Meruňka je ovoce, které má v Arménii hluboký kulturní, historický a hospodářský význam. Předpokládá se, že se meruňka z Číny dostala do Evropy právě přes Arménii. Její arménský původ naznačuje už samotný latinský název „Prunus armeniaca“ (a z něj pochází i český název „meruňka“).
V Arménii je meruňka víc než jen ovoce, je to symbol země a jejího lidu. Barva meruňky je zastoupena na arménské vlajce. Pokud se jakéhokoliv Arména zeptáte na státní barvy, neřekne: „červená, modrá a oranžová“. Odpoví zcela bez váhání: „červená, modrá a meruňková“.
Meruňka se často používá v tradiční arménské hudbě, literatuře a umění. Z meruňkového dřeva je například vyroben staroarménský hudební nástroj „duduk“. S písní „Meruňková pecka“ vystupovali Arméni na soutěži Eurovision 2010. Píseň „Tsirani Tsar“ (česky „Meruňkový strom“) je další oblíbená arménská píseň, která metaforicky používá meruňkový strom v tématu lásky a ztráty. Její autor, Komitas Vardapet, významný arménský hudební skladatel, etnomuzikolog a kněz, do svých skladeb a studií o arménské lidové hudbě často zařazoval témata související s meruňkami.
V arménské kuchyni se meruňky používají v různých pokrmech. Najdeme je v dezertech, marmeládách a dokonce i v některých slaných pokrmech. Sušené meruňky jsou oblíbenou pochoutkou a jsou jednou z lahůdek, které se vyplatí si z Arménie přivézt.
Meruňky jsou pro Arménii významným zemědělským produktem, a to jak pro domácí spotřebu, tak pro vývoz. Ovoce se často vyváží do okolních a evropských zemí. Arménské meruňky jsou ceněny pro svou sladkost, vůni a kvalitu, která je často považována za lepší než u meruněk pěstovaných jinde.
Pokud jste v Arménii v sezóně meruněk, je takřka povinnost je ochutnat. Místní ovoce je sladké, šťavnaté a dužina jde lehce oddělit od pecky. Pokud si koupíte meruňky v supermarketu, často jsou jednotlivé vrstvy odděleny listmi tak, aby prostě bylo poznat, že byly utrženy nedávno a listy ještě nestihly zvadnout.
Dobrou chuť!
