Creole Shack: kreolský oběd ve Flic en Flac
Rezervace v Creole Shack probíhá takhle: pošlete zprávu na WhatsApp, nejlíp dva tři dny předem, a majitelka vám obratem anglicky potvrdí stůl. Co budete jíst, vám ale neřekne - to se dozvíte, až si sednete. Jídelní lístek tu nevedou, web taky ne; menu vzniká každé ráno znovu v hlavě kuchařky. Creole Shack je malá rodinná restaurace ve Flic en Flac, která denně vaří jediné tříchodové menu - typ podniku, kterému se na Mauriciu říká table d'hôte.
Stůl hostitele s úředním razítkem
Table d'hôte znamená doslova stůl hostitele a je to pojem starší než restaurace samy: v pařížských hostincích se u společného stolu jedlo, co kuchyně ten den uvařila, a koncem 17. století to byl nejběžnější způsob, jak se ve městě veřejně najíst. Na Mauriciu tenhle formát žije dál v rodinných podnicích - a ostrov ho vzal vážně natolik, že na domácí stůl vydává turistický úřad zvláštní roční licenci, s předepsanou otevírací dobou a požadavkem na parkování. Posezení na dvorku s úředním razítkem. K formátu patří i ten WhatsApp: malé mauricijské podniky tak komunikují běžně a pro hosta z toho plyne jediné - kdo nenapíše předem, ten se nenají.
Kuře, nebo krevety
Flic en Flac má takové podniky minimálně dva a každý prostírá jinak: Canne à Sucre prostírá jednu velkou rodinnou hostinu s dlouhou řadou příloh, Creole Shack drží skladbu, kterou znáte z nedělního oběda - polévka, hlavní jídlo, něco sladkého na závěr. Jediné rozhodnutí, které tu host za celý oběd udělá, je volba mezi kuřetem a krevetami. Zbytek za něj vymyslela kuchyně.
Bouda, ve které vaří celý ostrov
Jméno slibuje málo: shack je anglicky bouda a interiér to nezapírá - pár dřevěných stolů, vlnitý plech na stěně, tyrkysové okenice. Slovo créole zato slibuje hodně - a na Mauriciu neoznačuje jednu úzkou etnickou kuchyni. Říká se tak celému místnímu mixu, do kterého Francouzi, Indové, Číňané i Afričané přisypali každý svoje. I kreolský oběd tu proto klidně stojí na kari, čočkové polévce a čatní - tedy na dědictví indických přistěhovalců. Ostatně gâteaux piments, smažené jednohubky, které se v Creole Shack nosí jako předkrm, jsou potomky indických vadas z 19. století; boudě to očividně nevadí a ostrovu chutná.
Oběd, který jsem si neobjednal
V Creole Shack jsem byl na obědě. Jako předkrm dorazily gâteaux piments - a přiznávám rovnou, že jsem jich na Mauriciu snědl hodně, ale tyhle byly nejlepší: čerstvě usmažené, s výraznou chutí citronové trávy, k tomu pálivá chilli pasta pro zájemce. Vyzkoušeli jsme obě varianty menu, takže na stole přistály dva krásně vyskládané podnosy: čočková polévka s koriandrem, křehké kousky kuřecího kari, basmati rýže, zeleninový salát, kokosové čatní, nakládané mango a salát z mladé papáji - a ve druhé misce neloupané krevety v červené kari omáčce, připravené dokonale. Kokosová zmrzlina s mangem na závěr měla v sobě jemné kousky čerstvého kokosu; byla vynikající a v poledním horku přišla přesně v pravý čas. Menu s kuřecím masem stálo 725 MUR (370 Kč), menu s krevetami 800 MUR (400 Kč). Pouliční jednohubku, kterou na Mauriciu smaží kdekdo, jsem tedy nakonec nejlíp jedl na dvorku, kam se bez zprávy předem vůbec nedá sednout.
Creole Shack
