Centrální tržnice v Port Louis: bazar hlavního města Mauricia
Nejstarší kusy centrální tržnice nevznikly na Mauriciu, ale ve Skotsku. Zdobené litinové brány, kovovou krajku s květinovými motivy, odlili v Glasgow a poslali lodí přes půl zeměkoule rozložené v bednách; v Port Louis je stačilo sešroubovat.
Centrální tržnice (kreolsky: Bazar Porlwi) je krytá potravinová tržnice v centru Port Louis, ve které mauricijská kuchyně nakupuje od roku 1845 - hlavní hala patří ovoci a zelenině, vedlejší haly masu a rybám a samostatná budova malým bistrům.
Trh na jednom místě od roku 1725
První bazar tu nechal zřídit francouzský guvernér La Bourdonnais už roku 1725; dnešní halu postavila britská správa v letech 1839 až 1845, litinu na brány si objednala v Glasgow. Průvodci tržnici rádi pasují na nejstarší na ostrově - budova to není, třistaletá tržní tradice místa ano. Dnes je stavba národní památkou a pro místní pořád hlavně le Bazar: francouzské jméno Marché Central uslyšíte spíš od průvodců než od trhovců.
Krytá koloniální hala navíc není mauricijský vynález. Skoro stejně stará sestra stojí od roku 1840 ve Victorii na Seychelách a vlastní role si rozdělily i tržnice na ostrově: Curepipe drží řemesla a textil v čedičové budově, Quatre Bornes má největší textilní venkovní trh - a pár ulic odtud stojí moderní konkurence, tržnice na nádraží Victoria. Bazar v Port Louis je tak "jen" největší krytá potravinová tržnice ostrova - a ta, kam průvodci posílají turisty nejdřív.
Co se prodává pod jednou střechou
Hlavní hala je přehlídka toho, co ostrov urodí: pyramidy manga a ananasů, v sezóně liči, svazky bylinek a u kořenářů vanilka, kurkuma nebo směs masala. Prodejci ovoce a zeleninu celý den osvěžují kapkami vody, takže neosychá ani v tropickém vedru. Koupíte tu i tofu a čerstvé vaječné nudle - právě odsud je nosí kuchaři malých bister na smažené nudle mine frit. Nejrušněji je v sobotu; kdo chce nejčerstvější zboží a vedro ještě snesitelné, přijde kolem deváté ráno.
Dvakrát do její historie zasáhl oheň - požáry v letech 1981 a 1999 poškodily křídlo s ovocem a zeleninou. Z ohořelé části vzniklo patro se suvenýry a v roce 2004 vyrostla dvoupodlažní budova s bistry. Dvě části, kvůli kterým sem dnes míří nejvíc turistů, tak tržnici vlastně daroval oheň. Smlouvat se chodí jen nahoru k tričkům s dodem; dole u zeleniny jsou ceny napsané fixem na kartonech a pevné.
Maso a ryby jen pro silné žaludky
Maso a ryby mají vlastní haly - naštěstí oddělené od té hlavní. Chlazené vitríny sem nedorazily: hovězí leží rovnou na pultech a tuňáka porcuje mačetou prodavač v tričku Squid Game. Turista sem zabloudí málokdy a v tropickém létě, kdy se tu bez klimatizace dýchá ztěžka, skoro nikdy. Kdo si zacpe nos a projde, uvidí prodejce ryb, hovězího a kuřecího při práci.
Kokos za dvacet korun
Prošel jsem všechny haly. V té hlavní jsem půlku zeleniny viděl poprvé v životě - metrové fazole, hrbolaté hořké okurky. Koupil jsem si oloupaný kokos za zhruba 20 Kč; ovoce je na ostrově o několik tříd lepší než to, které k nám domů musí doputovat přes půl zeměkoule. Do hal s masem a rybami jsem nejdříve jen nahlédl; nakonec jsem neodolal, celé je prošel a rád se vrátil mezi mango a bylinky; na sladkou aloudu do budovy s bistry už je to pak jen pár kroků. Litinové brány sem kdysi musely připlout z Glasgow. To nejlepší, co se pod nimi prodává, žádnou plavbu nepotřebuje.
Central Market
