Slavnou arménskou brandy není jen Ararat, špičkových výrobců je v zemi mnoho. Mezi prémiové značky patří i Noy. Ta je pojmenována po Noemovi, neboť Arménie je tradičně považována za místo odpočinku Noemovy archy. Podle legendy právě na hoře Ararat zasadil první vinnou révu, což znamenalo počátek vinařství v zemi.
Sklepy a muzeum brandy Noy je možné v Jerevanu navštívit v rámci komentovaných prohlídek, které jsou dostupné i v angličtině. Vybrat si je možné jednu ze tří variant:
- 5 000 AMD (tj. cca 300 Kč) za prohlídku a ochutnávku jednoho fortifikovaného sběratelského vína a dvou druhů brandy (5 a 10 let staré)
- 15 000 AMD (tj. cca 900 Kč) za prohlídku a ochutnávku dvou fortifikovaných sběratelských vín a dvou druhů brandy (10 a 20 let staré)
- 3 500 AMD (tj. cca 210 Kč) za prohlídku, bez ochutnávky
Továrna YEREVAN ARARAT BRANDY-WINE-VODKA FACTORY se nachází na místě bývalé historické pevnosti Erivan na okraji Jerevanu. Pevnost byla postavena v roce 591. V roce 1865 koupil pozemky Nerses Tairyan a založil zde malou továrnu na výrobu vína. Tairyan později rozšířil výrobu o brandy díky zkušenostem jeho bratrance Vasilije Tairova, průkopníka ruského vinařství. Ten se vzdělával v tomto oboru přímo ve Francii.
V roce 1892 se továrna modernizovala francouzským zařízením za pomoci Mkrticha Mussinyanta, špičkového odborníka na brandy a absolventa z francouzského Montpellier. Továrna už tehdy měla specializovaná oddělení na zrání brandy. Kvůli odbytovým problémům ale Tairyan továrnu pronajal a poté v roce 1898 prodal společnosti „N. L. Šustov a synové“. Tato společnost ovládala v té době až 80 % ruského trhu s alkoholickými nápoji.
Do továrny se investovaly velké prostředky a na francouzské výstavě předvedla svou brandy „Fine Champagne“, vyrobenou podle Mussinyantovy technologie. Díky vítězství v soutěži „Grand Prix“ mohla být tato brandy výjimečně označena jako „koňak“. Firma realizovala chytrý marketing, kdy vysílala mladé lidi do restaurací, aby si v nich objednávali koňak. To dopomohlo větší známosti značky. V roce 1912 se společnost díky svým vysoce kvalitním výrobkům stala oficiálním dodavatelem ruského dvora.
Po rozpadu Sovětského svazu ale továrna až do roku 2002 chátrala. Tehdy ji koupil arménský miliardář Gagik Tsarukyan. Ten zahájil rozsáhlé rekonstrukční a renovační práce a oživil továrnu i její historické receptury.
Komentovaná prohlídka začíná v nově zrekostruovaném muzeu, kde jsou vystaveny předměty z historie výroby vína a brandy. Nechybí samozřejmě ani přehled nejznámějších pálenek.
Z muzea se návštěvníci přesunou do mnohem zajímavějších podzemních sklepů. Zde proběhne první degustace fortifikovaných sběratelských vín.
Já si vybral degutační variantu za 15 000 AMD, ochutnával jsem tedy fortifikovaná vína (víno portského stylu) z let 1913 a 1924.
Před rokem jsem ochutnal mnoho portských vín přímo v portugalském Portu a tak se jednalo o zajímavé srovnání. Zůstal bych ale přeci jen u pravého portského.
Degustace dvou druhů brandy proběhne až na samém závěru prohlídky.
Sympatické je velké množství čerstvého a sušeného ovoce, které má každý účastník prohlídky k dispozici. Dostupná je i balená voda.
Prohlídka spojená s brandy Noy je výrazně odlišná od prohlídky brandy Ararat. Obě dvě jsem absolvoval v jeden den a tak mám možnost obě porovnat. U Araratu je možné pozorovat silný vliv západního majitele. Muzeum je velmi moderní, se spoustou interaktivních prvků a zajímavých informací. Naproti tomu prohlídka Noy je vedena více „staromódně“. Pokud bych měl znovu navštívit Noy, vybral bych si pravděpodobně levnější variantu degustace. Obě prohlídky ale považuji za zajímavé a jsem rád, že jsem mohl zažít obě.
Užijte si brandy Noy a pijte s rozmyslem!
Více informací získáte po kliknutí na odkaz na mapě:
