Cockta: šípková limonáda z bývalé Jugoslávie
Na hrdle plastové lahve je vyražený letopočet 1953. Plastová lahev se chlubí rokem, kdy plastové lahve neexistovaly, a etiketa k tomu anglicky dodává "Legendary Taste" - kdo ji potká v regálu poprvé, tipne novou značku, která si kupuje minulost. Tahle ji má.
Cockta (makedonsky: Кокта) je slovinský sycený nápoj ze šípku, citronu a jedenácti bylinných výtažků, bez kofeinu, který se narodil jako jugoslávská náhrada za nedostupnou Coca-Colu a v obchodech Severní Makedonie stojí dodnes vedle domácí gazozy jako samozřejmost. Barvou je tmavá jako kola. Tím ale podobnost končí.
Proč Cockta není kola a čí vlastně je
Cestovatelské weby jí říkají "jugoslávská kola" a je to omyl hned dvakrát. Kola to není: v receptuře není kofein ani kyselina fosforečná, jen šípek a byliny. A jugoslávská je jen napůl - vymysleli ji ve Slovinsku, v lublaňské firmě Slovenija vino, a Jugoslávie ji pak převzala celá. Jediné, co má Cockta s Coca-Colou skutečně společného, je název: chemik Emerik Zelinka, který nápoj namíchal, název vymyslel podobný americké značce a s významem blízko anglickému slovu cocktail, protože šípek, citron a byliny jsou přece koktejl. Dnes je Cockta sdílený majetek celé bývalé Jugoslávie - pije se v Chorvatsku, kde ji lidé považují za vlastní, ve zbytku bývalé federace i tady v Makedonii, kam se dováží ze Slovinska; makedonský klon, jaký má Cedevita v Cevitaně, jsem nenašel. A když už jsme u národních odpovědí na Coca-Colu: také íránský Zamzam začínal jako licenční Pepsi, kterou revoluce znárodnila. Cockta žádnou licenci neměla, jen šípky.
Jak Cockta vznikla a málem zanikla
Zplodil ji nedostatek, premiéru dostala velkolepou. Rok před premiérou dostal Zelinka od ředitele firmy zadání vymyslet první jugoslávský sycený nápoj, který by nahradil západní kolu, a 8. března 1953 firma výsledek předvedla na závodech ve skocích na lyžích v Planici: prodejkyně v kostýmech Cockty stály od nádraží až ke skokanskému můstku a rozdávaly divákům vzorky. Za necelý rok se prodaly čtyři miliony lahví. Pak přišel rok 1968, Coca-Cola vstoupila na jugoslávský trh a Cocktě sebrala první místo během pár let; v devadesátých letech, kdy se Jugoslávie rozpadla, málem zmizela s ní, a zachránila ji až nostalgie.
Šípek uvnitř a jak se Cockta pije
Hlavní ingrediencí je šípek, plod planě rostoucí růže, který jinak končí v čaji a marmeládě. Tady dává nápoji kyselou páteř a lehce svíravou dochuť, karamelizovaný cukr mu půjčuje barvu, kterou si s kolou splete každý, citron a pomeranč přidávají svěžest a jedenáct bylin výrobce tají stejně pečlivě jako Coca-Cola svůj recept. Když chcete vědět, jak Cockta chutná, představte si šípkový čaj, jaký se vaří dětem při nachlazení - jen studený, sycený a s bylinnou hořčinkou na konci. Varianta Free, kterou vidíte na fotce, cukr vynechává a sladí uměle; existuje teprve od roku 2019, takže kdo chce vědět, co pili diváci v Planici, sáhne po Original.
Rituál kolem Cockty žádný není a slovinské prameny to přiznávají: je to nápoj všedního dne, pije se ledová, k čemukoli, nejlíp z malé skleněné lahve, jejíž hrdlo dnes tvarem připomíná šípek. V Makedonii ji najdete v každém větším supermarketu v PET lahvích. Praktická drobnost: Cockta se jako kola jen tváří - kdo čeká Coca-Colu, bude překvapený, kdo čeká šípek, bude spokojený. Redaktoři Financial Times ji ostatně kdysi v testu třinácti kolových nápojů umístili na čtvrté místo, před Pepsi.
Moje lahev ze Skopje
Já si jednu láhev koupil ve Skopje, v supermarketu obchodního centra Skopje City Mall, společně s lahví gazozy. Podle barvy jsem čekal něco jako Coca-Colu nebo Pepsi a chuť byla od obou velmi výrazně jinde. Půllitr stál 51 MKD (20 Kč).
Za ty peníze dostanete hlavně zajímavé překvapení: šípkový čaj s bublinkami uvnitř - a nic z toho, co slibuje barva.
