Pliska: bulharská brandy se jménem prvního hlavního města
Na etiketě té láhve toho stojí hodně: pět hvězd, velká pětka, nápis "since 1966" a přes celou šířku anglicky Brandy. Jedno slovo tam ale chybí, a zrovna to, kterým ji v Bulharsku každý objednává.
Pliska (bulharsky: Плиска) je bulharská vinná brandy - destilát z bílého vína, který několik let zraje v dubových sudech, až získá jantarovou barvu a měkkost, jakou by od bulharské kuchyně čekal málokdo. Doma se jí říká koňak. Na etiketu to napsat nesmí.
Dvě hlavní města v jedné láhvi
Jméno má po Plisce, prvním hlavním městě bulharské říše, které stálo u dnešního Šumenu od roku 681 a zbyla z něj archeologická rezervace. Výrobce, firma Vinex Preslav, přitom sídlí ve Velikém Preslavu, tedy v hlavním městě druhém - a dražší sesterskou značku pojmenoval právě po něm. Kdo si chce v Bulharsku koupit dějiny na dvě etapy, vezme z regálu Plisku a Preslav a má je v pořadí, v jakém se odehrály.
Se slovem koňak je to složitější. Právně patří jen francouzskému kraji kolem města Cognac a Evropská unie hlídá, aby ho nikdo jiný na láhev nepsal; bulharská etiketa proto nese slovo brandy, z nizozemského brandewijn, pálené víno, a u stolu stejně všichni řeknou koňak. Bulhaři v tom nejsou sami. Celý bývalý východní blok pálil z vína totéž a nechával to zrát v dubu, a každá země si pak musela vymyslet vlastní slovo: Srbsko má vinjak, Rumunsko vinars, Moldavsko divin. Arménie si vyjednala výjimku a svému Araratu smí doma říkat koňak ještě pár let. Řecká Metaxa do rodiny nepatří, to je brandy smíchaná s vínem a bylinami. Pliska je nápoj národní, ale princip je sdílený od Kruševce po Jerevan.
Jak se z Plisky stal koňak pro celý východní blok
Vinný destilát se v Bulharsku stal státní věcí po válce, když stát zavedl lihový monopol, a značka Pliska se objevila v roce 1953 na destilátu starém tři až pět let. Proč dnešní etiketa hlásí 1966, jsem nezjistil; obojí je každopádně starší než já. Největší kariéru udělala v Sovětském svazu. K moskevské olympiádě v roce 1980 se vozilo tolik Plisky, že přestala být nedostatkovým zbožím - v tehdejší Moskvě pocta, jaké se dostalo málokterému výrobku.
Co znamená pětka na etiketě
Základ je bílé víno, nejspíš z odrůdy dimjat, která roste kolem Šumenu a Preslavi a má vysokou kyselost - přesně to, co destilát potřebuje, aby v sudu nezhloupl. Pak přijde dub. Pětka na etiketě je počet let zrání základní řady, která má 36 procent; řada Reserve VSOP zraje sedm let a má plných čtyřicet. Vanilku a med, které ucítíte ve sklence, dodal dubový sud - za pět let odevzdal, co měl.
Pije se po jídle, z malé sklenky, bez ledu a po padesáti mililitrech. S rakijí si ji nepleťte, i když obě stojí v jídelníčku vedle sebe: rakija smí být z hroznů i z jakéhokoli ovoce a zrát v čemkoli nebo vůbec, brandy jen z vína a jen v dubu. Bulhaři to shrnují rčením, že každá rakija je brandy, ale ne každá brandy je rakija - a kdo chce po večeři něco zralého, hledá tu druhou polovinu věty.
Sklenka s výhledem na Černé moře
Plisku jsem pil v Balčiku, v městečku na pobřeží severně od Varny, v restauraci Rhomphaia po obědě; láhev za mnou přišla na terasu, za kterou už bylo moře. Barva jantarová, ve vůni vanilka a med, v ústech měkká, s nasládlým začátkem a teplem, které dojde až v krku - na 36 procent klidnější, než jsem čekal. Panák 5 cl vyšel přibližně na 5,10 BGN (60 Kč). Na etiketě slovo koňak chybělo. Ve sklence ne.
