Serpme kahvaltı: tradiční turecká snídaně
Serpme kahvaltı je turecký styl snídaně, který se vyznačuje tím, že se jídlo neservíruje na jednom talíři, ale na spoustě malých misek a talířků rozprostřených po celém stole. Najdete tu vše od slaných sýrů, oliv a čerstvé zeleniny až po teplé pánve s vajíčky a sladké tečky v podobě medu a smetany.
Samotné slovo "kahvaltı" vzniklo spojením slov "kahve" (káva) a "altı" (pod nebo před). V doslovném překladu tedy snídaně znamená "jídlo před kávou". Turecká káva je silná a pít ji na lačný žaludek se nepovažovalo za rozumné, proto vznikla potřeba vytvořit pevný základ, který žaludek na přísun kofeinu připraví. Tento typ snídaně má kořeny v pohostinnosti a venkovském životě, kde se na stůl dávalo vše, co hospodářství zrovna nabízelo.
Vajíčka se připravují buď jako menemen (míchaná s rajčaty a paprikami), nebo jako volská oka na sucuku či pastırmě. Trik spočívá v tom, že tuk z uzeniny se vypeče na pánev a vajíčka se v něm následně smaží.
Sýry často zastupuje základní bílý sýr (beyaz peynir) připomínající fetu, žlutý kaşar nebo regionální speciality zrající v kůžích nebo jeskyních (jako např. Konya küflü). Důležitou roli hrají olivy, které v Turecku chutnají jinak než ty ze supermarketu, jsou masitější a často naložené v citronu a oleji. Masovou složku zastupuje sucuk (kořeněná hovězí klobása), pastırma (lisované a sušené hovězí maso) nebo kavurma (trhané hovězí maso dušené ve vlastním tuku).
Základním nápojem snídaně není káva, ale čaj.
Jí se pomalu a nelineárně. Žádné správné pořadí chodů neexistuje. Jedno sousto může být slaný sýr s olivou, druhé chleba namočený v medu se smetanou. Chléb, ať už je to simit sypaný sezamem nebo nadýchaná bazlama, slouží i jako příbor. Trhá se rukama a vytírá se jím dno pánviček.
Serpme kahvaltı je jídlo sdílené, všichni jedí ze společných misek.
Konceptem mnoha malých talířků připomíná tento styl stolování vzdáleně španělské tapas. Pokud jde o sytost a skladbu (vejce, uzenina, chléb, čaj), snese srovnání s plnou anglickou snídaní (Full English Breakfast). Turecká verze je však díky množství čerstvé zeleniny (rajčata, okurky, papriky) a sýrů o něco pestřejší a pocitově méně těžká na žaludek, ačkoliv kaloricky si s ní nezadá.
Já jsem tuto opulentní hostinu zažil v lidovém podniku Lazoğlu Kahvaltı Salonu (viz Kam na jídlo v Konyi). Cena za osobu byla 325 TRY (190 Kč). Šlo o snídani, která dalece přesahovala běžný snídaňový standard. Dominantou stolu byla pánev s míchanými vajíčky na pastırmě. K tomu jsem přikusoval čerstvou bazlamu, jejíž střídka dokonale nasála omastek z pánve. Na stole nechyběl ani masový talíř se studeným sucukem a kavurmou. Vajíčko bylo uvařené natvrdo a jen zasypané pepřem a solí. Velkým zážitkem byl místní sýr küflü peynir. Závěr patřil klasice bal & kaymak (med a kajmak). Vzít kus teplého chleba, nabrat na něj kopeček husté smetany a přelít ho táhlým medem s kusem plástve, to je definice tureckého požitkářství.
Dobrou chuť!
