Pivovar Svijany: nepasterizované pivo z Pojizeří
Anglická pivovarnická skupina Bass měla v devadesátých letech pro pivovar ve Svijanech jednoduchý plán: zavřít ho. Vařilo se tu tehdy 43 tisíc hektolitrů ročně a z Londýna to vypadalo jako položka, kterou lze škrtnout. Naštěstí se neškrtla.
Pivovar Svijany z vesnice v Pojizeří je dnes s výstavem přes 600 tisíc hektolitrů největší nezávislý ryze český pivovar - a jeho láhve s letopočtem 1564 na etiketě stojí v každém druhém supermarketu.
Ves Sviňany, pán bez hlavy a rodina z Liberce
Na každé etiketě stojí letopočet 1564. Je to rok, kdy je pivovar poprvé doložen písemně - várečné právo dostal v rámci tvrze, kterou stavěl Adam z Vartemberka jako dědictví pro syna. Kdy se tu začalo vařit doopravdy, žádná listina neříká, takže se poctivě drží první zmínka. Jméno vsi je přitom starší než pivovar a podle tradovaného výkladu znělo původně Sviňany - po stádech vepřů, která tu chovali mniši. Doloženo to není, ale představa, že se prémiové pivo vaří v bývalé prasečí vsi, má svůj půvab. A dějiny pokračují ještě lépe: jedno ze svijanských piv se jmenuje Šlik po Jáchymu Ondřeji Šlikovi, majiteli panství z počátku 17. století. Ten skončil roku 1621 na Staroměstském náměstí jako první z 27 popravených českých pánů. Málokterá pivní etiketa nese jméno muže, kterému stát srazil hlavu.
Novodobá kapitola je stejně dramatická, jen dopadla lépe. Když chtěl Bass přes Pražské pivovary provoz zrušit, domluvil tehdejší ředitel a dlouholetý sládek František Horák odkup - a v roce 1998 pivovar převzala liberecká rodinná firma LIF Kučerových. Od té doby výstav vyrostl skoro patnáctkrát, takže Svijany dnes vaří víc piva než známější Bernard. Pivovar vede syn zakladatele Tomáš Kučera; pověst malého venkovského pivovaru značce kupodivu zůstala, i když objemem se dnes měří spíš s průmyslovými giganty než s minipivovary.
Proč se svijanské pivo nepasterizuje
Odlišnost, na které Svijany stojí, není vidět, ale je poznat. Pasterizace pivo krátce zahřeje, aby vydrželo měsíce v regálu - a část chuti při tom zůstane v ohřívači. Svijany pasterizaci vynechávají u celého sortimentu, takže jejich pivo je chuťově blíž tomu z pivovarského sklepa, jen za to platí kratší trvanlivostí. Proto se vyplatí kupovat ho čerstvé a nenechávat láhev měsíc za oknem. Chmel si pivovar z části pěstuje sám na vlastních chmelnicích na Žatecku a starou českou techniku kroužkování - dokvašování ležáku přidanou mladinou - oživil u piva Zámek. Nevymyslel ji, kdysi se tak připravovalo pivo na zimu pro horské chaty, ale dokázal z logistické nouze předků udělat specialitu.
Šlechtický dvůr v lahvích a sbírka medailí
Sortiment je poskládaný jako dvůr na zámku: Rytíř, Kníže, Kněžna, Baron, k tomu Máz jako nejprodávanější člen družiny a abstinující kočí Vozka. Nejvíc trofejí domů nosí tmavá Svijanská Kněžna, která posbírala tituly Pivo České republiky i Zlatou pivní pečeť, a nealkoholický Vozka; naposledy přidal silný Baron zlato z World Beer Awards 2025. Se soutěžemi je to u piva jako s filmovými festivaly - cen se rozdává hodně a každý pivovar si vystaví ty své - ale dvacet let opakovaných vítězství napříč porotami náhoda nevysvětlí. Proti řemeslným pivovarům, jako je Zíchovec nebo Matuška, hrají Svijany jinou hru: žádné experimenty s IPA, jen klasické české spodně kvašené ležáky, zato dostupné bez pátrání po specializovaných pivotékách.
Weizen z regálu za rohem
Průřez svijanským sortimentem jsem si koupil v degustačním balíčku. Nejčastěji se na mém stole nakonec objevuje kupodivu ta nejméně česká z nich. Weizen, jediné svrchně kvašené pivo v nabídce, voní po banánu a hřebíčku, je měkký a bez ostré hořkosti - pšeničné pivo, za jakým se jinak jezdí do Bavorska. Tenhle web je jinak plný piv, za kterými se do jejich domoviny musí do letadla. Pro svoje oblíbené pšeničné dojdu pěšky.
Pivovar Svijany
