Liči: tropické ovoce, které na Mauriciu zraje k Vánocům
Farmář ke stromu nešel s košíkem, ale s nůžkami. Strom stál pod bílou sítí jako pod moskytiérou, a když se dostal k trsu, plody neutrhl - odstřihl celou větvičku i s listy. Liči se tady stříhá.
Liči (čínsky: 荔枝, kreolsky: letchi) je plod čínského stromu, který na Mauriciu zdomácněl natolik, že mu ostrov každý prosinec přizpůsobí stánky u silnic i vánoční stůl: pod hrbolatou červenou slupkou, která se nejí, sedí průsvitná bílá dužina kolem jediné hnědé pecky. Sladká, šťavnatá, s vůní, kterou výrobci limonád napodobují už desítky let a pořád ji netrefili.
Jméno, které vysvětluje ty nůžky
Slovo je čínské a do francouzštiny doputovalo přes portugalské cestopisy jako lechia; zajímavější než cesta je význam. Jeden ze starých čínských výkladů čte li-č' jako "odloučeno od větve" a básník Po Ťü-i k tomu v 9. století připsal, že plod po odtržení do jednoho dne změní barvu a do tří dnů chuť. Dvanáct set let stará poznámka a farmář s nůžkami mluví o tomtéž: liči po utržení nedozrává, jen hnědne, a větvička s listy mu dá pár dní navíc. Proto se na Mauriciu neprodává po kusech, ale po trsech, a slupka je jediné datum spotřeby, které nikdo nepřepíše.
Domovem liči je jih Číny, kde dodnes roste většina světové úrody. Na Mauriciu je liči dovezené ovoce, sdílené s Maskarénami i celým okolím: Réunion i Madagaskar ho dostaly ve stejné době a od stejných lidí, takže spor o to, čí je, tu pro jednou nikdo nevede. Sourozence má v čeledi mýdelníkovitých: hladký hnědý longan, kterému se říká dračí oko, a chlupatý rambutan, jehož jméno je malajsky prostě "vlas".
Kdo liči na ostrov přivezl a kdo ho vozí Evropě na Vánoce
Na Mauricius liči nepřivezli Číňané, i když by se to nabízelo: čínští obchodníci přišli na ostrov o sto let později než strom. Roku 1764 ho sem dovezl přírodovědec Charpentier de Cossigny v rámci aklimatizační akce intendanta Pierra Poivra, který na ostrov nasázel přes 650 nových druhů rostlin - botanická zahrada v Pamplemousses na severu je jejím pomníkem. Legenda, kterou liči táhne za sebou z Číny, je o tisíc let starší: konkubína Jang Kuej-fej si prý nechala vozit čerstvé plody z jihu do hlavního města štafetou jezdců a básníci jí to od té doby nikdy neodpustili. Historici se dodnes přou, ze které provincie ty plody byly; na tom, že to byla rozmařilost, se shodli hned.
Ostrov vyveze stovky tun ročně a zbytek úrody, řádově tisíce tun, sní sám. Vánoční liči na evropských pultech pochází z Madagaskaru, který drží zhruba třetinu světového vývozu, a z Réunionu; Mauricius si své nechává doma.
Sítě proti kaloňům a slupka jako datum spotřeby
Síť nad stromem není proti kroupám. Zralé liči milují ptáci a hlavně kaloň mauricijský, endemický netopýr, spor o něj rozdělil ostrov na farmáře a ochranáře. Vláda nechala v roce 2015 kvůli úrodě manga a liči vybít přes třicet tisíc kaloňů; ochranáři namítali, že populaci nikdo pořádně nespočítal a že správně natažená síť udělá totéž bez střílení. Strom pod moskytiérou je tedy zemědělská technika i politické stanovisko. A prodávat se pak musí rychle: den dva po sklizni je slupka ještě červená, potom začne hnědnout a s ní se mění i to, co je uvnitř.
Sezóna začíná koncem listopadu a v prosinci vrcholí, takže liči patří na Mauriciu k Vánocům stejně samozřejmě jako u nás cukroví - jen se jí venku, u silnice a po trsech. Před sady stojí stánky, na tržnicích v Port Louis i Curepipe leží hromady na listí a do salátu s mangem se hází bez okolků. Kupuje se podle slupky: sytě červená a pružná znamená dnes ráno, hnědnoucí minulý týden, a cena klesá s každým kilometrem od hotelů pro turisty. Česká paměť zná liči hlavně z misky sirupu, kterou v devadesátkách nosila jako dezert každá čínská restaurace; ta bílá kulička byla liči zhruba tak, jako je kompot broskev.
Liči ze stromu a liči z bedny
Do sadu jsem se dostal po domluvě s místními farmáři uprostřed sklizně a byla to práce, u které se člověk přestane divit ceně: nůžky a trs po trsu, pod sítí. Plod odstřižený minutu předtím mi dali rovnou do ruky. Slupka povolila pod nehtem jedním tahem, dužina byla chladnější než vzduch a křupla, než pustila šťávu, a za sladkostí zůstal kyselý dozvuk, který jsem u liči nikdy předtím necítil. Nedá se to srovnat s ničím, co se dostane k nám do Evropy. Liči koupené o pár dní později už mělo slupku tmavší, dužinu měkčí a chuť plošší - pořád dobré liči, jen už si od větve odvyklo. Kilogram stojí 150 - 300 MUR (75 - 150 Kč); čím dál od turistických tras, tím blíž spodní hranici. Kdo chce vědět, jak liči doopravdy chutná, musí ho stihnout dřív, než slupka zhnědne - a to jde jen tam, kde roste.
