Gâteaux piment: mauricijská smažená kulička ze žlutého hrachu
Kdyby si Mauricius volil národní jednohubku, gâteaux piment vyhraje bez kampaně: smaží se na tržnicích, u autobusových nádraží a vůbec všude, kde se zastavují lidé, prodává se na kusy za pár rupií, takže se dá ochutnávat od stánku ke stánku jako na koštu. Přiznám rovnou, že já bych se v tom hlasování zdržel - ale právě proto stojí za to rozebrat, co si ostrov tak oblíbil.
Gâteaux piment je smažená kulička z drceného žlutého hrachu, chilli a koření - nejrozšířenější pouliční drobnost mauricijské kuchyně.
Co znamená gâteaux piment a kdo ho přivezl
Francouzské jméno slibuje doslova "chilli koláček" a kreolština ho jen foneticky ohýbá na gato pima. Proč se koláčkem říká smažené kuličce bez špetky cukru, nevysvětluje žádný pramen - francouzsky psané zdroje jméno přebírají bez vysvětlení. Sesterský Réunion přitom téže kuličce říká bonbon piment, pálivý bonbon - takže o tomhle jídle neříká pravdu ani jeden z jeho dvou názvů. A ani jeden ostrov necítí potřebu s tím něco dělat.
Že jde o ryze mauricijskou specialitu, tvrdí kdekdo. Poctivější je říct: koncept sdílejí oba Maskarénské ostrovy, jen ho každý plní jinou luštěninou - Mauricius žlutým hrachem dholl, Réunion velkými fazolemi pois du Cap. Předka má kulička v jihoindické smažence vadai; na ostrovy ji v 19. století přivezli indičtí smluvní dělníci a přesný rok nikdo nedoložil - je to historie z podpalubí, ne z matriky. Ze stejného pytle žlutého hrachu se na Mauriciu narodila i placka dholl puri a sladká tekwa; gâteaux piment je z té rodiny ten vznětlivý sourozenec.
Jak se gâteaux piment jí a co k němu
Uvnitř se potkává namočený a nadrcený žlutý hrách s chilli, koriandrem, kmínem a s kari listy, kterým se tu říká caripoulé - právě ty dávají kuličce vůni, jež na první nádech prozradí indický rodokmen. Ochucená kaše se vytvaruje a hodí do vroucího oleje, takže kulička má křupavou kůrku a vlhký, kořeněný vnitřek. Aspoň v ideálním případě; k tomu se ještě vrátím.
Jí se kdykoli - k ranní kávě, k odpolednímu čaji nebo večer. Nejlépe chutná horký přímo z oleje, a kdo chce snídat jako Mauricijec, nechá si pár kuliček zamáčknout do čerstvé bagety s máslem - bagetu tu nechali Francouzi a ostrov se jí nevzdal. Vystydlé kusy přitom neumírají: rozčtvrtí se s rajčaty, cibulí a citronem a vznikne salát z gâteaux piments.
Okénko v Curepipe
Gâteaux piments jsem ochutnal na ostrově hodně: na tržnici Victoria v Port Louis, jako předkrm v restauraci Creole Shack ve Flic en Flac a nejčastěji u okénka food trucku Caravanne Bleu Blanc Rouge v Curepipe, který nosí modrou, bílou a červenou na plechu i ve jméně a "Gateaux Piment" má na ceduli hned na prvním řádku. A tady je slíbený návrat: nejpopulárnější jednohubka ostrova mne příliš neoslovila - uvnitř je na můj vkus suchá a ožívá, teprve když jí pomůže chilli pasta. Přesto jsem jí dával šanci u každého dalšího stánku, protože takový průzkum si člověk může dovolit. Kus stál 4 MUR (2 Kč).
