Co ochutnat v Jerevanu | stránka 2 z 2
Spas: arménská jogurtová polévka
Spas je arménská jogurtová polévka z matsunu, zahuštěná loupanou pšenicí nebo rýží a vařená za stálého míchání, aby se jogurt nesrazil. V zimě se podává horká, v létě studená. Má dvě jména, jednu kozáckou legendu, kterou slovníky nepotvrzují, a příbuzné v Ázerbájdžánu, Íránu i Turecku. V Jerevanu ji nosí v porcích, které by jinde prošly jako hlavní jídlo.
Putuk: arménská skopová polévka s cizrnou z hliněného hrnce
Putuk je hustá arménská polévka ze skopového masa s cizrnou a bramborami, pojmenovaná po malém hliněném hrnci, ve kterém se hodiny vaří a tradičně i podává. Stejné jídlo zná Ázerbájdžán jako piti a obě země se o něj přou stejně jako o tolmu. Sytý zimní chod, který se jí lžící a vytírá chlebem - v Jerevanu ho ale často dostanete i na obyčejném talíři.
Arishta: arménské nudle pražené před vařením
Arishta jsou arménské domácí nudle z mouky, vody a soli, které se po usušení ještě nasucho opraží dorůžova a teprve pak vaří. Jméno i technologie jsou sdílené s Íránem, Tureckem a Ázerbájdžánem, arménská verze se liší těstem bez mléka. Bývala zimní zásobou, dnes se prodává i balená v supermarketech, podává se nejčastěji s máslem a matsunem.
Harissa: arménská kaše z pšenice a masa
Harissa nemá s tuniskou chilli pastou společného nic než jméno. V Arménii je to hustá kaše z drcené pšenice a masa, vařená hodiny za stálého míchání a přelitá máslem. Arméni ji považují za své národní jídlo. V článku píšu, odkud má jméno, co s ní má společného obležení hory Musa Dagh a kolik za ni dáte v Jerevanu.
Zeleninový khorovats: lilek, paprika a rajče z arménského grilu
Zeleninový khorovats je lilek, paprika a rajče grilované vcelku na špízu nad dřevěným uhlím, stejnou technikou jako arménské maso. Po upečení se zelenina zbaví spálené slupky a podává se buď teplá vcelku, nebo nakrájená do salátu s cibulí, koriandrem a octem. Podobně se griluje na celém Kavkaze, v Turecku i v Íránu - jméno a rituál kolem mangalu jsou arménské.
Ararat: arménská brandy, které se doma říká koňak
Ararat je arménská brandy z hroznů Araratské nížiny, které doma nikdo neřekne jinak než koňak - a Evropská unie za to slovo zaplatila Arménii tři miliony eur, aby s ním do roku 2043 skončila. Co je pravdy na Churchillovi a Stalinovi, proč mají v Jerevanu dvě palírny s jedním rodokmenem a jak dopadla degustace tří ročníků v muzeu značky.
Noy: arménská brandy, která se dřív jmenovala Ararat
Noy je druhá velká jerevanská brandy, která zraje ve sklepích na místě někdejší pevnosti Erivan. Jméno po biblickém Noemovi dostala až v roce 2002, do té doby se výrobek jmenoval Ararat. Továrnu založil roku 1877 obchodník Nerses Tairjan a proslavil ji ruský obchodník Šustov, který s jejím koňakem anonymně vyhrál Grand Prix v Paříži.
Restaurace Lavash: arménská kuchyně v Jerevanu s vlastní farmou
Restaurace Lavash v centru Jerevanu servíruje arménskou klasiku moderně, většinu surovin bere z vlastních farem skupiny Yeremyan Projects. Ve spodním patře peče chléb lavash v hliněné peci tonir, k snídani nosí skleničku čerstvého mléka a na lístku má od žebírek khorovats po polévku nraneh skoro celou arménskou kuchyni. Pro mne byla nejčastější jerevanskou zastávkou.
Tavern Yerevan: arménská kuchyně s hudbou a kulturním programem
Tavern Yerevan je jerevanská síť restaurací, kde se k arménské kuchyni podává večerní program: lidové písně s dudukem, u řeky Hrazdan i několikahodinová show s ohněm. Tři pobočky, poplatek za výhled na pódium a koktejl pod poklopem plným kouře.
Tržnice GUM: jerevanská krytá tržnice se sovětským jménem
Tržnice GUM v Jerevanu má jméno po sovětském obchodním domě, který stál na jejím místě, a sortiment, ve kterém je celá arménská kuchyně: sušené meruňky, ořechový sujukh, copy divokého šťovíku i sýr, který zraje zakopaný v hliněné nádobě. Prošel jsem ji při 37 stupních, ochutnávky jsem odmítal a odešel jsem bez nákupu, zato se seznamem na příště.