Nabat: tradiční íránský krystalizovaný cukr

Nabat (نبات) je tradiční druh krystalizovaného cukru, který je populární zejména v íránské gastronomii. Nabat má podobu velkých, průhledných nebo lehce nažloutlých cukrových krystalů, často vyráběných ve formě tyčinek nebo krystalů na špejli.

V Íránu slouží nabat nejčastěji jako sladidlo do čaje, ale může být použit i jako dekorativní prvek při servírování dezertů.

Nabat je typický zejména pro Írán, kde má dlouhou historickou tradici. V perské kultuře je nabat spojován nejen s gastronomií, ale také s lidovou medicínou (jedná se však spíše o kulturní zvyklosti než o prokázané léčivé účinky).

Kromě Íránu je tento druh cukru běžný i v dalších zemích Blízkého východu a jižní Asie (například v Ázerbájdžánu, Afghánistánu, Pákistánu, Indii a Turecku). V těchto zemích se nabat může vyskytovat pod mírně odlišnými názvy.

Jak se vyrábí nabat

Výroba nabatu je založena na procesu krystalizace cukru, nejedná se tedy o žádný záhadný postup ani exotickou surovinu, ale pouze o jinou, specifickou formu běžného krystalového cukru.

• Výchozí surovinou pro výrobu nabatu je bílý rafinovaný krystalový cukr (sacharóza). Cukr se rozpustí ve vodě ve vysokém poměru, čímž vznikne velmi koncentrovaný cukerný sirup. Tato směs se zahřeje až k bodu varu, aby bylo dosaženo naprostého rozpuštění cukrových krystalů a vytvoření homogenního sirupu.
• Po uvaření se cukerný sirup nalévá do připravených nádob, kde se začne pomalu ochlazovat. Během pomalého ochlazování dochází k postupnému vzniku velkých cukrových krystalů. Aby se podpořil vznik velkých a pravidelných krystalů, bývá do nádoby vložena tyčinka nebo provázek, na kterém cukr krystalizuje do požadovaného tvaru.
• Tradiční nabat je čistě cukrový, během procesu krystalizace lze přidat aromatické nebo barvicí látky. Velmi oblíbený je například nabat s přídavkem šafránu, který mu dodává typickou zlatavou barvu a jemnou chuť. Šafrán však není povinnou složkou nabatu a ne vždy se do něj přidává. Tradiční íránský nabat se běžně vyrábí jak čistě bez přísad, tak i ochucený šafránem či jinými bylinami (např. kardamomem nebo růžovou vodou).
• Po dosažení požadované velikosti krystalů se nabat vyjme z cukrového roztoku a nechá se dobře osušit. Poté se skladuje v suchu, obvykle v uzavřených nádobách, aby se zabránilo absorpci vlhkosti z okolí.

Nabat v íránské gastronomii a kultuře

V Íránu má nabat své pevné místo v gastronomii, zejména jako sladidlo do čaje. Nabatem oslazený čaj je v íránské společnosti populární nejen díky své chuti, ale také díky kulturní tradici. Nabat je rovněž součástí různých svátečních příležitostí, oslav a společenských setkání.

V lidové medicíně je nabat někdy doporučován jako prostředek pro zmírnění některých zdravotních obtíží, například bolesti v krku nebo zažívacích problémů. Tato tvrzení však nejsou vědecky ověřena a je potřeba k nim přistupovat s velkou rezervou.

Zajímavosti o nabatu

• Slovo “nabat” (نبات) je arabského původu a doslova znamená “rostlina” nebo “rostoucí”. Toto pojmenování patrně odkazuje k procesu krystalizace cukru, který připomíná růst rostlin.
• Nabat je někdy součástí íránského svatebního obřadu (tradičního “sofreh aghd”), kde symbolizuje sladký začátek společného života novomanželů.
• Ačkoli je nabat výjimečně populární v Íránu (a okolních zemích), podobné produkty – krystalizovaný cukr na tyčince – se vyskytují i v jiných světových kulturách. Například v Číně se vyrábí podobný krystalizovaný cukr nazývaný “bing tang”.

Pokud sladíte vy nebo vaši blízcí, je nabat skvělým gastronomickým dárkem, který si můžete z cest po Íránu přivézt.

Dobrou chuť!