Lao Fang Zi: kantonská restaurace ve Flic en Flac

Nejcennější věc, kterou přede mě ten večer postavili, nebyla na talíři. Byl to studený vzduch. Mauricijský večer umí podržet denní teplo a vychlazený sál je na ostrově luxus, který se nikde neúčtuje, ale dlouho pamatuje.

Lao Fang Zi (čínsky 老房子, "starý dům") je kantonská restaurace nedaleko centra Flic en Flac, největšího letoviska na západním pobřeží Mauricia - a já do ní šel s jednoduchým plánem: po týdnech mauricijské kuchyně si nechat uvařit od jiné.

Starý dům, který je na ostrově nováčkem

Jméno sahá do žánru nostalgie: lao fang zi znamená starý dům a čínské restaurace se tak pojmenovávají, když chtějí slibovat tradici a rodinné recepty. Hosté přitom Lao Fang Zi vítali jako čerstvou posilu čínské scény ostrova - restaurace se jménem Starý dům tu patří k nejmladším. Stará je až scéna za ní: první Číňané připluli na ostrov z Kantonu koncem 18. století, po roce 1860 je početně přerostli Hakkové z Meixianu a v Port Louis dodnes stojí čínská čtvrť: půl kilometru podél Rue Royale, kde se každý říjen koná festival čínského jídla.

Potomci přistěhovalců dnes tvoří asi tři procenta obyvatel, nejmenší ze čtyř velkých komunit ostrova; průvodci je přesto rádi pasují na "významnou menšinu". Sčítání lidu jim soudí tři procenta, jídelníček ostrova podstatně víc: smažené nudle mine frit i knedlíčky boulettes z páry jsou dnes mauricijská klasika čínského původu a některé jejich podoby - třeba knedlíčky z chayoty - by v samotném Kantonu nikdo nepoznal. Utíkat na Mauriciu od místní kuchyně k čínské je proto svým způsobem běh v kruhu - člověk jen doběhne k pramenům.

Křupavé kuře, dřevěné ucho a předkrm bez objednání

Restaurace stojí na Coastal Road za parkovištěm komplexu Pasadena, kousek od pláže, a uvnitř je ukázkově čisto. Kuchyně drží kantonský repertoár: ryba v páře, nudle, smažené kuře a v pátek večer bufet, u kterého se jednou zaplatí a pak se přestane počítat. Evropan ten jídelníček pozná z čínských bister doma; tady ho ale vaří potomci těch, kdo si ho na ostrov přivezli. Ještě před objednávkou přistane na stole pozornost podniku, miska nakládané zeleniny a hub. Černým plátkům říká čínština věcně dřevěné ucho, zatímco Evropa jim dala jméno Jidášovo ucho - podle legendy, že se Jidáš oběsil na bezu, na kterém houba s oblibou roste.

Dva talíře kuřete na Coastal Road

Pozornost podniku dorazila podle scénáře dřív, než jsem stačil objednat. Pak přišly zprudka osmažené nudličky kuřete se směsí křupavé zeleniny: směs byla výtečně ochucená, kuře šťavnaté, zelenina křupala a přitom nebyla syrová a mezi tím vším se leskly plátky Jidášova ucha a dva plátky brambor. Druhý talíř nesl smažené křupavé kuře se sladkokyselou omáčkou - maso ze stehna dokonale prosmažené, a přesto šťavnaté. První jídlo stálo 275 MUR (140 Kč), druhé 250 MUR (125 Kč), velká porce rýže k oběma 50 Kč. Obsluha byla rychlá, mluvila anglicky a vzala kartu - jedinkrát, kdy jsem jí za celý pobyt na ostrově mohl zaplatit v restauraci. Pak už zbývalo jen dojíst, otevřít dveře a nechat si od ostrova naservírovat zpátky jeho teplý večer.

Dan Špaňhel

Jsem Dan. Píšu jen o tom, co jsem sám ochutnal - od pouličního stánku po michelinskou hvězdu. Kvůli jídlu jsem procestoval půlku světa a zkusil všechno možné - i nemožné.

O mně Kontakt

Mohlo by se vám líbit:

Mine frit: mauricijské smažené nudle

Boulettes: mauricijské knedlíčky v páře

Riz frit: smažená rýže po mauricijsku