů na světě, jeden ze symbolů Česka, nedílná součást české kuchyně. Tento zlatavý mok se vyrábí z jednoduchých ingrediencí - vody, ječného sladu, chmele a kvasinek, ale výsledná chuť a charakter piva závisí na mnoha faktorech, jako je kvalita surovin, použitý výrobní proces a také um sládka.
Historie vaření piva
Historie piva sahá až do dávných dob, kdy se první piva vařila již před tisíci lety v oblasti Blízkého východu. Od té doby se technika vaření piva neustále zdokonalovala a rozšiřovala do celého světa. Velký rozmach zaznamenalo pivovarnictví ve středověku, kdy se o výrobu piva staraly především kláštery. Později se pivovarnictví stalo řemeslem a vznikaly první městské pivovary.
Nejznámější pivní styly
Dnes se setkáváme s nepřeberným množstvím pivních stylů, od lehkých a osvěžujících ležáků, přes plná piva typu ale, až po silná a hutná piva jako jsou portery a stouty. Každý pivní styl má své charakteristické vlastnosti a chutě, které jsou dány použitými surovinami a výrobním postupem.
Suroviny pro vaření piva
Při výrobě piva hraje klíčovou roli slad, který vzniká řízeným klíčením a sušením ječmene. Během rmutování se ze sladu získávají potřebné cukry a enzymy, které se později použijí při kvašení. Chmel dodává pivu typickou hořkost a aromatické látky. Kvalita vody je také nesmírně důležitá, neboť různé složení minerálů ovlivňuje výslednou chuť piva.
Postup vaření piva
Proces vaření piva zahrnuje několik hlavních kroků - šrotování sladu, vystírání, rmutování, scezování, chmelovar, chlazení, kvašení, zrání a v některých případech i filtraci. Každý z těchto kroků vyžaduje preciznost a dodržování správných postupů, aby bylo dosaženo požadované kvality a chuti piva.
Jak se vaří pivo
- Šrotování sladu. Slad (naklíčené a usušené obilné zrno, nejčastěji ječmen) se rozemele na menší kousky zvané šrot. To umožňuje lepší přístup vody ke škrobu a enzymům obsaženým ve sladu během dalších fází výroby piva.
- Vystírání. Šrot se smíchá s horkou vodou ve vystírací kádi, čímž vznikne tzv. vystírka. Cílem je převést škrob ze sladu do roztoku.
- Rmutování. Rmutování je proces, při kterém se pomocí enzymů obsažených ve sladu štěpí škrob na zkvasitelné cukry. Probíhá v rmutovací pánvi za přesně kontrolovaných teplot, které aktivují různé enzymy.
- Scezování. Během scezování se oddělí vzniklý sladový výluh (sladina) od pevných zbytků sladu (mláto). Sladina se čerpá do mladinové pánve a mláto se může použít jako krmivo pro dobytek.
- Chmelovar. Sladina se vaří v mladinové pánvi spolu s chmelem, který pivu dodává charakteristickou hořkost, aroma a působí jako konzervant. Délka chmelovaru závisí na typu piva.
- Chlazení. Po chmelovaru se horká mladina musí zchladit na zákvasnou teplotu (okolo 8-14 °C pro spodně kvašená piva, 15-22 °C pro svrchně kvašená piva), aby se mohly přidat kvasinky.
- Kvašení. Do zchlazené mladiny se přidají pivovarské kvasinky, které přemění zkvasitelné cukry na alkohol a oxid uhličitý. Kvašení probíhá v uzavřených tancích po dobu několika dní až týdnů.
- Zrání. Po hlavním kvašení se pivo přečerpá do ležáckých tanků, kde dozrává při nízkých teplotách po dobu několika týdnů až měsíců. Během zrání se dotváří chuť a aroma piva a pivo se přirozeně nasycuje oxidem uhličitým.
- Filtrace (nepovinný krok). Některá piva se před stáčením do sudů nebo lahví filtrují, aby se odstranily zbytky kvasinek a jiné nerozpuštěné látky. Filtrace zajišťuje čirost piva, ale může také odstranit některé chuťové a aromatické látky. Nefiltrovaná piva si zachovávají více původního charakteru, ale mohou být zakalenější.
Pivo v Česku
Česká republika je proslulá svou pivní kulturou, řadí se mezi země s nejvyšší spotřebou piva na osobu. České pivo je známé svou vynikající kvalitou a chutí, což je dáno dlouholetou tradicí a zkušenostmi českých sládků. Mezi nejznámější české pivní styly patří český ležák, který se vyznačuje vyváženou chutí, jemnou hořkostí a vysokou pitelností.
Na svých cestách vždy místní varianty piva rád ochutnám, z českých piv mám nejraději Zíchovec a Matušku. V Praze chci postupně projít všechny zastávky pražské pivní ZOO.
Na zdraví a pijte s rozmyslem!
Albánské pivo
Mezi nejznámější značky albánského piva patří Tirana, Korça, Elbar, Stela, Kaon a Norga Pivo je běžně k dostání v celé zemi, přestože nepatří mezi dominantní alkoholické nápoje (v zemi stále kraluje víno a raki). Tradičně se podává k pokrmům jako je qofte, tavë kosi, byrek nebo fërgesë.
Íránské nealkoholické pivo
V Íránu je kvůli islámským pravidlům konzumace alkoholu přísně zakázána, což vedlo k rozvoji trhu s nealkoholickými pivy. Mezi nejpopulárnější místní značky patří Hey Day a Istak, který je považovaný za průkopníka nealkoholických piv v Íránu. Íránská nealko piva mají sladší chuť a připomínají základní evropská nealkoholická piva. Nealkoholická piva jsou běžně dostupná v supermarketech, restauracích i stáncích, jejich cena je velmi přijatelná.
Restaurace Čep & Pec, Praha: řemeslný pivovar zkombinovaný s pekárnou
Čep & Pec je hospodo-kavárna v pražských Nuslích. Vznikla v roce 2021 jako prostor pro prezentaci piv z pivovaru Four Elements. Nabídka řemeslného pivovaru je pak netradičně zkombinována s pekárnou. Jídelní lístek je postavený na ověřených hospodských klasikách jako jsou nakládaný hermelín nebo utopenci.
Tuniské pivo
V Tunisku je konzumace alkoholu omezená, přesto se zde pivo oficiálně vyrábí. Sehnat ho můžete ve specializovaných odděleních větších supermarketů nebo v uzavřených barech ve velkých městech. Nejznámějšími tuniskými pivními značkami jsou Celtia, Stella a Golden Brau.
Kyrgyzské pivo
Historie kyrgyzského pivovarnictví sahá do počátku 20. století, kdy byl založen nejvýznamnější pivovar produkující značku Arpa. Toto světlé pivo sovětského typu je oblíbené spíše z nostalgie, chuťově je jednodušší. Druhou významnou místní značkou je pivo Zhivoe. Jako milovník piva jsem v Kyrgyzstánu ochutnal obě značky - Zhivoe mě příjemně překvapilo svou chutí, zatímco Arpa pro mne byla spíše zklamáním.
Automat Matuška: dokonalé řemeslné pivo v pražských Dejvicích
Automat Matuška, otevřený v roce 2019 v pražských Dejvicích, nabízí nekompromisní kvalitu piva z vlastního minipivovaru a jídla inspirovaná americkým BBQ. Disponuje i vlastním nanopivovarem, ve kterém si můžete zkusit uvařit pivo i vy.
Bistro Roesel - beer & food: skrytý pivní poklad u Karlova mostu
Bistro Roesel - beer & food je skrytým pokladem v srdci Prahy, jen pár kroků od turisticky exponovaných míst. Interiér s klenutými stropy a hexagonální dlažbou vytváří jedinečnou atmosféru, která vás pohltí hned po vstupu. Příjemná obsluha a špičkové pivo z českých řemeslných pivovarů za velmi rozumné ceny jsou dalšími důvody, proč tento podnik stojí za návštěvu.
Polské pivo
Polské pivo je hluboce zakořeněno v místní kultuře. Nejoblíbenějšími styly jsou ležáky, pšeničná a tmavá piva. Trhu dominují tři velké skupiny: Kompania Piwowarska, Grupa Żywiec a Carlsberg Polska. Kromě nich působí v Polsku i řada menších řemeslných pivovarů, které vaří unikátní piva vysoké kvality. Mezi pivní styly, které mají původ v Polsku, patří baltský porter a grodziskie. Řemeslná polská piva rozhodně stojí za ochutnání, mohou překvapit i zkušené pivní znalce.
Porter bałtycki: silné tmavé pivo z Baltu
Baltský porter je silné tmavé pivo s vysokým obsahem alkoholu, často je označováno za polský národní pivní styl. Vyznačuje se bohatou chutí s tóny hořké čokolády, kávy, sušeného ovoce a karamelu. Vznikl jako místní náhrada za imperiální stout v době napoleonské blokády. Baltský porter je nedílnou součástí polské pivní kultury a rozhodně stojí za ochutnání.
Grodziskie: zapomenutá polská pivní specialita
Pivo Grodziskie je unikátní polský pivní styl s dlouhou historií sahající až do 14. století. Toto světlé pivo s nízkým obsahem alkoholu je proslulé výraznou kouřovou chutí. Ta pochází z pšeničného sladu sušeného kouřem z dubového dřeva. Grodziskie je také charakteristické vysokým nasycením CO₂. Přestože po druhé světové válce téměř vymizelo, dnes zažívá renesanci díky zájmu řemeslných pivovarů a milovníků piva toužících po netradičních chutích.