Mish gici i thatë je tradiční albánské jídlo z vepřového masa. To se nejprve několik dní až týdnů suší nebo lehce udí a poté krátce griluje nebo peče. Tím získává výraznou chuť a neodolatelnou šťavnatost. Pokrm pochází z venkovských oblastí Albánie a Kosova, kde sušení a uzení představovalo osvědčený způsob konzervace masa během zimních měsíců.
Byrek je tradiční balkánské pečivo plněné různými slanými náplněmi. Má původ v osmanské kuchyni, odkud se postupně rozšířil do mnoha zemí. Nejčastěji se plní bílým sýrem, mletým masem, špenátem nebo rajčaty s cibulí. Byrek se připravuje v různých tvarech. V Albánii se konzumuje jako rychlé občerstvení, snídaně, svačina i lehký oběd.
Petulla je tradiční albánské smažené pečivo, které se připravuje z jednoduchého těsta tvarovaného do menších kuliček nebo placiček. V Albánii se petulla podává zejména ke snídani. Skvěle se doplňuje s bílým balkánským sýrem, ovocným džemem, medem, jogurtem nebo čokoládovou pomazánkou. Díky možnosti servírovat je na slano i na sladko patří petulla mezi nejuniverzálnější a nejoblíbenější albánské domácí snídaně.
Tavë dheu je tradiční albánský pokrm připravovaný z hovězího masa, cibule, česneku, papriky a rajčatového protlaku, který se zapéká v troubě s čerstvým sýrem. Servíruje se v keramické misce udržující vysokou teplotu. Recept na tavë dheu pochází z Tirany a jejího okolí.
Pulë me pilaf je tradiční albánský pokrm, který tvoří kuřecí maso a rýže pečené společně tak, aby rýže nasákla chuť koření a výpeku. Historie tohoto jídla sahá do doby osmanské říše, kdy se v regionu rozšířily různé varianty pilafu. V Albánii se pulë me pilaf stal neodmyslitelnou součástí místní kuchyně a patří mezi nejoblíbenější národní jídla.
Qofte jsou malé placičky nebo kuličky připravované z mletého masa, bylinek a koření. V albánské kuchyni se qofte smaží, pečou nebo grilují. Patří mezi nejoblíbenější albánské pokrmy. Jejich název má původ v perském slově "kufteh" ("rozmělněné maso"). V Albánii existuje mnoho variant qofte. Podobné masové speciality jde najít i v dalších zemích Balkánu a Středomoří.
Bukë misri je tradiční albánský kukuřičný chléb. Tento sytý, mírně nasládlý chléb s typickou žlutou barvou se stal součástí albánského jídelníčku v 17. století, kdy se kukuřice rozšířila v oblastech, kde pšenice nebyla běžně dostupná.
Albánská brandy Skënderbeu je tradiční destilát vyráběný z albánských hroznů, proslulý svou jantarovou barvou a komplexním aroma. Brandy nese jméno slavného albánského vojevůdce Skanderbega, jenž symbolizuje statečnost a jednotu Albánců. V Albánii se brandy Skënderbeu podává při slavnostech i rodinných setkáních, je běžně dostupná v supermarketech.
Albánské víno tvoří nedílnou součást místní gastronomie. Příznivé klima umožňuje pěstování různých autochtonních odrůd, mezi nimiž dominují červené Shesh i Zi a Kallmet, označovaný za “krále albánských vín”, a bílé Shesh i Bardhë. Historii vinařství poznamenaly období útlumu během byzantské a osmanské nadvlády i centralizace v době komunismu, ale po roce 1991 došlo k renesanci kvality díky menším rodinným vinařstvím. Dnes albánská vína v kombinaci s místní kuchyní nabízejí příjemný gastronomický zážitek.
Raki rrushi je tradiční albánská pálenka vyráběná z hroznů. V Albánii je nejpopulárnějším alkoholickým nápojem. Raki rrushi se podává při slavnostních příležitostech, svatbách, křtinách i pohřbech. Kromě raki rrushi se v Albánii pálí také raki z moruší, švestek, fíků nebo jablek.
