Vinárna Wine.md: moldavské víno ze samoobslužných automatů v Kišiněvě
Vinárna se chlubí čtyřmi sty víny k ochutnání, ruská verze jejího webu slibuje dokonce přes šest set. Není to tak docela lež - tolik vín stojí v regálech a kteroukoli lahev vám otevřou, když k ceně z obchodu přihodíte korkovné. Vlastní degustace ale vypadá jinak: u baru dostanete kartu, vložíte ji do jednoho z automatů s načatými lahvemi za sklem, zmáčknete tlačítko a do sklenky teče, co zrovna vyberete. Nikdo vás neobsluhuje a platí se až na odchodu. Wine.md je samoobslužný degustační sál v centru Kišiněva - vinárna postavená na ochutnávání moldavských vín po malých dávkách z automatů.
Vinárna, která se jmenuje po doméně
Jméno nelže: Wine.md je opravdu internetová adresa. Značka vznikla jako web a e-shop s moldavskými víny a kamenné provozovny jí narostly až po letech - nejdřív vinotéka, v roce 2019 pak degustační sál. Koncovka .md je národní doména Moldavska, takže Wine.md neříká nic jiného než "moldavské víno". Ajťák zapálený do AI ve mně dodává, že wine.md by byl i slušný název Markdown souboru; majitelé ale podle všeho mysleli jen na víno.
Automaty vyrábí toskánská firma Enomatic a od roku 2002 jimi vybavuje vinárny po světě: načatou lahev uvnitř chrání polštář inertního plynu, takže víno vydrží otevřené i týdny. A tak tu smí po skleničkách téct i vína, která by jinak kvůli jediné skleničce nikdo neotvíral. V automatech jich bývá kolem dvou desítek najednou, dávku si volíte v několika velikostech, od opatrné ochutnávky po plnou sklenku. Samoobslužné vinárny znám i z Prahy - v síti Na břehu Rhôny si natočené víno sami zapisujete na účtenku a podnik vám věří; tady všechno počítá karta.
Sklep, kde se nalévalo dávno před automaty
Křižovatce ulic Pușkin a Șciusev, na níž vinárna stojí, říkali místní Pianyi Ugol, opilý roh, dávno před dnešním podnikem: bývala tu pivnice, obchod s minerálkami i vinný výčep. Majitelé to prý zjistili až z historického průzkumu, který si k domu nechali zpracovat - místo si vybrali dřív, než tohle všechno věděli. Sklep pod nárožním domem patřil vínu už za obchodníka Oxinoita koncem 19. století. Poslední degustační sál města - fungoval ve sklepě jednoho z kostelů - zavřel v roce 1985; Wine.md se pak při otevření hlásil k roli prvního nástupce po více než třiceti letech. Jméno křižovatky dnes nosí obchůdek hned vedle vchodu.
Kde se v moldavských automatech vzaly cizí odrůdy
Jedno mě tu upřímně překvapilo: vyloženě moldavských odrůd bylo v automatech málo. Z displejů dost často koukaly kupáže a mezinárodní jména - cabernet, případně gruzínské saperavi pěstované v Moldavsku. Může za to dvojí výsadba: francouzské odrůdy se tu ve velkém sázely už za carských časů a sovětská éra pak zemi osázela podle jednotného seznamu - každá čtvrtá lahev vína v SSSR byla moldavská a na původ révy se nehrálo.
I slavná domácí jména jsou navíc sdílená: odrůdy fetească patří stejnou měrou rumunskému vínu a rară neagră je táž réva, které Rumuni říkají băbească neagră. Ryze moldavské je až novodobé šlechtění, třeba aromatická viorica ze šedesátých let. Právě k těmhle jménům se vinařství v posledních letech po hektarech vracejí. Místní odrůdy v automatech jsou, jen nebývají v přesile: na displejích hledejte jména fetească, rară neagră nebo viorica.
Karta, bílé a červené
Ve Wine.md v Kišiněvě jsme si vína točili schválně z místních odrůd, bílá i červená - a hledání moldavských jmen na displejích se vyplatilo. Obsluha mluví skvělou angličtinou. Seděli jsme venku, na zahrádce, kterou má sál dohromady s obchůdkem Pianyi Ugol: výhled nic moc, ale bylo nám tam dobře. V obchůdku jsme si k vínu přikoupili miniatury nucaty a divinu - obě najdete i v článku Co si přivézt z Moldavska - a vypili je rovnou tam, na téže zahrádce. Karta se při odchodu vrací. Miniatury už vracet nebylo třeba.
Wine.md
