Mine bouillie: mauricijské vařené nudle
Lidé čínského původu tvoří na Mauriciu zhruba dvě až tři procenta obyvatel. Na tabuli před každým bistrem jim ale patří nápadná část řádků: mine frit, riz frit, boulettes a nejskromnější z nich, mine bouillie. Mine bouillie jsou vařené vaječné nudle s masem a zeleninou - buď na talíři jen s omáčkou a kouskem masa, nebo v misce s čirým zázvorovým vývarem - a patří k nejlevnějším jídlům, které mauricijská kuchyně umí. Nic na nich nekřupe, nic se na nich nesmaží, a právě tím se liší od své slavnější smažené sestry.
Co znamená mine bouillie a proč to není kaše
Kdo umí trochu francouzsky, má při čtení jídelního lístku problém. Bouillie je ve Francii dětská kašička, a mine znamená důl, případně výraz obličeje. Obojí je ale planý poplach: bouillie je tu prostě příčestí od slovesa vařit, a mine s hornictvím nemá společného vůbec nic. Slovo pro nudle si přivezli přistěhovalci z jihočínské oblasti Mej-sien - ve své hakkštině čtou znak pro nudle skoro stejně, jako ho dnes vyslovuje mauricijský kreol. Ve Francii tak výraz mine nikdo nezná, v Indickém oceánu ho znají všichni: na Réunionu se vařená verze jmenuje stejně, na Madagaskaru se ze smažených nudlí stalo misao. A protože si hakkové ženský rod přejatého slova nikdy nedefinovali, píše mauricijský tisk klidně mine bouilli i mine bouillie v jednom článku. Oba tvary jsou správně, což je na Mauriciu obvyklý způsob, jak ukončit spor.
Nudle ve vývaru, nebo vedle něj
Nudle v čirém vývaru přivezli z Číny přistěhovalci v devatenáctém století, nejdřív kantonští, později početnější hakkové, a rok, kdy se z té polévky stalo mauricijské jídlo, nikdo nezapsal. Rozdíl proti Číně se ale zapsat dá. V Hongkongu i v hakkské Číně se vařené nudle podávají suché, promíchané s omáčkou, a polévka stojí vedle v misce - a přelévat ji do nudlí se nesluší. Mauricijská polévková mine bouillie dělá pravý opak: nudle ve vývaru plavou. Druhá, suchá podoba, které se kreolsky říká touni (holá), je té čínské věrnější: nudle jen s omáčkou, navrch kousky masa, mleté maso nebo vejce smažené z jedné strany, kterému se tu říká dizef miroir, zrcadlové vejce. Jedno jméno, dvě jídla, a které dostanete, rozhoduje bistro, ne norma. Kdo chce mít jistotu, zeptá se, jestli je to s vývarem.
Jak se mine bouillie dělá a jí
Nudle se vaří zvlášť, jen krátce, a hned se propláchnou studenou vodou - tenhle hmat zná každý, kdo někdy scedil hrnec špaget a zjistil, že se mu v cedníku slepily. Tady má ale jiný důvod: propláchnuté nudle zůstanou pružné, i když na ně vzápětí přijde horký vývar. Vývar je kuřecí, čirý a voní zázvorem a česnekem, a patří do stejné rodiny čirých zázvorových polévek jako ta, ve které plavou mauricijské knedlíčky boulettes. Zelenina se mění podle toho, co bistro ráno koupilo - klíčky, listové zelí, jarní cibulka navrch - a dochucuje se sójovou a ústřicovou omáčkou a kapkou sezamového oleje. Na stole pak stojí miska domácí chilli omáčky a láhev černého octa, protože si každý Mauricijec dochucuje sám a kuchař to předem nezkouší odhadnout. Je to jídlo všedního dne: oběd vestoje nebo večeře po návratu z pláže. Na oslavu ho nikdo neobjednává, zato ho na ostrově denně jedí tisíce lidí. A kdo má rád vývar, ať si k nudlím přiobjedná pár boulettes.
Suchá verze na skleněném talíři
Mine bouillie jsem jedl ve Flic en Flac, v bistru Nam Wah Snack (viz Kam na jídlo ve Flic en Flac). Talíř tenkých nudlí, na nich kuřecí maso, plátky mrkve, mladá kukuřice, listová zelenina a hrst jarní cibulky. Nudle byly kluzké a pružné, maso měkké a slané od sójové omáčky, kukuřice a mrkev ještě křupaly a zázvor se držel spíš ve vůni než na jazyku. Porce stála 125 MUR (70 Kč). Smažená sestra má víc chuti. Vařená má víc slušnosti: nenechá na talíři olej, nezdržuje a neodvádí pozornost od zeleniny, které bylo na talíři skoro víc než nudlí.
