Pivo, jeden z nejoblíbenějších nápojů na světě, jeden ze symbolů Česka, nedílná součást české kuchyně. Tento zlatavý mok se vyrábí z jednoduchých ingrediencí – vody, ječného sladu, chmele a kvasinek, ale výsledná chuť a charakter piva závisí na mnoha faktorech, jako je kvalita surovin, použitý výrobní proces a také um sládka.
Pivo: tekuté zlato ve skle
Historie vaření piva
Historie piva sahá až do dávných dob, kdy se první piva vařila již před tisíci lety v oblasti Blízkého východu. Od té doby se technika vaření piva neustále zdokonalovala a rozšiřovala do celého světa. Velký rozmach zaznamenalo pivovarnictví ve středověku, kdy se o výrobu piva staraly především kláštery. Později se pivovarnictví stalo řemeslem a vznikaly první městské pivovary.
Nejznámější pivní styly
Dnes se setkáváme s nepřeberným množstvím pivních stylů, od lehkých a osvěžujících ležáků, přes plná piva typu ale, až po silná a hutná piva jako jsou portery a stouty. Každý pivní styl má své charakteristické vlastnosti a chutě, které jsou dány použitými surovinami a výrobním postupem.
České řezané pivo: mix světlého a černého piva.
Suroviny pro vaření piva
Při výrobě piva hraje klíčovou roli slad, který vzniká řízeným klíčením a sušením ječmene. Během rmutování se ze sladu získávají potřebné cukry a enzymy, které se později použijí při kvašení. Chmel dodává pivu typickou hořkost a aromatické látky. Kvalita vody je také nesmírně důležitá, neboť různé složení minerálů ovlivňuje výslednou chuť piva.
Postup vaření piva
Proces vaření piva zahrnuje několik hlavních kroků – šrotování sladu, vystírání, rmutování, scezování, chmelovar, chlazení, kvašení, zrání a v některých případech i filtraci. Každý z těchto kroků vyžaduje preciznost a dodržování správných postupů, aby bylo dosaženo požadované kvality a chuti piva.
Prostory pivovaru Guinness v irském Dublinu.
Jak se vaří pivo
Šrotování sladu. Slad (naklíčené a usušené obilné zrno, nejčastěji ječmen) se rozemele na menší kousky zvané šrot. To umožňuje lepší přístup vody ke škrobu a enzymům obsaženým ve sladu během dalších fází výroby piva.
Vystírání. Šrot se smíchá s horkou vodou ve vystírací kádi, čímž vznikne tzv. vystírka. Cílem je převést škrob ze sladu do roztoku.
Rmutování. Rmutování je proces, při kterém se pomocí enzymů obsažených ve sladu štěpí škrob na zkvasitelné cukry. Probíhá v rmutovací pánvi za přesně kontrolovaných teplot, které aktivují různé enzymy.
Scezování. Během scezování se oddělí vzniklý sladový výluh (sladina) od pevných zbytků sladu (mláto). Sladina se čerpá do mladinové pánve a mláto se může použít jako krmivo pro dobytek.
Chmelovar. Sladina se vaří v mladinové pánvi spolu s chmelem, který pivu dodává charakteristickou hořkost, aroma a působí jako konzervant. Délka chmelovaru závisí na typu piva.
Chlazení. Po chmelovaru se horká mladina musí zchladit na zákvasnou teplotu (okolo 8-14 °C pro spodně kvašená piva, 15-22 °C pro svrchně kvašená piva), aby se mohly přidat kvasinky.
Kvašení. Do zchlazené mladiny se přidají pivovarské kvasinky, které přemění zkvasitelné cukry na alkohol a oxid uhličitý. Kvašení probíhá v uzavřených tancích po dobu několika dní až týdnů.
Zrání. Po hlavním kvašení se pivo přečerpá do ležáckých tanků, kde dozrává při nízkých teplotách po dobu několika týdnů až měsíců. Během zrání se dotváří chuť a aroma piva a pivo se přirozeně nasycuje oxidem uhličitým.
Filtrace (nepovinný krok). Některá piva se před stáčením do sudů nebo lahví filtrují, aby se odstranily zbytky kvasinek a jiné nerozpuštěné látky. Filtrace zajišťuje čirost piva, ale může také odstranit některé chuťové a aromatické látky. Nefiltrovaná piva si zachovávají více původního charakteru, ale mohou být zakalenější.
Pivo v Česku
Česká republika je proslulá svou pivní kulturou, řadí se mezi země s nejvyšší spotřebou piva na osobu. České pivo je známé svou vynikající kvalitou a chutí, což je dáno dlouholetou tradicí a zkušenostmi českých sládků. Mezi nejznámější české pivní styly patří český ležák, který se vyznačuje vyváženou chutí, jemnou hořkostí a vysokou pitelností.
Plzeňský Prazdroj. Nejslavnější české pivo.
Na svých cestách vždy místní varianty piva rád ochutnám, z českých piv mám nejraději Zíchovec a Matušku. V Praze chci postupně projít všechny zastávky pražské pivní ZOO.
Mezi nejznámější značky albánského piva patří Tirana, Korça, Elbar, Stela, Kaon a Norga Pivo je běžně k dostání v celé zemi, přestože nepatří mezi dominantní alkoholické nápoje (v zemi stále kraluje víno a raki). Tradičně se podává k pokrmům jako je qofte, tavë kosi, byrek nebo fërgesë.
V Íránu je kvůli islámským pravidlům konzumace alkoholu přísně zakázána, což vedlo k rozvoji trhu s nealkoholickými pivy. Mezi nejpopulárnější místní značky patří Hey Day a Istak, který je považovaný za průkopníka nealkoholických piv v Íránu. Íránská nealko piva mají sladší chuť a připomínají základní evropská nealkoholická piva. Nealkoholická piva jsou běžně dostupná v supermarketech, restauracích i stáncích, jejich cena je velmi přijatelná.
Čep & Pec je hospodo-kavárna v pražských Nuslích. Vznikla v roce 2021 jako prostor pro prezentaci piv z pivovaru Four Elements. Nabídka řemeslného pivovaru je pak netradičně zkombinována s pekárnou. Jídelní lístek je postavený na ověřených hospodských klasikách jako jsou nakládaný hermelín nebo utopenci.
V Tunisku je konzumace alkoholu omezená, přesto se zde pivo oficiálně vyrábí. Sehnat ho můžete ve specializovaných odděleních větších supermarketů nebo v uzavřených barech ve velkých městech. Nejznámějšími tuniskými pivními značkami jsou Celtia, Stella a Golden Brau.
Historie kyrgyzského pivovarnictví sahá do počátku 20. století, kdy byl založen nejvýznamnější pivovar produkující značku Arpa. Toto světlé pivo sovětského typu je oblíbené spíše z nostalgie, chuťově je jednodušší. Druhou významnou místní značkou je pivo Zhivoe. Jako milovník piva jsem v Kyrgyzstánu ochutnal obě značky - Zhivoe mě příjemně překvapilo svou chutí, zatímco Arpa pro mne byla spíše zklamáním.
Automat Matuška, otevřený v roce 2019 v pražských Dejvicích, nabízí nekompromisní kvalitu piva z vlastního minipivovaru a jídla inspirovaná americkým BBQ. Disponuje i vlastním nanopivovarem, ve kterém si můžete zkusit uvařit pivo i vy.
Bistro Roesel - beer & food je skrytým pokladem v srdci Prahy, jen pár kroků od turisticky exponovaných míst. Interiér s klenutými stropy a hexagonální dlažbou vytváří jedinečnou atmosféru, která vás pohltí hned po vstupu. Příjemná obsluha a špičkové pivo z českých řemeslných pivovarů za velmi rozumné ceny jsou dalšími důvody, proč tento podnik stojí za návštěvu.
Polské pivo je hluboce zakořeněno v místní kultuře. Nejoblíbenějšími styly jsou ležáky, pšeničná a tmavá piva. Trhu dominují tři velké skupiny: Kompania Piwowarska, Grupa Żywiec a Carlsberg Polska. Kromě nich působí v Polsku i řada menších řemeslných pivovarů, které vaří unikátní piva vysoké kvality. Mezi pivní styly, které mají původ v Polsku, patří baltský porter a grodziskie. Řemeslná polská piva rozhodně stojí za ochutnání, mohou překvapit i zkušené pivní znalce.
Baltský porter je silné tmavé pivo s vysokým obsahem alkoholu, často je označováno za polský národní pivní styl. Vyznačuje se bohatou chutí s tóny hořké čokolády, kávy, sušeného ovoce a karamelu. Vznikl jako místní náhrada za imperiální stout v době napoleonské blokády. Baltský porter je nedílnou součástí polské pivní kultury a rozhodně stojí za ochutnání.
Pivo Grodziskie je unikátní polský pivní styl s dlouhou historií sahající až do 14. století. Toto světlé pivo s nízkým obsahem alkoholu je proslulé výraznou kouřovou chutí. Ta pochází z pšeničného sladu sušeného kouřem z dubového dřeva. Grodziskie je také charakteristické vysokým nasycením CO₂. Přestože po druhé světové válce téměř vymizelo, dnes zažívá renesanci díky zájmu řemeslných pivovarů a milovníků piva toužících po netradičních chutích.
