Česko, má rodná země. Země piva, Becherovky, olomouckých tvarůžků, lázeňských oplatků a dalších skvělých gastro suvenýrů. Přestože v cizině obvykle cestuji na lehko jen s malým batohem, u tipů, co bych doporučil přivézt si z Česka, zmiňuji i těžší a tekuté věci.
Jaká jsou má osobní doporučení na nejlepší české gastronomické suvenýry?
Gastronomické suvenýry z České republiky
České pivo
České pivo je jedním z nejvýznamnějších symbolů české kultury a gastronomie. Historie výroby piva v českých zemích sahá až do středověku, první písemné zmínky o vaření piva pocházejí z 11. století. Největší rozmach zaznamenalo pivovarnictví v 19. století, kdy vznikla řada dnes světově známých pivovarů (Pilsner Urquell, Budějovický Budvar). České pivo se vaří z kvalitní vody, sladového ječmene a tradičního českého chmele.
V posledních dvou desetiletích zažívá české pivovarnictví boom menších řemeslných pivovarů, které rozšiřují nabídku o originální a netradiční piva. Mezi známé a oceňované minipivovary patří například Matuška, Zíchovec nebo Clock. České pivo je běžnou součástí společenského života a neodmyslitelně patří k české kuchyni i tradicím.
Pivo v obchodech tradičně koupíte ve skle a v plechovkách. Dostupná jsou ale i piva v plastovém obalu.
Cena za Matuška Apollo Galaxy Pale Ale 13° (0,75 l, sklo): 160 Kč
Cena za Zíchovec Juicy Lucy 15° (0,5 l, plech): 135 Kč
Cena za Pilsner Urquell 12° (0,5 l, sklo): 32 Kč
Moravské víno
Vinařské oblasti České republiky jsou rozlohou nesrovnatelně menší než známé vinařské regiony ve Francii, Itálii nebo Španělsku, přesto se zde vyrábějí vína, která pravidelně získávají ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích. Vinařská oblast Morava je rozdělena do čtyř podoblastí: Mikulovská, Velkopavlovická, Slovácká a Znojemská, z nichž každá má své charakteristické podmínky a styl vín.
Národní odrůdou je ryzlink vlašský. Vedle ryzlinku vlašského se na Moravě pěstuje široká škála dalších bílých i červených odrůd, například veltlínské zelené, rulandské šedé, sauvignon, tramín červený, frankovka nebo modrý portugal. Oblíbená je ovocná a sladká odrůda pálava.
Mezi nejznámější moravská vinařství, která pravidelně získávají ocenění na domácích i zahraničních soutěžích, patří například Vinařství Sonberk, Vinařství Josef Valihrach, Vinařství Volařík, Vinařství Mikrosvín Mikulov nebo Vinařství Spielberg. Tato vinařství investují do moderních technologií i šetrného přístupu k vinicím a patří mezi lídry v kvalitě a inovacích na trhu s moravským vínem.
Cena za láhev moravského vína (0,75 l) kupovanou přímo u vinaře: od 200 Kč výše
Bylinný likér Becherovka
Becherovka je tradiční český bylinný likér pocházející z Karlových Varů. Historie Becherovky sahá do roku 1807, kdy ji začal vyrábět lékárník Josef Vitus Becher. Nápoj se rychle stal populárním nejen v Česku, ale i v zahraničí. Tajná receptura Becherovky je známá pouze několika lidem a je pečlivě střežena.
Likér se vyrábí z kvalitního lihu, vody z karlovarských pramenů, přírodního cukru a směsi několika desítek bylin a koření. Přesné složení bylinné směsi není veřejně známé, ale mezi běžně uváděné ingredience patří například skořice, hřebíček a anýz.
Becherovka se podává jako aperitiv nebo digestiv, obvykle vychlazená. V Česku je oblíbeným základem pro míchaný nápoj zvaný “Beton” (Becherovka s tonikem). V minulosti lidé Becherovku považovali za žaludeční likér s blahodárnými účinky na trávení. Nápoj je považován za součást českého národního kulturního dědictví.
Cena za láhev Becherovky (0,7 l): 290 Kč
Moravská slivovice
Moravská slivovice je tradiční ovocná pálenka pocházející z oblasti Moravy. Hlavní surovinou pro výrobu slivovice jsou zralé švestky, které procházejí procesem kvašení a následné destilace. Švestky se na Moravě pěstují po staletí a jejich výběr, zralost a kvalita zásadně ovlivňují výslednou chuť destilátu. Typická moravská slivovice má čistou, výrazně ovocnou chuť a charakteristické aroma švestek.
Slivovice se tradičně podává při slavnostních příležitostech, například na svatbách, pohřbech nebo při vítání hostů. Slivovice se často podává při nachlazení nebo žaludečních obtížích. Při pití slivovice se používají malé skleničky (“štamprle”), které umocňují její degustaci.
Moravská slivovice je velmi oblíbená i díky možnosti legální domácí výroby. V celé zemi funguje mnoho veřejných ovocných palíren, kde si lidé mohou nechat vypálit vlastní slivovici z doneseného ovoce. Tento způsob výroby je rozšířený a patří k dlouholetým tradicím. Domácí slivovice je často považována za cenný rodinný produkt. I naše rodina pálí domácí slivovici.
Na domácí slivovici v obchodech nenarazíte, ale rozhodně neuděláte chybu nákupem slivovice z palírny Žufánek, Veselý grunt nebo mnoha dalších. Velmi snadno dostupná je slivovice z palírny Rudolf Jelínek.
Cena za láhev slivovice Žufánek 50 % (0,5 l): 790 Kč
Cena za láhev slivovice Veselý grunt 48 % (0,5 l): 530 Kč
Cena za láhev slivovice R. Jelínek 45 % (0,5 l): 420 Kč
Lázeňské oplatky
Lázeňské oplatky jsou tradiční sladké pečivo, které má původ v českých lázeňských městech. Nejstarší zmínky o výrobě oplatků pocházejí z Karlových Varů, kde se začaly péct v 19. století. Později se výroba rozšířila i do dalších významných lázní, například Mariánských Lázní a Františkových Lázní. Každé lázeňské město má svůj vlastní typ lázeňských oplatků.
Typické lázeňské oplatky se vyrábějí z pšeničné mouky, cukru, mléka, másla a směsi koření. Pro tradiční náplně se používají například oříšky, skořice, kakao nebo vanilka. Oplatky se pečou ve speciálních železných formách, které vytvářejí na povrchu charakteristický reliéf. Výsledkem jsou tenké, křupavé a voňavé pláty.
Lázeňské oplatky jsou v Česku spojeny s návštěvami lázní a patří k typickým suvenýrům. Při návštěvě Karlových Varů je považováno za samozřejmé ochutnat lázeňské oplatky společně s Becherovkou. Oplatky se často podávají při procházkách kolonádou, jsou nedílnou součástí místní atmosféry i společenského života lázeňských měst.
Cena za balení lázeňských oplatků: 100 Kč
Olomoucké tvarůžky
Olomoucké tvarůžky jsou tradiční český sýr, který pochází z oblasti Hané, konkrétně z města Loštice nedaleko Olomouce. Historie tohoto sýra sahá minimálně do 16. století. Olomoucké tvarůžky jsou jedinečné svým výrazným aroma, žlutou barvou a typickou měkkou konzistencí. Výroba probíhá výhradně z netučného tvarohu, k němuž se nepřidává žádný tuk ani barviva. Výsledný produkt tak vyniká originální chutí a vůní, která je pro tento sýr charakteristická.
Sýr zraje několik týdnů v kontrolovaných podmínkách, během nichž získává svou typickou chuť a vůni. Olomoucké tvarůžky se často podávají s chlebem a cibulí. Jsou také oblíbené jako součást tvarůžkových pomazánek nebo různých specialit v restauracích.
Olomoucké tvarůžky od roku 2010 nesou chráněné zeměpisné označení Evropské unie (CHZO), které zaručuje jejich původ a tradiční způsob výroby. Tento produkt je tak chráněn před napodobováním v celé EU.
Já olomoucké tvarůžky často vozím do Francie, která je známá svou sýrařskou tradicí. I tam olomoucké tvarůžky sklízí velký úspěch díky své velmi výrazné chuti.
Cena za balení olomouckých tvarůžků (125 g): 50 Kč
Pardubický perník
Pardubický perník je tradiční cukrářský výrobek, který má původ ve východočeském městě Pardubice. Historie výroby perníku v Pardubicích sahá do 16. století, město se díky tomu stalo synonymem pro kvalitní perník v České republice. Pardubický perník je vyhlášený svou bohatou chutí, kořeněným aroma a krásným zdobením. V minulosti byl velmi drahý.
Koření použité v perníku obvykle tvoří skořice, hřebíček, anýz, nové koření, zázvor a kardamom. Měkká varianta perníku se často plní povidly nebo marmeládou, tvrdá se zdobí cukrovou polevou. V mnoha českých domácnostech se peče vlastní perník, zejména v období Vánoc. Na tradičních českých poutích se běžně prodávají perníková srdce, která jsou zdobena barevnou cukrovou polevou a často nesou nápisy či věnování.
Cena za pardubický perník: dle velikosti a výrobce
Hořické trubičky
Hořické trubičky jsou tradiční cukrářský výrobek pocházející z města Hořice v Královéhradeckém kraji. Historie trubiček sahá do první poloviny 19. století, kdy se začaly vyrábět podle unikátního receptu, který je dodnes předmětem hrdosti města. Hořické trubičky jsou vyhlášené svou křehkostí, jemnou chutí a charakteristickým tvarem.
Těsto na sladkost se peče v podobě tenkých plátů, které se ihned po upečení ručně stáčejí do tvaru trubiček. Po vychladnutí se plní jemnými krémy. Výroba hořických trubiček je chráněna zeměpisným označením Evropské unie.
Cena za balení hořických trubiček (35 g): 15 Kč
Kofola
Kofola je tradiční československý nealkoholický nápoj, který vznikl v bývalém Československu. První výroba začala v roce 1960 v Opavě ve společnosti Galena, která vyvinula originální sirup KOFO jako alternativu západních kolových limonád.
Hlavním důvodem vzniku Kofoly byla snaha nahradit nedostupné americké značky typu Coca-Cola a Pepsi v tehdejším socialistickém bloku. Nápoj se rychle rozšířil po celém Československu a získal si silnou základnu příznivců.
V České republice je Kofola dlouhodobě velmi oblíbená. Kofola se vyrábí v různých baleních, od dvoulitrových plastových lahví až po malé plechovky. V posledních letech se sortiment rozšířil o různé příchutě, je dostupná i Kofola bez cukru. V restauracích je možné narazit i na točenou Kofolu.
Cena za Kofolu (2 l, plast): 27 Kč
Cena za Kofolu (330 ml, plech): 16 Kč
České bylinné čaje
České bylinné čaje mají v tuzemsku dlouhou a bohatou historii, která sahá až do středověku. Bylinkářství patřilo k významným tradicím venkovského života, kdy znalosti o léčivých rostlinách a jejich využití předávaly generace žen i mužů ve vesnicích i městech. Klášterní zahrady i domácí bylinkové záhony byly běžnou součástí české krajiny a sběr i sušení bylin mělo své pevné místo v životě většiny rodin.
Mezi typické byliny, které se v Česku používají k přípravě bylinných čajů, patří například heřmánek pravý, máta peprná, meduňka lékařská, třezalka tečkovaná, kopřiva dvoudomá nebo šalvěj lékařská. Často se používají samostatně nebo v různých směsích. Bylinné čaje jsou v Česku běžnou součástí každodenního života, část rodin na venkově si bylinky stále pěstuje a suší doma (například moje maminka).
Cena za balení meduňkového čaje Leros (20 ks): 25 Kč
Štramberské uši
Štramberské uši jsou tradiční české, křupavé, voňavé pečivo s výraznou medovou a kořeněnou chutí, které pochází z města Štramberk v podhůří Moravskoslezských Beskyd. Historie tohoto unikátního pečiva sahá až do 13. století.
Legenda říká, že tvar štramberských uší připomíná lidské ucho. Podle pověsti našli obyvatelé Štramberka po vítězné bitvě nad Tatary pytle naplněné lidskými uchy, které Tataři uřezávali svým obětem jako důkaz svých činů. Sladkost se pak připravovala na památku tohoto vítězství.
Výroba štramberských uší je chráněna označením chráněné zeměpisné označení Evropské unie. Originální štramberské uši mohou být vyráběny pouze ve Štramberku a jeho blízkém okolí podle přesně stanovené receptury a postupů.
Cena za balení štramberských uší: 50 – 100 Kč dle výrobce
Znojemské okurky
Znojemské okurky patří mezi nejznámější a nejtradičnější nakládané okurky v České republice. Jejich původ je úzce spojen s městem Znojmo a jeho okolím na jižní Moravě, kde se pěstování a zpracování okurek rozvinulo už v 19. století. Region Znojemska je díky vhodným klimatickým podmínkám a úrodné půdě dlouhodobě považován za centrum českého okurkářství a právě odsud se pojem “znojemské okurky” rozšířil do celé země i za její hranice.
V Česku je zavařování okurek stále živou a oblíbenou tradicí. Mnoho rodin si každoročně připravuje domácí nakládané okurky podle vlastních receptů na nálev, včetně naší rodiny. Nakládané okurky jsou v české kuchyni ceněné jako oblíbená příloha k masovým pokrmům.
Cena za sklenici okurek Znojmia 7-9 cm (680 g): 50 Kč
Švestková povidla
Švestková povidla patří mezi nejtradičnější české ovocné produkty. Jejich výroba je rozšířená zejména v oblastech, kde se hojně pěstují švestky, například na Moravě nebo ve východních Čechách. Povidla byla v českých zemích běžnou součástí zimních zásob a dodnes jsou oblíbenou surovinou při pečení buchet a koláčů. Recepty na švestková povidla se v rodinách často dědí po generace.
Při výrobě švestkových povidel se používají pouze zralé švestky bez pecek. Ovoce se pomalu a dlouho vaří, často i několik hodin, aby se postupně odpařila voda a vznikla hustá, tmavá a lesklá hmota. Do švestkových povidel se většinou nepřidává cukr, případně jen malé množství podle sladkosti ovoce. Konzistence povidel je velmi hustá, povidla drží tvar a neroztékají se, na rozdíl od marmelády nebo džemu, které jsou tekutější a obsahují větší podíl cukru i želírovacích látek.
Cena za sklenici švestkových povidel Veselý grunt (190 g): 85 Kč
Ovocné marmelády
Historie vaření marmelád v českých zemích souvisí s rozšířeným pěstováním ovocných stromů na venkově a snahou uchovat úrodu na zimní období. Marmelády se v Česku připravují především z místního ovoce a jejich výroba je v mnoha rodinách stále běžnou součástí domácího hospodaření. Tradiční domácí marmelády se vaří především v létě a na podzim, kdy je ovoce v největším množství a nejlepší kvalitě.
Mezi nejčastější české marmelády patří marmeláda z jahod, meruněk, třešní, malin, švestek a borůvek. V některých regionech se využívají specifické druhy ovoce podle místních podmínek, například na jižní Moravě jsou rozšířené meruňky a broskve, v podhorských oblastech se často používají borůvky, ostružiny a rybíz. V Polabí a na střední Moravě je obvyklé vařit jablečné a hruškové marmelády. Regionální odlišnosti ve výběru ovoce jsou dány tradicemi i skladbou sadů a zahrad v jednotlivých oblastech.
Tradice domácí výroby marmelád je v Česku stále velmi živá. Mnoho rodin si uchovává a předává recepty na vlastní marmelády po generace. I moje rodina si stále připravuje domácí marmelády z jahod, jablek a malin.
Cena za sklenici višňových povidel Veselý grunt (190 g): 85 Kč
Ovocné kompoty
Ovocné kompoty patří mezi tradiční způsoby uchovávání ovoce v české kuchyni. V České republice je zavařování ovoce do kompotů stále běžnou domácí praxí. Mnoho rodin si každoročně připravuje vlastní kompoty podle osvědčených rodinných receptů a používá ovoce vypěstované na vlastní zahradě nebo nakoupené od místních pěstitelů. Typické české kompoty se vyrábějí z jahod, meruněk, třešní, jablek, broskví, švestek a hrušek. Oblíbené jsou také kombinace různých druhů ovoce v jedné sklenici.
Já doporučuji přivést si české kompotované švestky, které se v koláči skvěle doplňují s českým mákem.
Cena za sklenici švestkového kompotu (680 g): 50 Kč
Český mák
Mák patří k tradičním plodinám pěstovaným v České republice. Česko je jedním z největších producentů potravinářského máku na světě. Mák se v Česku pěstuje především v Polabí, na Hané a v některých oblastech středních a severních Čech. Díky vhodným klimatickým a půdním podmínkám zde vzniká mák s vysokým obsahem oleje a jemnou chutí.
S mákem je v české kultuře spojena řada zvyků a tradic. V minulosti byl symbolem hojnosti, plodnosti a ochrany před zlem. Mák se přidával do svatebních koláčů, vánoček a dalších svátečních pokrmů. V mnoha rodinách se traduje, že mák na stole přináší štěstí a prosperitu.
Unikátní je bezproblémové používání máku v českých dezertech a sladkých jídlech. Ve většině jiných zemí je využití potravinářského máku omezené, často kvůli legislativě a obavám z obsahu alkaloidů. Český mák je však pečlivě kontrolován a jeho použití je bezpečné.
Cena za balení českého máku (200 g): 40 Kč
Minerální voda Vincentka
Minerální voda Vincentka pochází z lázeňského města Luhačovice ve Zlínském kraji, kde vyvěrá z hlubinných pramenů. První zmínky o prameni Vincentka sahají do 17. století, k systematickému využívání minerální vody došlo v 18. století. Vincentka je úzce spjata s tradicí lázeňství v Luhačovicích, patří k nejznámějším a nejdéle využívaným minerálním vodám v Česku.
Jedinečnost Vincentky je v jejím složení. Jde o přírodní, silně mineralizovanou vodu s vysokým obsahem sodíku, chloridů, hydrogenuhličitanů a dalších minerálů. Díky svému složení má Vincentka charakteristickou slanou chuť, je využívána nejen k pití, ale také k inhalacím, kloktání a dalším lázeňským procedurám. Voda je stáčena přímo u pramene a balena bez jakýchkoliv úprav.
Cena za láhev minerální vody Vincentka (0,7 l): 55 Kč
Káva z českých pražíren
Přestože se v České republice káva nepěstuje, vzniklo zde mnoho pražíren, které pracují s výběrovou kávou z celého světa. Tyto pražírny si dávají záležet na kvalitě zrn, pečlivém pražení a čerstvosti výsledného produktu. Mezi známé české pražírny patří například Doubleshot, Dos Mundos, Father’s Coffee, Rebelbean nebo Nordbeans. Mojí nejoblíbenější pražírnou je Aromaniac. Tyto podniky nabízejí jak jednodruhové kávy, tak i vlastní směsi, často spolupracují přímo s pěstiteli v zahraničí.
V mnoha městech najdete kavárny, které jsou přímo propojené s pražírnami.
Cena za balení v Česku pražené kávy Aromaniac Brazílie Santos (250 g, zrnková káva): 190 Kč
Cena za balení v Česku pražené kávy Aromaniac Velatto Espresso Intenso (1 kg, zrnková káva): 390 Kč
Jaké české gastronomické suvenýry byste doporučili svým zahraničním hostům?
🇨🇿 Českou kuchyni znáte dokonale, ale co světová kuchyně? Přihlaste se k mému newsletteru a já vám zdarma představím chutě Španělska, Itálie nebo Francie. Objevíte destinace, kam se příšte vydáte přímo za jídlem!
