Zerde je tradiční turecký rýžový pudink se šafránem. Jeho původ sahá až do období Osmanské říše. Název pochází z perského slova "zard", znamenajícího žlutý. Na rozdíl od velmi podobného íránského dezertu sholeh zard má zerde tekutější konzistenci.
Lokum je turecká želé cukrovinka. Jde o malé pružné kostičky obalené v jemném cukru nebo škrobu. Moderní receptura vznikla v Istanbulu koncem 18. století, cukráři tehdy začali používat rafinovaný cukr a kukuřičný škrob. Díky tomu získala sladkost svou typickou sametovou konzistenci. Luxusní varianty jsou plné pražených pistácií a ořechů.
Tulumba je sladký dezert ze smaženého odpalovaného těsta, které se namáčí do studeného cukrového sirupu. Vizuálně připomíná malé zlatavé válečky s rýhováním podobné španělským churros. Tato pochoutka původem z Osmanské říše je dnes populární v Turecku, Balkáně i Blízkém východě.
Katmer je tradiční turecký dezert tvořený tenkým těstem, pistáciemi a hustou smetanou kajmak. Tato sladká pochoutka se na rozdíl od baklavy připravuje vždy čerstvá. Servíruje se ihned po upečení nakrájený na menší kousky. Pro vyvážení intenzivní sladkosti se často doplňuje sklenicí studeného mléka nebo silným čajem.
Konya höşmerim je sytý krémový dezert typický pro střední Anatolii. Na rozdíl od zrnité sýrové verze známé ve zbytku Turecka má tato varianta hladkou konzistenci a tmavší karamelovou barvu. Specifickou chuť mu dodává důkladné pražení mouky na rozpuštěném kajmaku a másle. Nejlépe chutná ještě teplý, tradičně se podává posypaný drcenými pistáciemi nebo vlašskými ořechy.
Kavala kurabiyesi jsou tradiční turecké mandlové sušenky z města Kavala, dnes ležícího v severním Řecku. Připravují se z mouky, másla, mandlí, moučkového a vanilkového cukru, přičemž jejich typickým tvarem je půlměsíc. Po upečení se ještě teplé obalují v moučkovém cukru. Jsou ideální ke kávě nebo čaji.
Acıbadem je typická turecká mandlová sušenka. Pochází z Osmanské říše, pravděpodobně z oblasti Istanbulu, první doložené zmínky o sušence sahají do 18. století. Acıbadem se tradičně podávají s tureckým čajem nebo kávou, ochutnat je lze v mnoha tureckých cukrárnách nebo pekárnách.
Macun şekeri je tradiční turecká cukrovinka připomínající lízátko. Jde o hustou a táhlou karamelovou pastu namotanou na dřevěné špejli. Tato měkká hmota se v ústech pomalu rozpouští a přitom uvolňuje intenzivní bylinné i ovocné tóny. Sladkost údajně vznikla v 16. století jako lék pro matku sultána Sulejmana.
İrmik helvası je tradiční turecký dezert připravovaný z krupice, másla, cukru, mléka a piniových oříšků. Sladkost připomíná spíše teplou a hustou kaši než klasickou suchou halvu ze sezamové pasty. V Turecku má tento dezert silný společenský význam, připravuje se například při narození dítěte či úmrtí v rodině.
Sholeh zard je tradiční íránský dezert připravovaný z rýže, šafránu, cukru a růžové vody. Zaujme zářivě žlutou barvou. Sholeh zard má hluboké kořeny v perské historii, je úzce spojen s náboženskými a slavnostními příležitostmi jako je ramadán, svatba či íránský Nový rok. Pro mne je to jeden z mých nejoblíbenějších íránských dezertů.
