Mám rád lidové tradice. Jako malý jsem chodil do dětské folklórního souboru „Valášek“, jsem pravidelným návštěvníkem festivalu „Jánošíkův dukát“ a když mi to vyjde, neodolám ani soutěži „Na chleba sa těžko dělá“ v mém rodném Novém Hrozenkově. Takže když mi při jedné z návštěv Českolipska přistál na stole kecaný svatební koláč jako pozornost od rodiny, byl jsem nadšený.
Tradice roznášení koláčů má v české kultuře hluboké kořeny a je stále dodržována v některých regionech. Podle této tradice peče rodina nevěsty velké množství sladkých koláčů při příležitosti oznámení svatby. Tyto koláče jsou pak roznášeny do domovů rodinných příslušníků a přátel spolu se svatebním oznámením.
Tato tradice má také symbolický význam. Koláče jsou považovány za symbol hojnosti a štěstí a jejich rozdávání je tak znamením přání štěstí a prosperity pro novomanžele. Tím, že rodina peče a rozdává tyto koláče, ukazuje svou pohostinnost a vstřícnost vůči svatebním hostům.
Druh koláče, který se peče a rozdává, se může lišit v závislosti na regionu a rodinných preferencích. Nejčastěji se jedná o koláče s tvarohem nebo mákem. Kecaný svatební koláč (v němčině „Kleckselkuchen“) pochází z Německa, v českých přihraničních oblastech se však stále vyskytuje. Tento koláč má poměrně netradiční vzhled.
Základem je kynuté těsto, na které se nanáší vrstva tvarohové náplně. K dekoraci se používá mák, marmeláda nebo povidla, která se nanáší v proužcích nebo tečkách, takzvaně se „kecají“ na koláč. Povrch se posype drobenkou a sekanými mandlemi, po upečení se ještě popráší moučkovým cukrem. Výsledkem je koláč s krásným vzhledem a díky pestrosti náplně ještě lepší chutí. Každý kecaný koláč je jedinečný, protože vzor na povrchu závisí na technice a stylu osoby, která jej připravuje.
Dobrou chuť a hodně štěstí v manželství!
