Samoon (صمون) je irácký národní chléb. Pečivo je charakteristické svým unikátním tvarem připomínajícím kosočtverec nebo loďku. Samoon je na povrchu křupavý a uvnitř měkký a nadýchaný. V irácké kuchyni zaujímá samoon nezastupitelné místo. Lze se s ním setkat i v okolních státech regionu Levanty a Perského zálivu, kde žijí irácké komunity.
Původ chleba samoon je spjat s územím historické Mezopotámie, která je často označována za kolébku civilizace a místo, kde se zrodilo zemědělství a pěstování obilí. Pečení chleba v hliněných pecích má v této oblasti tisíciletou tradici.
Základní receptura na samoon je jednoduchá, ale vyžaduje zručnost a správnou techniku kynutí. Těsto se skládá z pšeničné mouky, vody, soli a droždí. Po vykynutí se dělí na menší bochánky, které pekaři ručně tvarují do charakteristického kosočtvercového tvaru se zúženými konci.
Unikátní tvar samoonu není pouze estetickou záležitostí. Zúžené konce, které připomínají špičky lodi, jsou křupavější, širší střed je měkký a vláčný. Tento tvar je ideální pro namáčení do omáček nebo pro plnění.
V irácké kultuře je chléb vnímán jako dar od Boha (ni’mat Allah) a zachází se s ním s velkou úctou. Samoon se nikdy nevyhazuje do běžného odpadu. Pokud zbyde, často se suší a používá do jiných pokrmů nebo se dává zvířatům.
Nejznámějším a nejoblíbenějším způsobem konzumace tohoto pečiva je jeho použití jako základ pro irácké sendviče, tak jsem jej vždy konzumoval i já. Čerstvý chléb se podélně rozřízne a naplní různými ingrediencemi (nejčastěji maso nebo falafel). To se doplňuje nakládanou zeleninou, plátky rajčat, cibulí a specifickou omáčkou z manga zvanou amba.
Dobrou chuť!
