Co ochutnat v Albánii: typické albánské jídlo a speciality
Albánská kuchyně je jednoduchá, založená na sezónních surovinách a tradičních postupech. Její kořeny odrážejí pestrou historii Balkánu, dlouhá staletí osmanské nadvlády i blízkost středomořské kultury. A protože země zůstávala desítky let uzavřená světu, drží se tu domácí vaření dodnes.
Specifikem albánské kuchyně je především důraz na jednoduchost a čerstvost surovin. Albánci si zakládají na domácí přípravě: základ tvoří čerstvá zelenina, luštěniny, obiloviny, olivový olej, mléčné výrobky, maso a ryby. Většina pokrmů vzniká z plodin vypěstovaných přímo v daném regionu - a venkov si dodnes peče vlastní chléb.
V albánské kuchyni je silný vliv středomořských a balkánských tradic, nechybí ani inspirace z turecké kuchyně, která se projevuje například v používání jogurtu. Hodně společného má i se sousední Severní Makedonií - burek, grilované mleté maso i pomazánky z pečených paprik najdete na obou stranách hranice. Typická albánská jídla jsou však méně kořeněná než v Turecku.
Albánská kuchyně je mimořádně sezónní. V létě převažují lehká jídla z čerstvé zeleniny, saláty, grilované ryby a jogurtové omáčky. Na podzim a v zimě se na stolech objevují hutnější pokrmy, dušená masa, luštěninové polévky a zapečené pokrmy z pekáče, kterému se tu říká tavë.
Typické albánské jídlo
Jedním z nejtypičtějších balkánských a tudíž i albánských jídel je byrek. Jde o slané pečivo z tenkého těsta plněné nejčastěji bílým sýrem, špenátem nebo mletým masem. Byrek najdete v každé albánské pekárně i ve specializovaných prodejnách byrektore - a díky této všudypřítomnosti bývá často prvním jídlem, které v Albánii ochutnáte. Zapíjet se má slaným jogurtovým nápojem dhallë, jak velí místní zvyk.
Zcela typickým albánským jídlem je fërgesë. Existuje více variant, nejznámější je ta z Tirany ze směsi paprik, rajčat, cibule a sýra. Fërgesë se peče v troubě a výsledkem je hustá, voňavá směs, do které se namáčí chléb. V hliněné misce se zapéká i tavë dheu - játra nebo maso se sýrem gjizë, tiranská klasika, kterou dnes najdete po celé zemi.
Mezi masovými specialitami vedou qofte, placičky z mletého masa ochuceného bylinkami. Smaží se, grilují nebo pečou a na jihu země se k nim přidávají kërnacka - podlouhlé masové válečky z Korçë. Bez grilu se albánská kuchyně neobejde: jehněčí, vepřové na severu, na pobřeží čerstvé ryby.
Dalším oblíbeným albánským jídlem je speca të mbushura - papriky plněné mletým masem s rýží, zapečené v troubě nebo dušené v hrnci. Běžný oběd lidových jídelen zvaných gjelltore, stejně jako pulë me pilaf, kuře pečené na rýži zalité vlastním vývarem.
Albánským národním dezertem je trileçe - nadýchaný piškot nasáklý mléčnou směsí a politý karamelem. Najdete jej v cukrárnách po celé zemi.
Albánské národní jídlo
Za národní jídlo Albánie je považováno tavë kosi - jehněčí maso zapečené s rýží v krémové omáčce z jogurtu a vajec. Albánci mu říkají také tavë Elbasani podle města Elbasan, odkud pokrm pochází. Elbasan ležel na starověké obchodní cestě Via Egnatia spojující Řím s Konstantinopolí - i proto se jídlo rozšířilo daleko za albánské hranice a v Kosovu, Řecku i Turecku ho znají jako "Elbasan tava".
O původu se vypráví legenda, podle které kuchaři sultána Mehmeda II. při obléhání Krujë v roce 1452 zalili zbylé jehněčí jogurtem, aby se nezkazilo. Doklady pro ni neexistují - a upřímně, na kuchyňskou nehodu je tavë kosi příliš dobře vymyšlené. Jogurtová krusta drží maso šťavnaté a jemná kyselost k jehněčímu výborně sedí.
Co ochutnat v Albánii
- Tavë kosi. Albánské národní jídlo: zapečené jehněčí maso s jogurtem, vejci a rýží. Pochází z Elbasanu, proto se mu říká i tavë Elbasani.
- Byrek. Tradiční pečivo z tenkého těsta s náplní ze sýra, špenátu nebo masa. Pochází z dob Osmanské říše, která region ovlivnila.
- Qofte. Placičky z mletého masa kořeněné bylinkami, typické pro celou Albánii. Grilují se, smaží i pečou.
- Trileçe. Piškot namočený v mléčné směsi a potažený karamelem, národní dezert. Dnešní albánská podoba se zrodila v Tiraně.
- Tavë dheu. Játra nebo maso s cibulí, paprikou a rajčaty, promíchané s tvarohovým sýrem gjizë a zapečené v hliněné misce. Specialita Tirany, dnes běžná po celé zemi.
- Speca të mbushura. Papriky plněné mletým masem, rýží a cibulí, pečené v troubě nebo dušené v hrnci. Běžný oběd domácností i lidových jídelen.
- Fli. Vrstvený koláč z palačinkového těsta pečený tradičně pod kovovým zvonem saç. Typický pro severní Albánii a Kosovo.
- Kërnacka. Malé podlouhlé válečky z mletého masa bez střívka, pečené na žhavém uhlí. Specialita města Korçë, čistě masová obdoba qofte.
- Pulë me pilaf. Kusy kuřete pečené v troubě na rýži zalité vývarem z téhož kuřete. Domácí klasika z celé Albánie, v receptech běží i pod názvem pulë me oriz.
- Jufka me pulë. Kuře zapečené v pekáči na domácích těstovinách jufka, které se opečou na másle a nasáknou slepičí vývar. Specialita kraje Dibër, dnes rozšířená po celé zemi.
- Petulla. Malé smažené kousky kynutého těsta, podávané s bílým sýrem, medem nebo džemem. Oblíbená snídaně albánských domácností.
- Paçe koke. Hustá polévka z vařené telecí hlavy dochucená česnekem rozdrceným v octu. V Albánii se jí hlavně k snídani, v jídelnách zvaných mëngjesore.
- Mish gici i thatë. Sušené vepřové maso, které se před podáváním krátce dopéká na grilu. Specialita katolického severu kolem Lezhë.
- Haxhimakulle. Velké piškoty z máslového křehkého těsta s mandlí v důlku, po upečení zalité horkým cukrovým sirupem. Specialita Shkodëru; jinde v Albánii se jí říká sheqerpare nebo sheqerbyrek.
- Tespixhe. Plochý koláč ze zapařeného těsta, nakrájený na kosočtverce a nasáklý cukrovým sirupem. Stará sladkost šoderských svateb, dnes běžně k dostání v cukrárnách ve Shkodëru.
- Baklava. Sladký dezert z vrstveného tenkého těsta, ořechů a sirupu, původem z Osmanské říše, v Albánii také velmi oblíbený.
- Kukurec. Jehněčí vnitřnosti grilované na rožni, populární na jihu Albánie díky vlivu řecké kuchyně a pastevecké tradici.
- Tarator. Studená jogurtová polévka s okurkou a česnekem, osvěžení horkých letních dnů. V Albánii se tak říká i hustšímu dipu podobnému řeckému tzatziki.
- Kulaç. Nekynutý domácí chléb kypřený sodou, upečený za chvíli, když kynuté těsto nestíhá. Na venkově se nosí na stůl ke grilovanému masu.
- Bukë misri. Hutný kukuřičný chléb, který byl po staletí základní potravou chudších rodin v horských oblastech.
- Dhallë. Slaný nápoj z jogurtu rozšlehaného s vodou, obdoba tureckého ayranu pod vlastním starším jménem. Tradiční doprovod byreku.
- Kafe turke. Silná nefiltrovaná káva připravovaná v džezvě je základem albánské pohostinnosti.
- Çaj mali. Voňavý horský čaj z rostliny Sideritis se sbírá ručně na hřebenech albánských hor, popíjí se při nachlazení.
- Boza. Hustý fermentovaný nealkoholický nápoj z kukuřice či pšenice, dědictví osmanské éry.
- Raki rrushi. Čirá hroznová pálenka bez anýzu, kterou se v Albánii vítají hosté. Velká část produkce se dodnes pálí doma.
- Albánské víno. Vinařská tradice sahá až k Ilyrům; vlajkovými odrůdami jsou červený Kallmet ze severu a domácí Shesh i Bardhë a Shesh i Zi.
- Birra Korça. Nejstarší albánské pivo, vaří se od roku 1928 v Korçi. Vedle něj narazíte na značky Tirana, Elbar nebo Stela.
- Brandy Skënderbeu. Značkový albánský koňak z kantiny v Durrësu: hroznový destilát vyzrálý v dubových sudech, dochucený horskými bylinami, ovocem a medem, pojmenovaný po národním hrdinovi Skanderbegovi.
- Fërgesë. Zapečená směs paprik, rajčat a sýru. Oblíbená zejména v Tiraně a střední Albánii.
- Ballokume. Sladké sušenky z kukuřičné mouky, másla, cukru a vajec, typické pro město Elbasan, kde se připravují při jarním svátku Dita e Verës.
- Lakror. Koláč podobný byreku, specifický pro region Korçë. Na jihu se tradičně peče pod zvonem saç.
- Qumështor. Dezert podobný pudinku, připravovaný z mléka, vajec a cukru.
- Kadaif. Sladký dezert z tenkých těstovinových vláken, ořechů a sirupu, další z osmanského dědictví.
- Jani me fasule. Fazolová polévka s rajčaty, cibulí a bylinkami - levné a syté jídlo, které albánský venkov vaří po generace.
- Groshë. Hustá fazolová kaše či polévka, sesterské jídlo jani me fasule.
- Mish i pjekur. Pečené maso (často jehněčí či skopové) připravované na rožni či grilu, tradiční zejména během slavností a rodinných oslav.
- Oshaf. Dezert ze sušených fíků a mléka, typický pro sváteční stůl.
- Trahana. Fermentovaná směs obilovin a mléka, ze které se na venkově vaří polévky a kaše. Starý způsob, jak uchovat léto na zimu.
- Japrakë. Závitky z vinných listů plněné rýží a koprem, dědictví osmanské kuchyně.
- Suxhuk. Kořeněná klobása sušená na vzduchu, příbuzná tureckému sucuku.
- Kos. Hustý jogurt z ovčího či kravského mléka, tradiční doprovod masa. Nejkvalitnější pochází z horské oblasti Kelmendi.
- Ëmbëlsirë me sherbet. Obecný název pro sladkosti namáčené v cukrovém sirupu, dědictví turecké kuchyně.
Typické albánské nápoje
Albánci jsou velkými milovníky kávy. Ve městech i na venkově najdete nespočet kaváren, kde se podává především silné espresso - dědictví italského vlivu. Ke starší tradici patří kafe turke z džezvy. Nejoblíbenějším čajem je bylinkový horský čaj z rostliny Sideritis, který se ručně sbírá na horských hřebenech.
K jídlu se pije dhallë, osvěžující slaný nápoj z jogurtu podobný tureckému ayranu - Albánci ho mají nejraději k byreku. Mezi nealkoholickými nápoji má své místo také boza, sladký, mírně zkvašený nápoj z kukuřice nebo pšenice.
Nejtradičnějším albánským alkoholem je raki, pálenka nejčastěji z hroznů (raki rrushi), ale také ze švestek, fíků nebo moruší. Nalévá se hostům na uvítanou a velká část se dodnes pálí doma. Vyzrálou a bylinami dochucenou podobou hroznového destilátu je brandy Skënderbeu, nejslavnější albánská láhev vůbec.
Ke grilovanému masu se hodí albánské pivo - světlé ležáky Korça, Tirana nebo Elbar. A Albánie má díky středomořskému podnebí ideální podmínky i pro vinnou révu: její vína z odrůd Kallmet a Shesh rozhodně stojí za ochutnání.
Kam na jídlo v Albánii
- Bar Restorant Fredi, Lezhë. Perfektní grilované sušené vepřové maso, ke kterému mi jako přílohu přinesli kukuřičný chléb bukë misri s jogurtovo-sýrovou polevou. Doporučuji jako první zastávku při cestě ven z Tirany do albánských hor.
- Bezhi, Lezhë. Restaurace specializovaná na grilovaná masa.
- Taverna Te Xhaferi, Toç. Dokonalé grilované a pečené jehněčí maso, ke kterému se podává chléb kulaç; v mixu předkrmů jsem tu ochutnal i fli pečené tradičně na ohni. Pokud pojedete ve více než dvou lidech, pak určitě ochutnejte jejich pečené kuře s domácími těstovinami jufka.
- Fisi Restaurant, Shkodër. Skvělé tavë dheu, pulë me pilaf a další albánské speciality.
- Arishta Bakery, Shkodër. Cukrárna s lokálními dezerty, koupíte zde například haxhimakulle nebo tespixhe.
- Byrektore Majlo, Shkodër. Skvělý byrek.
- Furra e Bukës George W. Bush, Fushë Krujë. Velká pekárna, skvělý byrek.
- Gjelltore SaUku, Tirana. Vyhlášená lidová jídelna.
- Furrë Buke Pastiçeri Mesdheu, Tirana. Parádní pekařství i s širokou nabídkou albánských dezertů.
- 6 Vëllezërit Osmani, Maminas. Velká albánská restaurace s tradičními jídly.
- Taverna Ura e Sulovës, Gostimë. Tradiční albánská jídla, skvělé grilované maso.
- Sali Zdrava, Çukasi i Vjetër. Rodinný podnik se skvělým jídlem.
- Taverna Xhakaj, Vlora. Tradiční albánská kuchyně.
- Byrektore Xhuli, Vlora. Výborný byrek.
- Bar Restorant Miri, Saranda. Rodinný podnik se skvělým albánským jídlem.
- Zgara Te Çunat, Himarë. Perfektní grilovaná jídla: kërnacka, qofte, ryby. Skvělé tzatziki.
Nejlepší albánské jídlo
Pokud bych měl vybrat tři osobní favority, tak nejlepší albánské jídlo pro mne je:
- Mish gici i thatë. Miluji grilovaná jídla a tohle vepřové je před grilováním ještě netradičně upraveno sušením nebo uzením. Chuť je skutečně intenzivní, maso je křehké a šťavnaté.
- Qofte. Na celém Balkánu umí dokonale připravit mleté maso na grilu a Albánie není výjimkou. Qofte tu jsou dokonale ochucené.
- Trileçe. Mám rád spíš slané než sladké pochoutky, ale trileçe jako albánský národní dezert mne dostalo kombinací s mlékem, kterým se dezert nechává nasáknout.
Jak si užít albánské jídlo naplno
- Ochutnejte klasické albánské speciality. Začněte s jídly, které tvoří základ albánské kuchyně: tavë kosi (zapečené jehněčí s jogurtem), byrek (slané pečivo plněné sýrem, masem nebo zeleninou), fërgesë (krémová směs paprik, rajčat a sýra) a qofte (placičky z mletého masa). Tyto recepty patří ke každodennímu životu mnoha Albánců.
- Najezte se v lidové jídelně gjelltore. Jednoduché podniky s pár jídly dne vaří to samé, co albánské domácnosti: plněné papriky, fazole, pečené kuře s rýží. V jídelnách zvaných mëngjesore zase podávají polévky k snídani - odvážnější mohou zkusit paçe koke z telecí hlavy.
- Objevujte regionální kuchyni v různých částech země. Každý region Albánie má své vlastní speciality a chutě. V jižní Albánii (Gjirokastër) ochutnejte qifqi (rýžové placičky s bylinkami) a laropit nebo shapkat (slané koláče). Na pobřeží (Vlorë, Durrës, Saranda) si dopřejte čerstvé ryby a mořské plody, například grilovanou pražmu nebo mušle na víně. Někde můžete narazit i na žabí stehýnka, která zřejmě znáte spíše jako specialitu francouzské kuchyně.
- Navštivte tradiční albánské trhy. Trhy jsou ideálním místem, kde nasajete atmosféru a ochutnáte čerstvé suroviny. Najdete zde domácí sýry, olivy, med, sezónní ovoce a zeleninu, voňavé bylinky nebo domácí raki. Trhy se konají v každém větším městě, na spoustu malých prodejců narazíte i okolo větších cest.
- Vydejte se do agroturistických restaurací. Albánie má silnou tradici agroturistiky - venkovských restaurací a penzionů. Jídlo zde bývá připravené podle rodinných receptů ze surovin z vlastního hospodářství.
- Ochutnejte albánská vína a pálenky. Albánie má dlouhou vinařskou tradici. Národními albánskými odrůdami jsou Shesh i Bardhë (bílé) a Shesh i Zi (červené). Typickou pálenkou je hroznové raki.
Regionální albánská kuchyně a speciality
Severní Albánie (Shkodër, Lezhë, hory)
Katolický sever se nestydí za vepřové - sušené mish gici i thatë z okolí Lezhë je toho nejlepším důkazem. Pod kovovým zvonem saç se tu peče vrstvené fli i kukuřičný chléb bukë misri a Shkodër má vlastní sirupové sladkosti haxhimakulle a tespixhe. Z vinic u Lezhë pochází červený Kallmet, z horských hřebenů çaj mali.
Tirana a střední Albánie
Domov fërgesë a zapékaného tavë dheu, k snídani se tu chodí na paçe koke. V Tiraně se zrodila dnešní podoba trileçe. Nedaleký Elbasan dal zemi národní jídlo tavë kosi i jarní sušenky ballokume.
Korçë a jihovýchod
Město Korçë proslavily masové válečky kërnacka, koláč lakror a nejstarší albánský pivovar. Místní kuchyně je díky chladnějšímu podnebí sytější než na pobřeží.
Jih a pobřeží (Vlorë, Himarë, Saranda)
Na pobřeží vládnou čerstvé ryby a mořské plody z grilu. Řecký vliv přinesl kukurec z jehněčích vnitřností i dipy z jogurtu, kterým se tu říká tarator.
Jak poděkovat za albánské jídlo
Nejdůležitějším slovem je "faleminderit" (fa-le-min-de-rit) - děkuji. Chcete-li vděčnost zdůraznit, řekněte "shumë faleminderit" - mockrát děkuji. Vystačíte si s ním skoro všude, od pekárny po vinařství.
Před jídlem vám domácí popřejí "të bëftë mirë" - ať ti jde k duhu, albánská obdoba dobré chuti. Pochvalu kuchaři vyjádříte větou "ishte shumë e shijshme" - bylo to moc chutné. A když přijde na stůl raki, připíjí se zvoláním "gëzuar" (gezuar) - na zdraví.
Slavní albánští šéfkuchaři
- Bledar Kola (1984). V současnosti nejznámější albánský šéfkuchař. Získal zkušenosti v renomovaných evropských restauracích - například v michelinské restauraci Noma v Kodani. Po návratu do Albánie založil v Tiraně restauraci Mullixhiu, ta má ale poměrně kontroverzní hodnocení. Jeho cílem je oživit a modernizovat tradiční albánskou kuchyni.
- Altin Prenga (1982). Altin Prenga spolu se svým bratrem Sokolem Prengou provozuje v obci Fishtë restauraci Mrizi i Zanave, která je považována za jednu z nejlepších v Albánii. Altin Prenga strávil několik let v Itálii, kde se učil gastronomii a získal praxi v různých restauracích. Po návratu domů se zaměřil na koncept "z farmy na stůl".
- Renato Mekolli (1982). Známý albánský šéfkuchař a televizní osobnost. Proslavil se především jako hlavní porotce v pořadu MasterChef Albania, kde dlouhodobě působí. Vede několik restaurací v Tiraně, přičemž jeho kuchyně je inspirována albánskou i středomořskou tradicí.
Zajímavosti o albánském jídle
- Albánci často dávají přednost prázdným restauracím, protože si cení soukromí a klidu. V albánské kultuře je velmi důležité, aby host měl co největší pohodlí a necítil se "rušen" ostatními hosty. Mít vlastní stůl daleko od ostatních, nebo dokonce celou prázdnou restauraci, je považováno za pozitivní znak exkluzivity.
- Podle Eurostatu utratí průměrný Albánec za alkohol 86 eur ročně - nejméně v celé Evropě. Statistika má ale háček: počítá jen nákupy, které projdou pokladnou. Velká část raki se totiž dodnes pálí doma podle receptů předávaných z generace na generaci.
- Nejslavnější albánský dezert má rodný list s přesností na měsíc. Dnešní podobu trileçe stvořil v dubnu 2005 sicilský kuchař Ignazio Piazza v tiranském baru Tajvan - a za jediné desetiletí se z ní stala "odvěká balkánská tradice".
- Nejstarší albánské pivo vzniklo hlasováním parlamentu. Pivovar v Korçi povolili poslanci v roce 1928 a podnik posvětil sám král Zog I. Vedle piva vyráběl i led.
- Kvůli horskému čaji se přechází hranice. Divoce rostoucí hojník je v Řecku chráněný, a tak řecká pohraniční policie zadržela albánské sběrače se 136 kilogramy çaj mali naloženými na dvou koních a oslovi.
- Tavë kosi dobylo region pod jménem albánského města. V Turecku, Řecku i Kosovu se zapečenému jehněčímu s jogurtem říká "Elbasan tava" - podle Elbasanu, který ležel na starověké obchodní tepně Via Egnatia.
- V Albánii roste více než 250 různých druhů divokých bylin, které se používají v kuchyni i léčitelství. Albánské hory jsou skutečnou pokladnicí divokých bylin. Sbírá se zde například šalvěj, oregano, tymián nebo horský čaj.
- Albánie je jedním z největších evropských exportérů kaštanů. Zejména oblast Tropojë je proslulá svými kaštanovými lesy. Kaštany se zde nejen jedí, ale používají se i k výrobě mouky nebo sladkostí.
Užijte si Albánii a to nejlepší albánské jídlo!
Jufka me pulë: albánské nudle zapečené s kuřetem
Jufka me pulë pochází z kraje Dibër na severovýchodě Albánie a dnes se podává po celé zemi. Kuře uvařené s bylinkami se dopéká v pekáči na domácích těstovinách jufka, které do sebe během pečení natáhnou všechen slepičí vývar. Samotné slovo jufka přitom znamená v každé balkánské zemi jiné těsto - od tenkého plátu po nudle.
Kërnacka: grilované masové válečky z Korçë
Kërnacka jsou malé podlouhlé válečky z mletého masa, specialita města Korçë na jihovýchodě Albánie. Na rozdíl od běžných qofte se do směsi nedává chléb ani strouhanka, jen maso s kořením, péct se smí výhradně na žhavém uhlí. Patří do balkánské rodiny grilovaných válečků vedle kebapi nebo kebapče, jméno kërnacka si ale drží prakticky jen Korçë.
Mish gici i thatë: sušené vepřové z albánského grilu
Mish gici i thatë je sušené vepřové maso ze severní Albánie, které se před podáváním krájí a krátce dopéká na grilu. Jméno znamená doslova sušené maso z prasátka. Zimní zásoba venkovských spíží se v katolickém okolí Lezhë podává jako hlavní chod. Pod obecnějším jménem mish i thatë se jinde v zemi suší spíš hovězí.
Byrek: tradiční balkánské slané pečivo
Byrek je slané pečivo z tenkých plátů těsta zvaných petë, plněné tvarohem gjizë, špenátem, masem nebo rajčaty s cibulí. Peče se od Turecka až po Izrael, v Albánii je ale doma na každém rohu - specializované pekárny byrektore ho prodávají po kusech a do ruky. Jí se ke snídani i jako svačina, teplý nebo studený.
Petulla: smažené kousky těsta k albánské snídani
Petulla jsou smažené kousky řídkého, většinou kynutého těsta, v Albánii základ domácí snídaně. Zvenku křupou, uvnitř jsou vzdušné a chuťově neutrální, takže snesou bílý sýr, džem i med - jedí se na slano i na sladko. Patří do balkánské rodiny smaženého těsta vedle bulharských mekici nebo tureckých pişi, v pekárnách se neshánějí: smaží se doma a v penzionech.
Pulë me pilaf: albánské kuře pečené na rýži
Kusy kuřete, pod nimi rýže a přes všechno vývar, který se při pečení v troubě vsákne do posledního zrnka - tak vypadá pulë me pilaf, domácí klasika albánské kuchyně. Kombinaci kuřete s rýží zná celý region od Turecka po Bulharsko, zapečená podoba z pekáče se ale vaří po celé Albánii od Shkodëru po Vlorë.
Tavë dheu: játra nebo maso zapečené se sýrem gjizë
Tavë dheu je specialita z Tirany a střední Albánie - nadrobno nakrájená játra, případně hovězí maso, podušené se zeleninou, promíchané se soleným tvarohem gjizë a zapečené v malé hliněné misce. Jméno doslova znamená hliněný pekáč, podle nádoby, ve které se jídlo nosí na stůl. Z tiranské klasiky se stalo jídlo restaurací tradiční kuchyně po celé Albánii.
Qofte: balkánské placičky z mletého masa
Qofte jsou albánská podoba masových placiček, jaké pod příbuznými jmény zná celý bývalý osmanský svět - od tureckého köfte po bulharské kjufte. Do směsi patří mleté maso, trocha cibule a obvykle namočený starý chléb; doma se qofte smaží nebo pečou, v grilbarech opékají nad uhlím. Jméno pochází přes turečtinu z perského slovesa tlouct.
Bukë misri: kukuřičný chléb albánského venkova
Bukë misri je nekynutý kukuřičný chléb albánského venkova - placka z kukuřičné mouky, vody a soli, dřív pečená pod kovovým poklopem saç, dnes v pekáči v troubě. Kukuřice se v Albánii pěstuje od 17. století, její chléb byl po staletí každodenním jídlem chudých horských rodin. Podobné pečivo pečou i sousedé: v Srbsku proja, v Řecku bobota.
Albánská brandy Skënderbeu
Skënderbeu je značková brandy z Albánie, doma zvaná konjak. Vyrábí ji jediná kantina v přístavním Durrësu: základ tvoří hroznové raki vyzrálé v dubových sudech, dochucené extrakty horských bylin, ovocem a květovým medem. Jméno nese po národním hrdinovi Gjergji Kastriotim zvaném Skanderbeg, koupit se dá v supermarketech po celé Albánii.