Hippo Café: vajíčková káva s výhledem na pražskou Sapu
Terasy s výhledem se v Praze obvykle chlubí Hradem nebo řekou. Jedna z mých nejoblíbenějších míří na plechové střechy velkoobchodů: sedíte nad ruchem vietnamské tržnice Sapa, pod vámi palety a vozíky se zbožím, na stole sklenice, ve které na černé kávě leží vrstva husté žloutkové pěny.
Hippo Café je střešní kavárna s vlastní pražírnou přímo v areálu Sapy v Praze-Libuši a vajíčkovou kávu tu šlehají po hanojském vzoru. Jméno má po hrochovi, anglicky hippo; proč zrovna po něm, se mi zjistit nepodařilo. Je to možná jediná nevietnamská věc v celém podniku.
Cà phê trứng: káva, kterou vymyslel barman z nouze
Cà phê trứng znamená doslova vaječná káva a recept zní jako žert, dokud sklenici nemáte před sebou: syrové žloutky se s kondenzovaným mlékem šlehají několik minut, až z nich je hustý sladký krém, a ten se položí na malou silnou kávu z kovového filtru phin. Bílky se vyřazují, pracuje se jen se žloutky. Vymyslel to Nguyễn Văn Giảng, barman hanojského hotelu Metropole: čerstvé mléko bylo po válce v Hanoji vzácné, vejce ne, a tak jimi nahradil mléčnou pěnu. V roce 1946 si otevřel vlastní kavárnu Giảng a jeho rodina ji vede dodnes.
Pěna je tu chod sám o sobě. Vajíčková káva se pije lžičkou odshora - nejdřív sladký krém, pak hořká káva pod ním - rozmíchávat celou sklenici se nemá: nápoj tím vychladne a pěna začne připomínat to, z čeho je. V Hanoji horkou verzi podávají v šálku postaveném do misky s horkou vodou, aby krém vydržel teplý; na léto existuje i ledová varianta. Z nouzového receptu se mezitím stal vývozní artikl - žloutkovou pěnu dnes šlehají vietnamské kavárny v Tokiu i San Francisku. A taky v Česku.
Kavárna s vlastní pražírnou nad tržnicí
Hippo Café je rodinný podnik a kávu pod pěnou si praží sám, přímo v areálu tržnice. Obsluha mluví plynně česky a přípravu vajíčkové kávy vám ráda předvede - samotné šlehání krému zabere několik minut. A kdo má radši kávu bez vajec, dostane tu i klasiku z filtru phin - té jsem v Hippo Café věnoval samostatný článek.
Do Sapy se málokdy jede jen na kávu, a tak s Hippo Café počítejte jako s poslední zastávkou: dole polévka v některé z místních restaurací, pak nákup potravin, které jinde neseženete, a nahoru na terasu až s plnou taškou. Vajíčková káva je spíš dezert než doping - nechte si ji až na konec návštěvy.
Terasa nad Sapou
Vajíčkovou kávu jsem pil právě tady, na terase Hippo Café, se sklenicí na kovovém tácku a s výhledem na celou Sapu. Pěna je hustý sladký krém, blíž žloutkovému pudinku než mléčné pěně, a silná hořká káva zespodu ji drží na uzdě; první lžičky s popraškem kakaa jsou čisté cukrářství, káva se ozve až pod nimi. Zaplatil jsem 120 Kč. Uspěchat se tenhle nápoj nedá - a terasa nad Sapou je přesně to místo, kde to nevadí.
Hippo Café
