Zelen pazar: skopská tržnice pro všední den
Seděl na kartonové krabici před omšelou zdí, kolem sebe svazky vinných listů, rozmarýn a kbelík angreštu, a když jsem se zeptal, zda si ho můžu vyfotit, zvedl oba palce. Pak mi řekl, že sloužil v Československu, a chválil ho dlouho, velmi dlouho. Takhle začíná dopoledne na místě, kam chodí nakupovat město, ne turisté.
Zelen pazar (makedonsky: Зелен пазар) je potravinová tržnice v centru Skopje na bulváru Kočo Racin, kde se pod přístřešky i na chodnících kolem prodává všechno, z čeho makedonská kuchyně vaří: zelenina, ovoce, sýry a kajmak, fazole, byliny a sladkosti na váhu.

Co znamená Zelen pazar a čím se liší od Bit pazaru
Jméno je prostý popis zboží: zelen je makedonský krátký tvar přídavného jména zelený, pazar je trh, tedy zelený trh - ne podle barvy stánků, ale podle zeleniny, která na něm převažuje. Stejná dvě slova označují v Makedonii i typ tržnice obecně, svůj zelen pazar má třeba i Ohrid. Ve Skopje spravuje tržnice jedna firma, Skopski pazar, má jich po městě přes deset a jen tahle jediná se jmenuje prostě Zelený trh, jako by na vlastní jméno v roce založení nezbyl čas.
Turista, který si ve Skopje řekne o "trh", skončí spíš na Bit pazaru: ten leží u severní brány Staré čaršije, je největší tržnicí v zemi, vyrostl ze středověkého jarmarku a vedle paprik prodává i textil a boty a ano, na mne je moc turistický a mnohem méně atraktivní než tenhle. Zelen pazar je jeho mladší sourozenec pro čtvrti kolem centra: potraviny, skoro žádné suvenýry.

Co se na Zelen pazaru prodává a za kolik
Cedulky jsou tu psané rukou a bez jednotky, protože každý ví, že jde o kilo. Rajčata rozev domat, oblíbená místní odrůda, stála 80 MKD (32 Kč), meruňky 100 MKD (40 Kč), hromada třešní se stopkami 120 MKD (48 Kč) a vedle ležely jahody a hrášek v luscích. Rozdíl mezi tržnicí a supermarketem měří makedonské noviny každé jaro a v květnu 2025 jim vyšlo, že třešně stály na zelených tržnicích 70 denárů za kilo a v supermarketu násobně víc.


Bylinkáři na kartonech
Zelenina má stánky. Byliny mají chodník. Před tržnicí a podél zdí sedí lidé na stoličkách a bedýnkách a před sebou mají na kartonech rozložené, co nasbírali nebo vypěstovali: svazky čerstvě natrhaného horského čaje, který se jinak prodává až usušený, heřmánek, petrželku, sazenice máty i bezový květ v igelitovém pytli, z něhož se doma vaří sirup. Chodník k tržnici oficiálně nepatří a radnice ho občas prožene kontrolou; kdo dnes sedí u vchodu, zítra sedět nemusí. Mezi bylinami se prodává i to, z čeho bude jídlo za půl roku: sazenice paprik s cedulkou ajvarka, tedy odrůdy, ze které se na podzim po celé zemi vaří ajvar, a v igelitce srolované vinné listy svázané provázkem, připravené na sarmu. Kdo u nás zažil sobotní trh na náměstí okresního města, ví, jak to chodí, jen si musí představit pět bylinkářů místo jednoho, žádné cedulky a cenu, kterou řekne až prodavač.






Kajmak, sladkosti a hliněné tavy
Pod střechou stánků leží i to, co potřebuje chlad. Kajmak, hustá smetanová vrstva sbíraná z převařeného mléka, tu leží v plátech v plastových vanách a cedule na něm hlásí kraljevački, tedy podle srbského Kraljeva, které je pro kajmak tím, čím je Parma pro šunku. O kus dál stojí pult s baklavou, tulumbami a kokosovými kuličkami za 250 MKD (100 Kč) za kilo a vedle něj stánek s hliněným nádobím: oválné tavy, ve kterých se peče tavče gravče, džbány a hrnce s víkem za 400 až 900 MKD (160 až 360 Kč), z řemesla, které v Makedonii drží hrnčíři ve Velesu. Kdo přijde hladový, najde u tržnice bufet s ceníkem čorbi na zdi: tavče gravče v něm stojí 100 MKD (40 Kč) za porci, dršťková škembe čorba 160 MKD (64 Kč).




Dopoledne mezi stánky
Na Zelen pazar (viz Kam na jídlo ve Skopje) jsem šel dopoledne pěšky z centra a kromě spousty hrášku nekoupil skoro nic; nechtělo se mi s nákupem prostě celý den tahat. Místní trhy mám ze všech míst ve městě nejraději, chodím na ně kvůli lidem. Paní se sladkostmi se u svého pultu narovnala a zapózovala s hrdostí, jako by ta baklava byla její portrét, pán s léčivými bylinami si přidržel čepici a cigaretu nechal v ruce, a pán z úvodu na Československo skutečně nedal dopustit.
Zelen pazar