Víno | stránka 2 z 3
Txakoli: jemně perlivé bílé víno z Baskicka
Txakoli je lehké, suché a jemně perlivé bílé víno z baskického pobřeží Španělska, vyráběné převážně z odrůdy Hondarrabi Zuri. Jméno prý vzniklo z odpovědi sedláků, že vína udělali "akorát na dům", a v roce 1982 zbývalo v celém Baskicku jen 21 hektarů vinic. Dnes se pije studené, mladé a nalévá se z výšky, aby zaperlilo, nejčastěji k pintxos.
Arménské víno: Areni, karas a spor o kolébku vína
Etiketa arménského vína Karas slibuje 6 200 let a jeskyně Areni-1 tomu dává podklad - jen s háčkem, který Gruzie ráda připomíná. Píšu o domácích odrůdách Areni a Voskehat, o hliněném karasu, který vínu do chuti nemluví, o diaspoře, která vinařství po sovětské éře vzkřísila, a o třech lahvích z jerevanského obchodu za 3 500 až 9 000 AMD.
Víno z granátového jablka: arménské ovocné víno
Polosladké, rubínové a podle většiny zákonů světa vlastně žádné víno: granátové víno se v Arménii kvasí z granátové šťávy místo z hroznů a v supermarketu stojí zlomek ceny hroznových sousedů. Co znamená nran gini, proč je to tradice mladší, než průvodci tvrdí, kdo ho kvasí vedle Arménie a jak chutná láhev značky Ijevan.
Švýcarské víno
Švýcaři vyvezou sotva jednu láhev vína ze sta, zbytek vypijí sami. Bílým vínům vládne Chasselas, jehož kolébku genetici hledají na březích Ženevského jezera; červenou chloubou je Cornalin, odrůda, která ve své rodné Itálii vymřela a přežila jen ve Valais. A protože se terasovité vinice obdělávají ručně, do světa se láhve vozit nevyplatí.
Vinný bar Champagneria: šampaňské a cava v pražské uličce jako ze Stínadel
Champagneria je malý vinný bar v Průchodní uličce na pražském Starém Městě, zaměřený na šampaňské, cavu a další šumivá vína. V adventu je jistotou poctivého svařáku z červeného vína, který nechává stánky na Staroměstském náměstí daleko za sebou.
Izraelské víno: košer, mevušal a čtyři lahve z Jeruzaléma
Skoro každá láhev z izraelského supermarketu je košer a část z nich prošla pasterizací, aby ji směl nalít i nežidovský číšník. Víno roste v pěti oblastech, ale Jeruzalém má vlastní příběh: rodina Shor tu lisovala víno dřív, než baron Rothschild přivezl z Francie révu. Vysvětlím, co košer a mevušal znamenají, a zakončím čtyřmi lahvemi z Judských hor.
Bulharské víno: domácí odrůdy Mavrud, Melnik a Gamza
Bulharsko bývalo velkým vývozcem vína, u nás z toho zbyla Medvědí krev. Dnešní bulharské víno stojí na domácích odrůdách: tříslovinatém Mavrudu z okolí Plovdivu, aromatickém Melniku z údolí Strumy a lehké Gamze od Dunaje. Co je na nich skutečně bulharské, proč Bulhaři sami pijí spíš rakiji a jak chutnaly tři lahve od Todoroffa, Minkových a Katarzyny.
Turecké víno
Turecko patří mezi kolébky světového vinařství. Tato rozlehlá země nabízí neuvěřitelně pestré podmínky pro pěstování révy. Najdete zde vinice v přímořské Thrákii i na sopečné půdě v Kappadokii. I přes přísná legislativní omezení a vysoké daně dosahují špičková vinařství evropského standardu.
Rumunské víno: odrůdy fetească, Cotnari a dvě lahve z Jasů
Rumunsko je šestý největší producent vína v Evropské unii, a přesto ho za hranicemi skoro nikdo nezná - většinu vypije samo. Stojí na vlastních odrůdách s domáckými jmény: fetească je dívčí, băbească babiččina a tămâioasă voní po kadidle. Rostou po obou březích Prutu, takže se o ně Rumunsko dělí i pře s Moldavskou republikou; v Cotnari k nim přibývá sladká grasă.
Sardinské víno: Vermentino, Cannonau a další lahve z ostrova
Sardinie má jediné víno se statusem DOCG, nejrozšířenější odrůdu totožnou s francouzským grenache a vernacciu, která zraje pod vrstvou kvasinek jako sherry. Vysvětlím, čím se liší Vermentino di Gallura od Vermentino di Sardegna, proč se o původ cannonau hádá archeologie s Aragonem, a srovnám šest lahví ze supermarketu u Villasimius.