Rakı je tradiční turecký alkoholický nápoj z hroznů a anýzu. Má bohatou historii úzce spjatou s kulturou a společenským životem Turecka. Často je označován jako “turecký národní alkoholický nápoj”. Jeho konzumace zahrnuje přidání vody, díky čemuž nápoj získává charakteristickou mléčně bílou barvu.
Rakı: turecký národní alkoholický nápoj

Původ a historie rakı
Rakı pochází z dob Osmanské říše, kam se výroba a konzumace destilátů rozšířila díky vlivu Středomoří a Blízkého východu. Jeho výroba je doložena již v 17. století. Postupem času se stal neodmyslitelnou součástí turecké kultury, zejména během období Tanzimatu (reformace) v 19. století, kdy se začal vyrábět ve větším měřítku.
Slovo “rakı” pochází pravděpodobně z arabského výrazu “araq”, který označuje destilované nápoje. Tento termín se používá i v jiných zemích pro podobné druhy alkoholu.
Typické ingredience a výroba rakı
Rakı se vyrábí destilací hroznů (případně sušených rozinek) které se nechají fermentovat. Následně se přidává anýz, který nápoji propůjčuje jeho charakteristickou chuť. Proces výroby probíhá v několika fázích:
- Fermentace – hrozny nebo rozinky se nechávají kvasit, aby se vytvořil základní alkoholický roztok.
- První destilace – fermentovaná směs se destiluje a získává se základní destilát.
- Přidání anýzu – do destilátu se přidávají anýzová semena.
- Druhá destilace – směs se znovu destiluje, aby se dosáhlo čistší a jemnější chuti.
- Zrání – rakı se nechává odpočívat v nerezových nebo dubových nádobách.
Rakı göbek
Během destilačního procesu rakı se používá termín “göbek” (turecky “pupek”), který označuje střední část destilátu. Tato část je považována za nejkvalitnější, protože obsahuje nejčistší alkohol a nejvyváženější chuťové složky. Na začátku destilace (tzv. “hlava”) a na konci destilace (tzv. “ocas”) se mohou objevit méně žádoucí látky nebo chutě, proto se tyto části rozlišují. Göbek je však vždy součástí finálního produktu a výrazně ovlivňuje jeho kvalitu.
Göbek je považován za nejlepší část destilátu. Právě malou láhev rakı göbek od značky Efe jsem ochutnal na své dubnové cestě Tureckem i já. Ve specializovaném obchodě ve městě Konya vyšla jedna 35 cl láhev na 760 TRY (450 Kč).
Způsob konzumace rakı
Rakı se tradičně podává v úzkých sklenicích, často s přidáním vody nebo kostek ledu. Po smíchání s vodou dochází k chemické reakci, kdy anýzové oleje vytvářejí mléčně bílou barvu. Tento způsob podávání je v Turecku známý jako “aslan sütü” (lví mléko).
Proč se z hroznů místo rakı nevyrábí víno?
V turecké kultuře má rakı před vínem historickou přednost, a to především z náboženských a kulturních důvodů. Osmanská říše byla převážně muslimská a ačkoliv alkohol nebyl zakázán pro všechny obyvatele, rakı bylo považováno za přijatelnější alkohol než víno.
Výroba rakı navíc umožňuje zužitkování i méně kvalitních hroznů nebo rozinek, které by nebyly vhodné pro produkci vína nebo přímé použití v gastronomii. Tímto způsobem se maximalizovalo využití zemědělských plodin.
Podobné nápoje v jiných zemích
Rakı má mnoho obdob po celém světě, všechny sdílejí společný základ – destilát ochucený anýzem:
- Ouzo (Řecko) – řecký anýzový nápoj, který se pije podobně jako rakı, často s přidáním vody.
- Arak (Blízký východ) – populární v zemích jako Libanon, Sýrie nebo Irák.
- Pastis (Francie) – francouzská obdoba, která obsahuje kromě anýzu i další byliny, například lékořici.
- Sambuca (Itálie) – italský likér, který je sladší než rakı, často se podává s kávovými zrny.
- Mastika (Balkán) – balkánský destilát ochucený pryskyřicí nebo anýzem, oblíbený zejména v Bulharsku a Severní Makedonii.
Já mám raději víno než tvrdý alkohol, ale právě anýzové pálenky patří mezi mé oblíbené.
Na zdraví a pijte s rozmyslem!
🇹🇷 Turecko na talíři i v e-mailu! Přihlaste se k mému newsletteru a získejte zdarma exkluzivní přístup k informacím o turecké kuchyni. Objevíte i málo známá, přesto skvělá, turecká jídla!