La Table 101: bistronomie v lyonské čtvrti Part-Dieu
Za gastronomií se do Lyonu jezdí kvůli bouchonům - malým podnikům s kostkovanými ubrusy, kde se servírují vnitřnosti; dědictví města, které kritik Curnonsky už v roce 1935 prohlásil za hlavní město světové gastronomie. Můj nejlepší pondělní lyonský oběd se ale odehrál jinde: v kancelářské čtvrti, kam turista zabloudí leda cestou na vlak. La Table 101 je malá bistronomická restaurace francouzské kuchyně ve čtvrti Part-Dieu, pár minut od tržnice Les Halles de Lyon Paul Bocuse, kde se v poledne u stolů střídají úředníci z okolních kanceláří. A právě ti jsou nejspolehlivější recenze, jakou poledne v cizím městě nabízí.
Co znamená číslo 101 a kdo za ním stojí
První, čeho si host všimne, je číslo: vyšité na bílém ubrousku, vygravírované na sklenicích. Kdo by v něm hledal šifru nebo odkaz na Orwellovu místnost 101, hledá marně. Restaurace se jmenuje po svém čísle popisném - stojí na adrese 101 rue Moncey a jméno tak působí spíš jako záznam z matriky než jako marketingový nápad. V době, kdy se podniky rády jmenují po babičkách, které nikdy neexistovaly, je to skoro úlevná upřímnost.
V kuchyni stojí Olivier Delbergues, který prošel lyonskými kuchyněmi Christiana Têtedoieho a Nicolase Le Beca, než v září 2012 převzal prostor po restauraci L'Alternative a pověsil nad dveře vlastní číslo. Podnik od začátku vede spolu s manželkou Maryline - on u plotny, ona v sále a tak to tam chodí dodnes. Vaří se podle trhu a sezóny; sám podnik svou kuchyni popisuje jako bistronomii, tedy gastronomickou přesnost bez cirkusu okolo.
Bib Gourmand: druhá měna michelinského průvodce
Hvězdy Michelinu zná každý. Průvodce ale od roku 1997 rozdává i druhou značku: Bib Gourmand, pojmenovaný po maskotovi Bibendovi, dostávají podniky, kde se dá výjimečně dobře najíst za rozumné peníze. La Table 101 patří mezi lyonské Biby dlouhodobě: červená cedule s ročníkem 2022 visela u dveří už při mé návštěvě, v průvodci podnik figuruje dodnes (září 2026) a zmiňuje ho i konkurenční Gault & Millau.
Jak tu vypadá oběd
Polední nabídka má podobu formule: předkrm a hlavní chod, nebo hlavní chod a dezert, případně celá trojice se sýrem navrch. Formule je francouzská sestřenice našeho poledního menu - stejné polední stěhování národa, jen se místo polívky a hotovky vybírá z chodů psaných podle nákupu na ranním trhu. Krátce po objednání přistane na stole amuse bouche - pozdrav z kuchyně, který se neobjednává ani neplatí. Otevřeno je jen ve všední dny včetně pondělí, kdy mají jiné podniky často zavřeno. Polední servis trvá sotva přes hodinu, takže nejjistější je přijít hned na jeho začátku, s obědovým menu tu totiž počítá celá čtvrť.
Pondělní menu affaire se suflé za příplatek
My přišli v pondělí v poledne: většinu stolů obsadili lidé v košilích, pár jich zbylo volných. Paní majitelka - podle všeho Maryline Delbergues - nás přivítala mile, personál se pak do angličtiny pouštěl s viditelným ostychem. Vybíralo se ze dvou předkrmů a dvou hlavních chodů. Amuse bouche dorazilo jako bramborovo-houbový krém s uzenou rybou a lžičkou zavěšenou na okraji skleničky, marinovaný losos gravlax s quinoou by porcí obstál jako hlavní chod. Pošírovaná ryba z ranního trhu měla křupavou kůžičku a obě hlavní jídla spojovala táž přednost: omáčky - smetanová s tymiánem a citronem u ryby, tmavá u králíka se sladkými bramborami a houbami shiitake.
Dezerty si role rozdělily: talíř čerstvého i tepelně zpracovaného ovoce se zmrzlinou a sladkokyselou šťávou osvěžil, suflé s čokoládovými lupínky ukázalo, proč se tenhle dezert považuje za zkoušku kuchyně - přišlo vysoké, nadýchané a nespadlé. Dvouchodová formule se sklenkou vína stála 22,50 EUR, tři chody 28 EUR a účet za celý stůl se zastavil na 105,50 EUR. Bib Gourmand u mě podnik obhájil do posledního sousta.
La Table 101
