Tuniský olivový olej
Tunisko je jedním z nejvýznamnějších producentů olivového oleje na světě a olivový olej hraje v tuniské kuchyni i ekonomice zásadní roli. Olivovníky se na území dnešního Tuniska pěstují již tisíce let, zřejmě je sem přivezli již Féničané. Dnes olivovníky pokrývají rozlehlé oblasti na severu a ve středu země a olivový olej je jedním z pilířů tuniského exportu. Tunisko je po Španělsku, Itálii a Řecku čtvrtým největším producentem olivového oleje na světě.
Až 75 % tuniského olivového oleje se vyváží, většina do zemí EU.
Olivový olej je neodmyslitelnou součástí tuniské kuchyně a každodenního života. Používá se na vaření, smažení i dochucování všech možných pokrmů, najdeme ho v salátech, hlavních jídlech i polévkách. Z vlastní zkušenosti musím říci, že olivovým olejem se zde skutečně nešetří.
Hlavní odrůdou olivovníků v Tunisku je chemlali. Ta se vyznačuje robustností a odolností vůči suchu, většina plantáží totiž v Tunisku není uměle zavlažována. Chemlali roste hlavně ve středním a jižním Tunisku. Druhou nejčastější odrůdou, pěstovanou hlavně na severu Tuniska, je chetoui. Ta dává oleje intenzivně zelené barvy. Naprostou většinu tuniské produkce (až 90 %) tvoří extra panenské olivové oleje. Stejně jako v Evropě musí extra panenský olivový olej splňovat přísné požadavky na nízkou kyselost a absenci vad, musí být získán výhradně mechanickými postupy za studena. Zbylých 10 % tvoří oleje nižší kvality, většina z nich jde také na export.
Tunisko má ideální podmínky pro pěstování olivovníků - dlouhá horká léta a mírné zimy s dostatkem srážek. Sklizeň probíhá od listopadu do února, obvykle ručně sběrem plodů ze stromů nebo ze země. Pouze větší producenti používají mechanizovanou sklizeň. Podle statistik připadá 54 % celkové plochy olivových hájů v Tunisku na malé sady s rozlohou menší než 5 hektarů. Lisovny jsou rozmístěny po celé zemi, aby se minimalizovala prodleva mezi sklizením a zpracováním a zachovala se vysoká kvalita oleje.
Olivový olej není jediným olivovým produktem z Tuniska. Samozřejmě se těší velké oblibě i černé olivy v nálevu, zelené olivy, vyrábí se tu olivová pasta nebo olivové mýdlo. Olivové dřevo se používá v řezbářství.
Přes nesporné kvality má tuniský olivový olej občas problém najít si cestu ke koncovým zákazníkům pod vlastním jménem. Velká část exportu směřuje do Evropy, kde bývá míchaný s evropskými oleji a prodávaný pod italskými nebo španělskými značkami. Hodně tuniského extra panenského olivového oleje se spotřebuje v Evropě a Severní Americe pod jinou "vlajkou". Je to dáno tradicí - italské a španělské olivové oleje jsou na trhu zavedené mnohem déle a mají vybudovanou stabilní klientelu. Je to velká škoda. Naprostá většina tuniských olivových olejů, které jsem měl možnost ochutnat, byly chuťově skvělé.
Tuniský olivový olej se do místních jídel skvěle hodí a je vidět, že Tunisané svůj olivový olej milují. Jídla s ním rozhodně nejsou nudná.
Co vy a tuniský olivový olej? Narazili jste na něj někde? Za ochutnání totiž rozhodně stojí.
Dobrou chuť!
