Co ochutnat v Izraeli: typické izraelské jídlo a speciality | stránka 2 z 3
Pomeranče Jaffa: odrůda Shamouti z jaffských sadů a exportní značka
Pomeranče Jaffa jsou odrůda Shamouti: sladký pomeranč s tlustou, snadno loupatelnou kůrou a téměř bez pecek, který se v polovině 19. století objevil v sadech u přístavu Jaffa a díky odolné slupce plul do Evropy dřív, než vznikl Izrael. Jaffa je dnes hlavně značka, kterou nosí i pomeranče ze Španělska, a slavný Shamouti zůstává většinou doma.
Nejnižší bar na světě: občerstvení na pláži Kalia u Mrtvého moře
Bar na pláži Kalia u severního břehu Mrtvého moře se chlubí titulem, který mu nikdo neudělil a nikdo ho o něj nepřipraví: níž už se na souši káva koupit nedá. Cedule tvrdí minus 420 metrů, sousední už minus 430 - a skutečnost je ještě hlouběji, protože hladina klesá každým rokem. Jak se na dno světa dostat z Jeruzaléma a kolik tam stojí espresso.
Halva: drobivá sezamová sladkost východního Středomoří
Halva je sladkost, která se láme na vlákna: sezamová pasta tahini svařená s cukrem ztuhne do bloků a prodavači na trzích z nich odkrajují po kouscích. Patří celému východnímu Středomoří od Nábulusu přes Turecko po Řecko, v Izraeli se vyrábí ve velkém od roku 1929. Já ji ochutnával na jeruzalémském trhu Machaneh Yehudah, kde se prodává po kilech, ale jí po plátcích.
Trh Machaneh Yehudah: tržnice, která se před šabatem promění
Trh Machaneh Yehudah je hlavní tržiště západního Jeruzaléma: přes 270 stánků s olivami, kořením i halvou a mezi nimi bistra a bary. Jméno si vypůjčil od čtvrti, ke které nepatří, a celý jeho týden směřuje k pátečnímu odpoledni - výprodeji před šabatem, po kterém se přeplněné uličky během pár minut vyprázdní. Stál jsem u toho.
Shawarma: blízkovýchodní maso ze svislého rožně
Svislý sloup masa, který se pomalu otáčí ve výloze, patří k Blízkému východu jako mince k tržnici. Shawarma - maso naložené v koření a krájené z rožně po tenkých plátcích - je sdílené dědictví celého regionu. Izraelská verze si přidala krocana, hranolky sypané rovnou do pity a mangovou ambu, která doputovala z Indie přes Bagdád.
Falafel: smažená kulička z cizrny
Falafel si nárokuje půlka Blízkého východu; Izraelci z něj udělali národní jídlo a vložili ho do pity. Je to kulička z rozemleté syrové cizrny s kmínem, petrželí a koriandrem, usmažená dokřupava - čím zelenější uvnitř, tím čerstvější bylinky. Nejlepší je čerstvě usmažený - třeba v jeruzalémské hummusii Ben-Sira.
Arabské trhy u Damašské brány: nákupy v Jeruzalémě i o šabatu
Zatímco západní Jeruzalém o šabatu utichne, za Damašskou branou se dál váží zelenina na ručních vahách a voní káva s kardamomem. Arabské trhy v muslimské čtvrti Starého Města jedou podle vlastního kalendáře. Prošel jsem je v sobotu ráno - od prázdných uliček až k šálku kávy, u kterého si kavárník vzpomněl na Československo.
Pita: plochý chléb s kapsou na náplň
Nejdůležitější surovina pity je vzduch: pára, která v rozpálené peci nafoukne placku z mouky, vody, droždí a soli a nechá v ní kapsu na falafel, shawarmu nebo hummus. Jméno přišlo do hebrejštiny oklikou přes Balkán, chléb sám je starší než zemědělství a malou "pitu sto gramů" zmenšil až Izrael. Jedl jsem ji v Izraeli každý den, aniž jsem si ji jednou objednal.
Jeruzalémský bagel: sezamové pečivo od bran Starého Města
Sezamový ovál dlouhý jako předloktí, který se na rozdíl od newyorského jmenovce nevaří, jen peče. Hebrejsky bejgele jerušalmi, arabsky ka'ak al-Quds - proč se jmenuje po Jeruzalémě, neví ani hebrejská Wikipedie. Kde se vzal, kdo ho ve Starém Městě peče a proč se vyplatí koupit ho o pár uliček dál od brány.
Za'atar: levantská kořenící směs se sumakem a sezamem
Za'atar je kořenící směs ze sušené dobromysli syrské, kyselého sumaku, praženého sezamu a soli, do které se po celém Levantu po přidání olivového oleje namáčí chléb. Stejné slovo označuje bylinu i hotovou směs. Jí se hlavně ráno, na placce manakish nebo na labne, a v Jeruzalémě ji dostanete i v sáčku k místnímu bagelu.