Pivní bar Key: klíček k bulharskému pivu ve Varně
S pivem je to u mě slabší - doma dám přednost vínu a v hospodských debatách o chmelu spíš mlčím. Právě proto mi ve Varně udělal radost podnik, který s takovou neznalostí počítá a výběr z 26 pip vezme na sebe.
Pivní bar Key (bulharsky: Ключето) stojí v centru Varny u Modrého trhu a bulharskou pivní scénu podává v degustační sadě: šest malých sklenic na jednom dřevěném prkénku.
Klíček na ulici Ruse
Na štítu visí dvě jména: anglické The Key Beer Bar a bulharský originál, který je o odstín přesnější, protože je to zdrobnělina - doslova Klíček. Bar bydlí v přízemí domu z roku 1925, hned u stánků Modrého trhu, takže se před kovanými vraty s pivním motivem míjejí štamgasti s lidmi s nákupními taškami. A adresa sedí líp, než musela: ulice nese jméno města Ruse, kde roku 1876 vznikl první bulharský pivovar Sveta Petka.
Degustační set po bulharsku
Degustační sadu tu nevymysleli pro turisty: bulharské craft bary jí říkají degustacionen set a vzorky řadí od lehkých ke silným a hořkým. V Key to znamená šest piv po dvou decilitrech. Vybírá je barman - stačilo říct, že chci jen bulharská, a prošlo to bez jediného zvednutého obočí. Ke každé sklenici navíc připíše jméno, aby si host mohl po dopití objednat plnou verzi té, která vyhrála. U nás hospoda obvykle nosí na štítu jméno jediného pivovaru; tady se za 26 pípami střídá kdeco a v lednicích čeká přes sto lahví.
Nabídka míchá malé bulharské pivovary se zahraničím: na čepu je Guinness i - k mému překvapení - Starobrno. Úplná exotika to není: moderní pivovarnictví rozjížděli v Bulharsku v 19. století přistěhovalí Češi, Rakušané a Němci, takže české pivo tu je spíš na návštěvě u příbuzných. Craft vlna je proti tomu čerstvá - zvedla se kolem roku 2018 a dnes vaří v zemi přes třicet malých pivovarů; vlastní pivo pojmenované po baru si Klíček údajně nechává vařit v Česku.
Zahrádka u Modrého trhu
Starý bulharský výkladový slovník popisuje birariji jako sál, kde se k pivu nejedlo. Klíček tuhle definici porušuje s chutí: v recenzích se hned za pivem chválí burgery a doma dělané pikantní bramborové lupínky. Publikum je hlavně místní, pár cizinců se vždycky vejde, obsluha stíhá a anglicky se domluvíte bez potíží; otevřeno je denně od jedenácti dopoledne do půlnoci. Malá zahrádka na chodníku má navíc stálé osazenstvo, které si rezervaci nedělá: Varna při posledním sčítání napočítala přes 23 tisíc pouličních koček a má i neoficiální Alej kočky, takže dřív nebo později se nějaká objeví i u vašeho stolu. Klidnější posezení a chvíli na řeč s lidmi za pultem dostanete před večerní špičkou; pak se bar plní.
Šest malých piv před večerní špičkou
Do Klíčku jsem zapadl po jedné kaloricky náročnější večeři a schválně dřív, než dorazila večerní vlna. Vyplatilo se: u baru byl prostor na rozhovor a s majitelem jsme probrali Starobrno i věčné špičkování Brna s Prahou - podobně soupeřící kraje prý mají i v Bulharsku. Možná i díky té debatě mi po chvíli přistály na stole čerstvě upražené pikantní lupínky jako pozornost podniku. Usadil jsem se pak na zahrádce, pozoroval okolní ruch a společnost mi dělala jedna z varenských koček. Lupínky, kočka ani debata o Starobrnu na účtence nebyly; platil jsem jen degustační sadu - šest malých bulharských piv za 22,10 BGN (260 Kč).
The Key Beer Bar
