Serpme kahvaltı je tradiční turecký styl snídaně servírovaný na mnoha malých talířcích rozprostřených po celém stole. Teplou část obvykle tvoří vajíčka připravená jako menemen nebo smažená na klobáse sucuk nebo pastırmě. Součástí hostiny jsou i sladké tečky v podobě medu s hustou smetanou zvanou kajmak. K jídlu se podává čerstvé pečivo jako simit či bazlama a popíjí se silný černý čaj.
Saç arası je tradiční turecký dezert z města Konya připravovaný z extrémně tenkého těsta, smetanového krému a ořechů. Tato sladká spirála se po upečení prolévá cukrovým sirupem. Servíruje se vždy čerstvý a horký.
Sütlaç je tradiční turecký dezert připravovaný jako jemný krémový rýžový pudink. Jeho nejznámější verze zvaná fırın sütlaç se servíruje v hliněných miskách, po uvaření se ještě zapéká v troubě. Díky tomu získá na povrchu typickou tmavou kůrčičku s černými puchýřky. Samotný název v překladu doslova znamená mléčný pokrm. Místní ho s oblibou konzumují jako lehkou tečku na zklidnění žaludku po ostrých masových jídlech.
Simit je tradiční turecké pečivo ve tvaru kruhu s dírou uprostřed, posypané sezamovými semínky. Historie simitu sahá až do Osmanské říše. Jeho prodej na ulicích se stal nedílnou součástí turecké kultury. Simit se tradičně podává k tureckému čaji nebo ayranu a často jej doplňují sýr, olivy či rajčata. Simit je jedním z nejvýraznějších symbolů turecké kuchyně.
Mevlana pidesi je tradiční turecká specialita pocházející z města Konya. Jídlo patří do kategorie pide, tedy plochého pečiva podobného pizze. Pokrm nese jméno slavného perského básníka a filozofa Džaláluddína Rúmího, známého jako Mevlana, jehož hrob se nachází právě v Konyi.
Yağ somunu je turecký chléb plněný sýrem a případně dalšími náplněmi. Je typický pro regionální kuchyni města Konya. Název znamená "mastný chléb", odkazuje na jeho přípravu s větším množstvím tuku, který se nanáší do rozkrojené chlebové placky somun. Nejčastější typicky místní náplní je plísňový sýr Konya küflü.
Fırında kuru fasulye jsou bílé fazole v rajské omáčce pečené v troubě. Tento tradiční pokrm pochází z turecké Anatolie, kde se původně připravoval v kamenných nebo hliněných pecích na dřevo. Dodnes patří mezi oblíbené turecké domácí speciality. Základem jsou předem namočené bílé fazole, rajský protlak nebo čerstvá rajčata, cibule a koření; maso je volitelnou složkou. Pečení v troubě dodává jídlu charakteristickou chuť a jemnou konzistenci. Nejčastěji se fırında kuru fasulye podávají s tureckým rýžovým pilafem.
Testi kebabı je regionální specialita hrnčířského města Avanos. Jedná se o maso (jehněčí, hovězí nebo kuřecí), zeleninu a koření pomalu pečené v uzavřené keramické nádobě. Ta se při servírování symbolicky rozbíjí přímo u stolu. Testi kebabı je dnes oblíbený po celém Turecku, ale v Avanosu si zachovává svůj autentický ráz.
Zerde je tradiční turecký rýžový pudink se šafránem. Jeho původ sahá až do období Osmanské říše. Název pochází z perského slova "zard", znamenajícího žlutý. Na rozdíl od velmi podobného íránského dezertu sholeh zard má zerde tekutější konzistenci.
Lokum je turecká želé cukrovinka. Jde o malé pružné kostičky obalené v jemném cukru nebo škrobu. Moderní receptura vznikla v Istanbulu koncem 18. století, cukráři tehdy začali používat rafinovaný cukr a kukuřičný škrob. Díky tomu získala sladkost svou typickou sametovou konzistenci. Luxusní varianty jsou plné pražených pistácií a ořechů.
