Tipy na jídlo na cestách | stránka 61 z 70
Pişmaniye: turecká cukrová vata
Pişmaniye je tradiční turecká cukrová vata. Na rozdíl od běžné cukrové vaty obsahuje opraženou mouku a máslo. To jí dodává oříškové aroma a vláknitou strukturu. Její tradiční příprava vyžaduje velkou fyzickou sílu i koordinaci. Pişmaniye je oblíbeným tureckým suvenýrem.
Grand Bazaar: největší istanbulské tržiště
Grand Bazaar (Kapalıçarşı) je jeden z nejstarších a největších krytých trhů na světě. Jeho historie sahá až do roku 1455, dnes představuje fascinující město ve městě. V zapadlých uličkách stále fungují tradiční jídelny zvané esnaf lokantası. Tyto podniky vaří poctivá jídla pro místní obchodníky a řemeslníky. Atmosféru dokreslují čajovníci roznášející stovky skleniček silného čaje. Grand Bazaar je místem, kde se mísí historie s každodenním ruchem obchodu.
Egyptský bazar, Istanbul
Egyptský bazar je historické tržiště v centru tureckého Istanbulu. Je proslulé prodejem koření a cukrovinek. Jde o druhé nejznámější tržiště ve městě a velmi oblíbený turistický cíl. Tato významná památka ze 17. století se nachází ve čtvrti Eminönü v těsné blízkosti Galatského mostu.
Pastırma: turecké sušené maso
Pastırma je intenzivně kořeněné a na vzduchu sušené hovězí maso. Vyznačuje se tmavě rubínovou barvou a silnou krustou zvanou çemen. Servíruje se nakrájená na plátky tenké jako papír. V Turecku se jí nejčastěji studená nebo tepelně upravená s vejci.
Kumpir: turecká plněná pečená brambora
Kumpir je oblíbený turecký street food ve formě plněné pečené brambory. Základem je velká brambora upečená do křupava, jejíž vnitřek se po naříznutí promíchá s máslem a solí. Tak vznikne nadýchaná bramborová kaše. Poté se brambora plní širokou škálou ingrediencí. Kumpir má obdobu i v jiných kuchyních, známé jsou například britské jacket potatoes.
Restaurace Hayri Usta Ocakbaşı, Istanbul
Hayri Usta Ocakbaşı je menší autentická restaurace v istanbulské čtvrti Taksim. Zaměřuje se na poctivá tradiční turecká jídla. Dominantou polootevřené kuchyně je velký gril na dřevěné uhlí. Právě na něm kuchaři připravují své speciality. Obsluha je rychlá a velmi příjemná.
Turecké víno
Turecko patří mezi kolébky světového vinařství. Tato rozlehlá země nabízí neuvěřitelně pestré podmínky pro pěstování révy. Najdete zde vinice v přímořské Thrákii i na sopečné půdě v Kappadokii. I přes přísná legislativní omezení a vysoké daně dosahují špičková vinařství evropského standardu.
Turecké pivo Efes
Dostupnost tureckého piva (a alkoholu obecně) se výrazně liší podle regionu a typu ubytování. V turistických resortech teče proudem, ve vnitrozemí muslimského Turecka narazíte na přísná omezení. Mimo turistické zóny koupíte alkohol pouze ve specializovaných trafikách zvaných tekel. Prodej v obchodech je navíc po 22. hodině zakázán. Místní trh ovládá značka Efes Pilsen.
Co si přivézt z Turecka?
Z Turecka si vozím hlavně sladkosti: sezamovou halvu v malých tyčinkách i verzi se sušenými fíky a vlašskými ořechy, k tomu čokoládu s pistáciemi z okolí Gaziantepu. Přibalil jsem i turecký Earl Grey v kovové krabičce, zelený čaj s příchutí sakury, džem z černé moruše a na zkoušku instantní čočkovou polévku - všechno pořídíte v obyčejném supermarketu.
Restaurace Çiya Sofrası, Istanbul: šéfkuchař Musa Dağdeviren a turecké venkovské recepty
Çiya Sofrası je vyhlášená istanbulská restaurace zaměřená na záchranu zapomenutých receptů z celé Anatolie. Za gastronomickým projektem stojí šéfkuchař Musa Dağdeviren známý ze série Chef's Table. Ten sbírá kulinářské poklady přímo v zapadlých tureckých vesnicích a vrací je zpět na talíř.