Nejnižší bar na světě: občerstvení na pláži Kalia u Mrtvého moře
Nad pultem visí modrá cedule: The Lowest Bar in the World, minus 420 metrů. O kus dál u vody stojí druhá: The Lowest Point On Earth, minus 430. Deset metrů rozdílu na jedné pláži - a pravdu nemá ani jedna, protože hladina Mrtvého moře mezitím klesla ještě hlouběji.
The Lowest Bar in the World (hebrejsky: הבר הנמוך בעולם) je plážový bar na pláži Kalia na severním břehu Mrtvého moře a nejníže položené místo na světě, kde si můžete koupit kávu - při cestě po Izraeli zastávka pro každého, kdo si vede seznam prvenství. A je to rekord, o který se bar nemusí starat: vylepšuje se sám.
Rekord, který se vylepšuje sám
Jinak se ten podnik nejmenuje - hebrejský nápis říká doslova totéž co anglický. Pátrat po tom, kdo titul udělil, je marné: žádný zápis v Guinnessově knize rekordů se dohledat nedá, titul si bar udělil sám - a nikdo mu ho zatím nepřišel vzít. Jediné místo na souši, kde se dá sedět stovky metrů pod hladinou oceánů a mávnout přitom na obsluhu, je proláklina Mrtvého moře: resorty na protějším jordánském břehu píšou na své weby stejná čísla a silnice číslo 90, po které se sem přijíždí, si zase říká nejnižší silnice světa. Česká horská bouda se svou výškou chlubí na každé ceduli; tady visí ta samá cedule, jen před číslem přibylo minus.
Jíst se tu chodilo dřív, než tomu někdo řekl rekord
Pláž i bar provozuje kibuc Kalia a ten má na pohostinství v hloubce delší nárok, než by se u plážového baru čekalo. Lázně tu začala stavět společnost Kalia už v roce 1932 - a úplně první budovou, otevřenou o rok později, byl lázeňský dům s restaurací. Jíst a pít na nejnižší souši světa se tedy jezdilo dávno předtím, než z toho kdokoli udělal slogan. Pak přišly domky pro dělníky z továrny na potaš a v roce 1974 dnešní kibuc; úřady mu přidělily jméno Almog, osadníci si ale staré jméno vymohli zpět. Formálně leží Kalia na Západním břehu Jordánu, v oblasti pod izraelskou správou - i to patří ke zdejší geografii, stejně jako minusová výška.
Za pohyblivý rekord vděčí bar smutnější aritmetice. Řeka Jordán, která moře odjakživa dolévala, se cestou rozebírá na závlahy a pitnou vodu a na jižním konci odpařují vodu nádrže těžařů draselných solí. Hladina proto klesá zhruba o metr ročně a za posledních padesát let spadla o víc než čtyřicet metrů - dnes leží kolem 441 metrů pod nulou. Cedule s minus 420 kdysi platila, ta s minus 430 platila o něco později a přemalovávat obě každou sezónu se zjevně nikomu nechce. Přesné číslo proto do dřeva radši nikdo netesá.
Co v baru dostanete a jak se k němu dostat
Kuchyně je plážová, bez ambicí: hummus, falafel, hranolky, pizza, koktejly včetně Dead Sea Margarity a čepované pivo - komu izraelské značky nic neříkají, tomu je napoví polštáře v relax zóně s logy Goldstar a Maccabi. Espresso stálo 11 ILS (75 Kč), hummus 35 ILS (240 Kč), šest kuliček falafelu 15 ILS (100 Kč) a hranolky 36 ILS (250 Kč). Připlácí se tu za souřadnice - a jediné občerstvení v celé lokalitě si to může dovolit.
Z Jeruzaléma jezdí k Mrtvému moři autobus číslo 486: necelá hodina cesty za 16 ILS (110 Kč) a od zastávky pak dvacet minut pěšky. Vstup na pláž stojí 18 ILS, lehátko se slunečníkem dalších 35 ILS (240 Kč) na osobu; ve sprchách teče sladká voda, kterou po koupeli v nasyceném solném roztoku oceníte víc než kdekoli jinde. A hodí se vědět, že počasí tu běží v jiném režimu než o pár set metrů výš: v polovině listopadu ukazoval teploměr třicítku, o dobrých deset stupňů víc než v Jeruzalémě - podzim je tu proto vlídnější sezóna než léto.
Káva na dně světa
K baru jsem dorazil přesně podle předchozího odstavce: autobusem 486 a posledních dvacet minut pěšky, z jeruzalémské dvacítky do zdejší třicítky. Kelímek kávy jsem si odnesl od pultu až k vodě; byla hustá, hořká a s pěnou - ne nejlepší káva, jakou jsem v Izraeli pil, jen ta nejníž podaná. Stála 11 ILS (75 Kč) a byla to nejníž vypitá káva mého života. Na zpáteční cestě jsem míjel ceduli s minus 430. Lhala i ona - jen o něco míň než ta nad barem.
Lowest Bar in the World
