Rumunská kuchyně je tajemstvím, které teprve čeká na své objevení. Ovlivněna historií, geografií a směsicí kultur, nabízí paletu chutí, které dokáží zaujmout. Od sýrů produkovaných na horských pastvinách, přes tradiční jídla jako jsou sarmale (plněné zelné listy) a mămăligă (kukuřičná kaše), až po grilované mititei. Rumunská kuchyně je oslavou jednoduchosti, autenticity a vydatných masitých jídel. Výjimečné je i rumunské víno, které dokonale doplní místní speciality
Co ochutnat v Rumunsku?
- Polévky
(ciorbă de rădăuțeană, ciorbă de cocos, ciorbă de burta, ciorbă de perișoare) - Hlavní jídla
(mititei, tochitură moldovenească, sarmale, mămăligă) - Dezerty, sladkosti a slané pochoutky
(papanăși, covrigi, cozonac, plăcintă, gogoși) - Místní speciality
(nakládaná zelenina, sýr telemea de ibăneşti, colivă) - Alkoholické nápoje
(pivo, víno) - Další informace
(ceny, spropitné, doporučené restaurace, Michelin, food festivaly, suvenýry)
Rumunské polévky
Ciorbă de rădăuțeană (smetanová kuřecí polévka)
Ciorbă de rădăuțeană je tradiční rumunská polévka pocházející ze severní oblasti země, konkrétně z Rădăuți. Tato kyselá polévka se připravuje především z kuřecího masa, zejména z prsou a stehen, které se vaří společně se zeleninou. Výrazné kyselé chuti, která je charakteristickým znakem mnoha rumunských polévek, se dosahuje použitím boršče (fermentovaných pšeničných otrub) nebo citronové šťávy. Polévka se často obohacuje směsí zakysané smetany a žloutků, což jí dodává krémovou konzistenci.
Ciorbă de cocos (polévka z kohouta)
Ciorbă de cocos je oblíbená rumunská polévka z drůbežího masa, ale ne jen tak ledajakého – je z kohouta. Tento tradiční pokrm je důkazem toho, že se rumunská kuchyně snaží využívat vše, co je možné. Kohoutí maso, které je známé svou bohatší chutí ve srovnání s běžným kuřecím masem, ale které je také zároveň tužší, se vaří s různými druhy zeleniny, jako je cibule, mrkev a paprika. Charakteristické kyselosti polévky se dosahuje použitím boršče nebo citronové šťávy. Často se přidává libeček nebo petržel pro aromatický nádech polévky.
Ciorbă de burta (dršťková polévka)
Ciorbă de burtă se často považuje za lék na kocovinu. Tato polévka se připravuje z hovězích drštěk, které se pečlivě očistí, uvaří a poté nakrájí na jemné proužky. Vývar je obohacen česnekem, octem a směsí zakysané smetany a vaječných žloutků. Chuť je krémová. Tak jako u jiných rumunských polévek i zde je možné přidat čerstvé pálivé chilli papričky.
Ciorbă de perișoare (polévka s knedlíčky)
Ciorbă de perișoare je oblíbená rumunská polévka, která je ukázkou rumunských vydatných jídel. Hlavní hvězdou této polévky jsou „perișoare“, ochucené masové kuličky, které se obvykle připravují ze směsi vepřového a hovězího masa v kombinaci s rýží, strouhankou a různým kořením. Tyto masové kuličky se pak vaří v pikantním vývaru, který se okyseluje borščem (zkvašenými pšeničnými otrubami) nebo citronovou šťávou. Do polévky se přidává zelenina jako je mrkev, celer a paprika.
Rumunská hlavní jídla
Mititei (rumunské čevabčiči)
Mititei, často láskyplně nazývané „mici“, je v rumunské gastronomii mimořádně populárním jídlem. Tyto malé válcovité klobásky se vyrábějí ze směsi mletého hovězího, vepřového a jehněčího masa a koření. Některé recepty obsahují také jedlou sodu, která dodává „mititei“ po ugrilování charakteristickou šťavnatost. Název „mititei“ znamená v překladu „malé“, což je odkaz na jejich malou velikost. Tradičně se grilují na dřevěném uhlí, které jim dodává kouřovou chuť a zvýrazňuje koření uvnitř. Po upečení je jejich vnější strana mírně křupavá, zatímco uvnitř zůstávají šťavnaté a aromatické. Mititei se podávají horké přímo z grilu, obvykle s hořčicí.
Tochitură moldovenească (pomalu pečené vepřové maso)
Tochitură moldovenească je vydatné jídlo pocházející z moldavské oblasti Rumunska. Jedná se o vepřové maso nakrájené na malé kostičky, které se pomalu připravuje ve vlastním tuku v litinovém hrnci. Odtud pochází i název jídla, „a topi“ znamená v rumunštině „rozpouštět se“. Tento tradiční rumunský pokrm obsahuje nejen maso, ale i části vnitřních orgánů zvířete (játra, ledviny, srdce) a také slaninu nebo celé klobásy. Vše se připravuje společně. Tochitură moldovenească se tradičně podává s kukuřičnou kaší mămăligă s volským okem a slaným ovčím sýrem (telemea nebo brânză de burduf).
Sarmale (plněné zelné závitky)
Sarmale jsou plněné zelné závitky. Náplň z mletého masa, rýže a koření se pečlivě obalí do čerstvých nebo nakládaných zelných listů. Maso je obvykle směs vepřového a hovězího masa. Příprava sarmale je umění, které se předává z generace na generaci. Po zamotání se závitky vrství do hrnce a prokládají se uzeným masem nebo slaninou, které jim dodávají další chuť. Sarmale se tradičně podává s mămăligă (kaší z kukuřičné mouky).
Mămăligă (kukuřičná kaše)
Mămăligă je základní pokrm rumunské kuchyně. Vyrábí se ze žluté kukuřičné mouky a vody, je velmi podobná italské polentě, ale v srdci rumunských kulinářských tradic má svébytné místo. V dobách, kdy byl chléb nedostatkový nebo drahý, sloužila mămăligă jako cenově dostupná a sytá alternativa, zejména mezi rolníky a venkovskými komunitami. Mămăligă si lze vychutnat samostatně, třeba s kopečkem zakysané smetany nebo posypaným sýrem, často se však podává i s jinými rumunskými pokrmy.
Rumunské dezerty, sladkosti a slané pochoutky
Papanași (tvarohové koblížky)
Papanăși je v rumunské kuchyni oblíbený dezert, který se často označuje jako sen milovníků sladkostí. Jedná se o smažené nebo vařené koblihy ze směsi tvarohu, mouky, vajec a cukru. Smažená verze, která je nejoblíbenější, má křupavý povrch a měkký, nadýchaný vnitřek. Po přípravě se „papanăși“ tradičně polévají zakysanou smetanou a štědrou porcí ovocné marmelády, často borůvkové nebo višňové. Kombinace sladkého těsta, pikantní smetany a ovocného džemu vytváří harmonický příval chutí.
Covrigi (rumunské preclíky)
Covrigi jsou zřejmě nejznámější rumunský street-food. Jsou podobné německým preclíkům. Toto pečivo má v regionu bohatou historii, jejíž kořeny sahají až k vlivu německých pekařů v Transylvánii. Covrigi se vyrábějí z kynutého těsta, které se vytvaruje do tvaru smyčky, před pečením se nejprve krátce povaří ve vodě s jedlou sodou, což jim dodává charakteristickou strukturu a lesklý povrch.
Povrch „covrigi“ je často posypán hrubou solí, sezamovými semínky nebo mákem, což jim dodává další vrstvu chuti a textury. Některé moderní varianty se dokonce dodávají se sladkými náplněmi nebo polevami, i když tradiční slaná verze zůstává nejoblíbenější.
Teplé „covrigi“ jsou v rumunských městech běžnou záležitostí, zejména ráno, když jsou čerstvě upečené. Prodavači je často prodávají v malých stáncích nebo na vozících a vzduch se plní jejich lákavou vůní. Pro mnoho Rumunů je koupě jednoho kusu pečiva cestou do práce nebo do školy každodenním rituálem. Covrigi jsou nejen svačinou, ale také symbolem prolínání kultur a tradic v Rumunsku.
Cozonac (sladký chlebíček)
Cozonac je tradiční rumunská pochoutka, která je oblíbená zejména při slavnostních příležitostech. Tento sladký chléb se vyrábí z kynutého těsta s mlékem, máslem a cukrem. Těsto se tradičně plní směsí mletých vlašských ořechů, kakaa, rumu a kandované pomerančové kůry, oblíbenými náplněmi jsou však také mák a turecká sladkost zvaná lokum. Po upečení se cozonac pyšní zlatohnědou kůrkou a měkkým, aromatickým vnitřkem s krásnými pruhy z náplně. Jeho příprava se často stává rodinnou záležitostí, kdy se generace scházejí, aby si vyprávěly příběhy a vyměňovaly si kuchařské postupy.
Plăcintă (plněný koláč)
Plăcintă v překladu z rumunštiny znamená „koláč“. Lze jej nalézt v různých tvarech a velikostech a s různými náplněmi, od sladkých až po slané. Mezi běžné náplně patří měkký sýr, jablka, dýně, třešně nebo brambory. Tenkým těstem se pečlivě obalí vybraná náplň a poté se peče nebo smaží dozlatova. V závislosti na rumunském regionu se příprava a ingredience mohou lišit, ale výsledkem je vždy vynikající pochoutka.
Gogoși (rumunské plněné koblihy)
Gogoși jsou lahodnou rumunskou pochoutkou, která se v jiných národních kuchyních podobá koblihám. Toto smažené pečivo se vyrábí ze sladkého kynutého těsta, které se často plní marmeládou, čokoládou nebo sladkým sýrem, ale stejně oblíbené jsou i slané náplně. Gogoși jsou oblíbené u dětí i dospělých a běžně se podávají jako snídaně, dezert nebo svačina. Jejich měkký, nadýchaný vnitřek v kombinaci s mírně křupavým povrchem je činí neodolatelnými.
Rumunské speciality
Rumunská nakládaná zelenina
Rumunská kuchyně má bohatou historii nakládaných potravin. Nakládání slouží nejen jako konzervační metoda, ale také dodává další úroveň chuti. Jednou z nejoblíbenějších rumunských kvašených potravin je murături, což je nakládaná zeleninová směs. Okurky, zelí, červené papriky, zelená rajčata a květák se často koření křenem, hořčičnými semínky a koprem. Murături se používá jako příloha k mnoha rumunským pokrmům. Varză murdară je zelí, které je kvašené v celku, jedná se o hlavní ingredienci pro sarmale, kultovní rumunské zelné závitky. A zapomenout nejde ani na borș. Borș je fermentovaná tekutina z pšeničných otrub (neplést s ruskou polévkou boršč), která se používá k okyselování tradičních polévek ciorbă.
Rumunský sýr telemea de ibăneşti
Telemea de ibănești je známý rumunský sýr, který je proslulý nejen svou chutí, ale také kulturním a historickým významem. Sýr pochází z oblasti Ibănești, kde se vyrábí již po staletí a je ztělesněním pasteveckých tradic rumunského venkova. Vyrábí se převážně z ovčího mléka a vyznačuje se měkkou, pro mne těžko zařaditelnou, konzistencí. Sýr prochází procesem solení, které mu dodává charakteristickou slanost a napomáhá jeho konzervaci. Postupem času, jak sýr zraje, získává ještě výraznější chuť. Sýr telemea de ibănești je v EU uznán jako produkt s chráněným označením původu (CHOP).
Colivă (smuteční dort)
Colivă je v rumunské kultuře symbolický pokrm, který je spojován především se smutečními obřady a pohřby. Toto obřadní jídlo se připravuje z vařených pšeničných bobulí a představuje koloběh života a smrti. Pšenice, která symbolizuje vzkříšení a věčný život, se sladí cukrem nebo medem a často se smíchá s drcenými vlašskými ořechy. Po přípravě se colivă dekorativně naaranžuje na velký talíř, často ve tvaru kříže a ozdobí. I když má colivă pochmurné konotace, ztělesňuje také naději, vzpomínku a trvalého ducha rumunských tradic.
Rumunské alkoholické nápoje
Rumunské pivo
Rumunské pivo odráží bohaté zemědělské dědictví země a její vyvíjející se chutě. Populární místní značky jako Ursus a Timișoreana mají hluboké kořeny v pivovarnické historii země. V minulosti se pivo vařilo v domácnostech a malých místních pivovarech, přičemž suroviny pocházely z úrodných rumunských rovin. Dnes, kdy si mezinárodní ležáky získaly velkou oblibu a jsou vyráběny nadnárodními pivovary, roste oblast zastupujená řemeslným pivem. Minipivovary experimentují s chutěmi, oživují staré recepty a představují Rumunům rozmanitou škálu piv typu ale, stout nebo IPA.
Rumunské víno
Rumunské víno se pyšní tisíciletou historií. Rumunsko je jednou z nejstarších vinařských oblastí v Evropě. Rozmanitý rumunský terroir, který se rozkládá mezi Karpaty a Černým mořem, nabízí ideální podmínky pro pěstování různých druhů hroznů. Země je proslulá svými původními odrůdami, jako jsou Grasă de Cotnari a Fetească Neagră, ale daří se zde i mezinárodním odrůdám, jako je Merlot a Chardonnay. Vinařské oblasti, mezi něž patří Moldavsko, Transylvánie a Muntenie, produkují vína s odlišnými vlastnostmi a skvělou chutí.
Další informace
Obvyklé ceny v rumunských restauracích v Jasy
Velká porce polévek ciorbă vyjde přibližně na 100 Kč, skvělý hlavní chod stojí cca 200 Kč, dezert v restauraci pak přibližně 100 Kč. Obědové menu mimo restaurace v centru vyjde přibližně na 100 Kč.
Spropitné v rumunských restauracích
Je běžné dávat v rumunských restauracích spropitné. Není sice povinné, ale očekává se, pokud je host spokojen. Typické spropitné se pohybuje od 5 do 10 % z útraty. Je zvykem nechávat spropitné v hotovosti a to i v případě, že platíte kartou. Číšníci jsou na těchto spropitných závislí jako na významné části svého příjmu.
Nejlepší restaurace v Jasy
V městečku Jasy rozhodně doporučuji restauraci Rustic, která se snaží tradiční rumunská jídla zpracovávat moderním způsobem. Velmi spokojen jsem byl i v restauraci Beraria Veche.
Rumunsko (Bukurešť) a michelinské restaurace
Rumunsko zatím bohužel nemá žádné restaurace zastoupené v michelinském průvodci.
Jaké je nejlepší rumunské jídlo?
Pokud bych měl vybrat tři osobní favority, tak pro mne nejlepší rumunské jídlo je:
Rumunské food festivaly
- Food festival v Sibiu: Festival se koná v krásném městě Sibiu. Představuje tradiční rumunská jídla, místní produkty, ale i mezinárodní kuchyni.
- Festival česneku v Ciucaș: Tento festival je oslavou česneku, který je základem rumunské kuchyně. Představuje různé pokrmy, v nichž je česnek hlavní hvězdou, od česnekových klobás až po pečivo s česnekovou příchutí.
- Festival pălincă: Festival se koná na různých místech včetně města Oradea a je oslavou pălincă, tradiční rumunské ovocné pálenky. Návštěvníci mohou ochutnat různé druhy a seznámit se s procesem destilace.
- Festival mămăliga: Festival ve městě Știubieni vzdává hold oblíbenému rumunskému pokrmu z kukuřičné mouky. Představuje různé recepty a úpravy tohoto základního jídla.
- Festival sarmale: Ve vesnici Daia Română se koná festival oslavující sarmale, rumunské zelné závitky. Jedná se o skvělou příležitost ochutnat různé verze tohoto oblíbeného pokrmu.
- Street Food Festival v Bukurešti: Moderní přírůstek do rumunské gastronomické scény. V živém městském prostředí spojuje různé kuchyně, rumunské i mezinárodní.
- Festivaly vína: Vzhledem k bohaté vinařské tradici Rumunska se v různých regionech během roku koná několik vinařských festivalů, například Festival vína v Ploiești nebo Vinobraní v Urlați.
Gastronomické suvenýry z Rumunska
Rumunsko se svým bohatým kulinářským dědictvím nabízí nepřeberné množství gastronomických suvenýrů. Tradiční rumunské pálenky tuică a pălincă, destilované ze švestek nebo jiného ovoce, zachycují ducha rumunských oslav a jsou cenným dárkem. Vyhlášený salám Sibiu s výrazným chuťovým profilem získaným jedinečným procesem zrání je pro milovníky uzenin také zajímavým suvenýrem. Rumunský med, zejména z oblastí v blízkosti Karpat, je čistý a aromatický, oblíbený je především akátový nebo lipový. Branză de burduf je zajímavý pikantní ovčí sýr konzervovaný v borové kůře. Sladkou připomínkou bohatých rumunských ovocných sadů jsou pak řemeslné džemy z ovoce jako jsou višně, ostružiny nebo šípky.
Ať vám rumunská kuchyně chutná!