Přeskočit na obsah

Země
Kam příště? O mně Kontakt Newsletter

Cedevita: balkánský vitamínový nápoj v prášku

V supermarketu obchodního centra Skopje City Mall ve Skopje jsem se zastavil před regálem, který patřil od podlahy po strop jediné značce. Čtyři police oranžových, žlutých, růžových a zelených dóz, pod nimi sáčky ve stejných barvách a uprostřed modrá cedulka NOVO, oznamující příchuť citronová tráva. Takhle se u nás vystavuje pivo nebo káva, ne limonáda v prášku.

Cedevita (makedonsky: Цедевита) je instantní vitamínový nápoj v prášku - cukr, kyselina citronová, jedlá soda a devět vitamínů, které se rozmíchají ve studené vodě; chorvatská značka, kterou zná celá bývalá Jugoslávie a která se v Severní Makedonii prodává v každém obchodě.

Cedevita: regál supermarketu ve Skopje plný barevných dóz s příchutěmi pomeranč, citron, ananas s mangem a limetka.
Cedevita: regál supermarketu ve Skopje plný barevných dóz s příchutěmi pomeranč, citron, ananas s mangem a limetka.

Odkud se Cedevita vzala a čí vlastně je

Jméno zní jako lék a není to náhoda. Cedevita se narodila v roce 1969 v záhřebské farmaceutické firmě Pliva, recepturu složil lékárník Martin Stanković a název se obvykle čte jako "C" (vitamín) a "vita" (život), i když oficiální výklad výrobce jsem nedohledal. Prodávala se zpočátku jen v lékárnách, ve skleněných lahvičkách s odměrkou, a do běžných obchodů se dostala až v roce 1983 - a s ní první reklamy.

Vitamínový přípravek se během jedné generace proměnil v limonádu a s limonádou se stalo to, co s málokterým jugoslávským výrobkem: přežila stát, ve kterém vznikla. Od roku 2001 patří záhřebské Atlantic Grupě a v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Slovinsku a Srbsku drží víc než polovinu trhu s vitamínovými nápoji v prášku. V Severní Makedonii a Černé Hoře ji táž skupina rozváží přes vlastní distribuční firmy; ani tady ji nikdo nevydává za domácí.

Cedevita není makedonská - je společná, jako většina věcí, které bývalou federaci přežily. Ve stejné rodině "národních" nealkoholických nápojů, které jsou vlastně značkou, stojí íránský Zamzam, švýcarská Rivella nebo tuniská Boga; Cedevita se od nich liší tím, že v lahvi nepřijede - přijede v dóze a vodu si doléváte sami.

Co je uvnitř dózy

Uvnitř dózy je hlavně cukr, respektive glukóza, kterou drží pohromadě kyselina citronová a jedlá soda; ty dvě se ve vodě potkají a nápoj krátce zašumí. Devět vitamínů, kterými se balení chlubí, je B-komplex, C a E. Kdo v devadesátkách chodil do školy, ten princip zná ze sáčků šumivého prášku, který se místo do vody sypal rovnou na jazyk - a přesně tuhle vzpomínku sdílejí i lidé na Balkáně: v diskusích si vybavují, jak jako děti lízali Cedevitu z dlaně a rodičům pak vysvětlovali oranžová ústa. Malé sáčky patří spíš za kavárenský pult, kde se z devatenáctigramové porce udělá sklenice na objednávku; v Chorvatsku je "cedevita v kavárně" běžná položka nápojového lístku a výrobce ji tam podporuje soutěžemi.

Cedevita v Makedonii: soupeř, barvy a kdy se pije

Makedonie má přitom vlastní odpověď. V Prilepu ji od padesátých let vyrábí firma Vitaminka a jmenuje se Cevitana - taky prášek, taky devět vitamínů, taky pomeranč a citron, jméno na první poslech skoro k nerozeznání. Na makedonských fórech se vážně řeší, která z těch dvou je lepší, a odpověď se často dělí podle toho, jestli člověk chce "domácí", nebo "tu z dětství". Kdo tedy chce vědět, proč je Cedevita v Makedonii všudypřítomná, dostane dvě odpovědi najednou: protože ji celý region pije přes půl století - a protože má doma soupeře, který ji nutí stát na každém regálu. A jeden detail navíc: v Makedonii Cedevitu vede v sortimentu i lékárenský řetězec, takže se po půl století oklikou vrátila tam, kde začínala.

Pije se studená, v létě, k snídani, po sportu a podle lidové víry i ráno po večeru, o kterém se nemluví - to poslední berte jako folklor, ne jako lékařské doporučení. Skleněná lahvička z lékárny je dávno pryč, zato balení mají barvu podle příchuti: oranžová pomeranč, žlutá citron, růžová ananas s mangem, zelená limetka a nově tyrkysová citronová tráva. Kdo si chce dózu odvézt domů, sáhne po té menší - v batohu skoro nic neváží a doma z ní je pár litrů léta.

Menší balení stálo 99 MKD (40 Kč), velká dóza s "6 L" na etiketě, tedy šest litrů hotového nápoje, 199 MKD (80 Kč). Odešel jsem s fotkou a s dojmem, že jsem viděl jednu z mála věcí, na které se v bývalé Jugoslávii shodnou všichni.

Měli jste možnost Cedevitu ochutnat, doma nebo na cestách - a která barva je ta vaše?

Dan Špaňhel

Dan Špaňhel

Jsem Dan. Píšu jen o tom, co jsem sám ochutnal - od pouličního stánku po michelinskou hvězdu. Kvůli jídlu jsem procestoval půlku světa a zkusil všechno možné - i nemožné.

O mně Kontakt

Mohlo by se vám líbit:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.