Açma je tradiční turecké mírně sladké pečivo. Açma je běžně dostupná v pekárnách, cukrárnách i v pouličních stáncích po celé zemi. Klasická verze bývá bez náplně, ale existují i varianty plněné sýrem kaşar, olivami nebo pizza směsí. Açma je jedním ze symbolů tradiční turecké snídaně.
Acıbadem je typická turecká mandlová sušenka. Pochází z Osmanské říše, pravděpodobně z oblasti Istanbulu, první doložené zmínky o sušence sahají do 18. století. Acıbadem se tradičně podávají s tureckým čajem nebo kávou, ochutnat je lze v mnoha tureckých cukrárnách nebo pekárnách.
Sumak, červené koření s kyselým, citrusovým charakterem, vzniká mletím usušených bobulí keře škumpy koželužské, která roste převážně v regionech Středomoří a Blízkého východu. Nejvýznamnější producenti jsou Turecko, Írán, Itálie a Libanon. Sumak má jemnější a komplexnější chuť než citron. V turecké kuchyni je nezbytnou součástí salátů, zejména těch, které obsahují cibuli.
Macun şekeri je tradiční turecká cukrovinka připomínající lízátko. Jde o hustou a táhlou karamelovou pastu namotanou na dřevěné špejli. Tato měkká hmota se v ústech pomalu rozpouští a přitom uvolňuje intenzivní bylinné i ovocné tóny. Sladkost údajně vznikla v 16. století jako lék pro matku sultána Sulejmana.
Rakı je tradiční turecký alkoholický nápoj vyráběný z hroznů a anýzu. Tento destilát, často označovaný jako "turecký národní alkoholický nápoj", se podává s vodou nebo ledem. Nejhodnotnější části rakı se říká "göbek". Rakı má obdobu v nápojích jako je ouzo v Řecku nebo arak na Blízkém východě.
Çağla badem jsou nezralé zelené mandle. Jedná se o sezónní delikatesu, která symbolizuje příchod jara. Tyto mladé plody mandloně se sklízejí brzy na jaře, kdy mají měkkou zelenou slupku, šťavnatou, křupavou dužinu a nevyvinuté jádro. Jejich svěží a kyselá chuť s jemným nádechem mandlí je oblíbená v Turecku a v dalších středomořských a blízkovýchodních zemích.
İrmik helvası je tradiční turecký dezert připravovaný z krupice, másla, cukru, mléka a piniových oříšků. Sladkost připomíná spíše teplou a hustou kaši než klasickou suchou halvu ze sezamové pasty. V Turecku má tento dezert silný společenský význam, připravuje se například při narození dítěte či úmrtí v rodině.
Turecko je významným světovým producentem oliv a olivového oleje. Největší produkce pochází z Egejské oblasti, která díky středomořskému klimatu pokrývá tři čtvrtiny celkové sklizně. Olivy a olivový olej jsou nepostradatelnou součástí turecké kuchyně.
Köfte je tradiční pokrm z mletého masa připravovaný v mnoha regionálních variantách. Na talíři má nejčastěji podobu grilovaných válečků, kuliček nebo placiček. Základem receptu je kvalitní směs masa s dostatkem tuku pro zachování šťavnatosti. Maso se dochucuje cibulí a různým kořením. Ideální úprava probíhá na grilu s dřevěným uhlím, díky němuž získá pokrm nezaměnitelné kouřové aroma.
Ezme je pikantní turecký zeleninový salát, který se připravuje z čerstvé zeleniny a bylinek, ručně nasekaných nožem. Základem jsou rajčata, zelené papriky, cibule, petržel, chilli papričky a česnek. Klíčovým pravidlem při přípravě je, že zelenina se nikdy nemixuje, protože by byl salát příliš vodnatý. Ezme pochází z Anatolie, tradičně se podává jako příloha k masovým pokrmům.
