Satini pomme d'amour: mauricijské rajčatové čatní
Satini pomme d'amour je mauricijské rajčatové čatní - syrová, čerstvá, najemno nakrájená směs rajčete, cibule, koriandru a chilli, kterou mauricijská kuchyně přidává skoro ke každému jídlu. Nevaří se, nezavařuje - stačí nůž, miska a deset minut. Jen to jméno je delší než příprava.
Proč se rajčeti říká jablko lásky
Pomme d'amour, doslova jablko lásky, není mauricijský výmysl, ale kus staré francouzštiny, který na ostrově zůstal stát v čase. Když rajče v 16. století dorazilo do Evropy, jméno tomate ještě neexistovalo - v Itálii se novince říkalo zlaté jablko, ve Francii se ujalo jablko lásky. Slovo tomate pak starý název vytlačilo skoro všude; přežil jen na jihu Francie a v koloniích. Na Mauriciu se rajčeti říká pomme d'amour dodnes - malý ostrov uchoval kus staré francouzštiny lépe než Francie sama, kde dnes totéž sousloví znamená kandované jablko z pouti.
Chatni, chatini, chutney a čatní
Druhá půlka jména přišla z opačné strany zeměkoule. Satini je kreolská podoba slova chutney - Britové si ho v Indii přepsali z hindského chatni a na Mauricius ho v 19. století přivezli indičtí smluvní dělníci i s recepty; místní zápis kolísá mezi satini a chatini. Satini je na ostrově celá rodina: koriandrové satini cotomili, lilkové satini brinzel, kokosové satini coco.
Z čeho se satini dělá a k čemu ho dostanete
Receptura je krátká a nesmlouvavá: zralá rajčata, cibule, čerstvý koriandr, sůl, olej - a chilli s česnekem, bez kterých by to na Mauriciu nikdo satini nenazval. Všechno je syrové a najemno - vypadá to skoro jako náš rajčatový salát s cibulí, jen nakrájený tak drobně, že se dá nabírat plackou. Podává se ke všemu, co ostrov jí: k roti, k dholl puri, k briani i ke gâteaux piments, z nichž si Mauricijci dělají také vlastní salát. Jedno pravidlo ale platí: satini se nedělá do zásoby. Rajčata pouštějí vodu, takže se míchá čerstvé těsně před jídlem - co se nesní, to se neschovává.
Miska vedle misky
Své první satini jsem dostal na Mauriciu jako doprovod - vedle něj stála další miska sladkého salátu z manga a liči a já ochutnával střídavě z obou, lžíci odsud, lžíci odtud. Rajčata chladila, cibule štípala do nosu a chilli nastoupilo, až když jsem přestal dávat pozor; tak si tu chuť vybavuji, i když za přesné pořadí bych ruku do ohně nedal. Od té doby beru satini hlavně jako protihráče: k mastnému a kořeněnému jídlu studená, kyselá a pálivá miska. Pro jídlo, které celý život dělá jen doprovod, je vlastní článek docela slušná kariéra.
