Pivo | stránka 2 z 3
Porter bałtycki: silné tmavé pivo z Baltu
Silné tmavé pivo, které se vaří kolem celého Baltského moře a největší slávu má dnes v Polsku. Spodně kvašený potomek londýnského porteru chutná po sušeném ovoci, kakau a karamelu, zraje dlouhým studeným ležením a mívá 8 až 9,5 procenta alkoholu. Poláci mu zasvětili i vlastní svátek, který připadá na třetí lednovou sobotu.
Grodziskie: kouřové pšeničné pivo z Velkopolska
Grodziskie je lehké pšeničné pivo z polského Grodziska Wielkopolského, které výraznou chuť získává ze sladu uzeného nad dubovým dřevem. Pro ostré perlení se mu říkalo polské šampaňské a meziválečný Grodzisk ho vyvážel do desítek zemí. V devadesátých letech výroba zanikla, styl ale vzkřísili polští domovarníci a od roku 2015 se pivo vaří znovu i v rodném městě.
Grzane piwo: polské svařené pivo
Grzane piwo je ohřáté pivo s kořením, které Poláci pijí v zimě po hospodách a barech. Barová verze: světlý ležák, hřebíček, skořice a sladký sirup - zázvorový, nebo malinový. Horké pivo přitom Poláci znali po staletí hlavně jako snídaňovou polévku; dnešní podoba v hrnku je mnohem mladší a v obchodech se prodávají i hotové lahve, které stačí ohřát.
Španělské pivo: velikosti sklenic, styly a značky
Španělsko pije pivo v malých dávkách, hodně studené a podle jména sklenice: caña, tubo, jarra, v Baskicku zurito. Z pípy teče skoro vždy světlý ležák rubia a v Granadě nebo Leónu k němu patří tapa zdarma. Sedm nejznámějších značek od Mahou po Estrellu Galicia má jen čtyři majitele a tři hvězdy na etiketách spojuje jen starý cechovní znak sládků.
Pražská pivní ZOO
Pivní ZOO je neoficiální stezka po pražských hospodách se zvířecím jménem - a žádné dvě verze seznamu se neshodnou. Tahle vede po jedenácti výbězích: od barokního Černého vola pod Hradem přes Hrabalova Tygra až po pivovarský dvůr Dvou Kohoutů. U každé pivnice najdete historii, interiér, kuriozity i to, co se kde čepuje.
Pivovar Svijany: nepasterizované pivo z Pojizeří
Pivovar, který chtěli noví angličtí majitelé v devadesátých letech zavřít, je dnes největší nezávislý ryze český pivovar. Svijany vaří všechna piva bez pasterizace, část žateckého chmele si pěstují samy a tmavá Kněžna s nealkoholickým Vozkou sbírají medaile už dvacet let. Já se v regálu nejčastěji natahuji po jejich pšeničném Weizenu.
Pivovar Zichovec: rodinné pivo z bývalé tankové střelnice
Rodinný pivovar Zichovec začínal v roce 2012 ve vesničce na pomezí Kladenska a Lounska, dnes vaří kolem 130 druhů piva ročně. Ležák Krahulík nese jméno zichoveckého rodáka a starosty, speciál Magor reakci, kterou si rodina na svůj záměr vyslechla. K tomu sudy po portském a důvod, proč sáhnout po hořké Hotline.
Arménské pivo: Kilikia, Gyumri a nápoj, který pil Xenofón
Arménské pivo je dnes skoro bez výjimky světlý ležák z vody, ječného sladu a chmele, který v zemi vína a brandy stojí ve stínu, a přitom se ho vyrábí víc než vína. Arménsky se mu říká garedžur, doslova ječná voda, nejstarší popis piva na území Arménie pochází už z Xenofóntovy Anabáze. Největší značky jsou Kilikia, Kotayk a Gyumri.
Hejnická putovnice: klášterní ležák pro poutní místo Hejnice
Hejnická putovnice je světlý nefiltrovaný ležák, který si klášter v Hejnicích na Frýdlantsku nechává vařit v jabloneckém minipivovaru Volt. Jméno dostal po poutnici z etikety, svižně vykračující k hejnické bazilice. Je to klášterní pivo bez mnichů: řeholní život v Hejnicích skončil v roce 1950, pivo pro poutníky a lázeňské hosty se tu přesto prodává dál.
Švýcarské pivo
V roce 1990 mělo Švýcarsko 32 pivovarů, dnes jich má přes tisíc - nejvíc na obyvatele na světě. Za tím skokem stojí pád kartelu, který zemi půl století předepisoval, kdo smí vařit a co. Od ležáků ze zámku Feldschlösschen přes basilejské Ueli z prvního hospodského pivovaru v zemi až po Chopfab, jehož jméno neznamená to, co tu léta stálo.