Tipy na jídlo na cestách | stránka 36 z 66
Arménské meruňky: národní ovoce, které dalo barvu vlajce
Meruňka je v Arménii víc než ovoce: spodní pruh vlajky se jmenuje meruňkový, národní nástroj duduk se řeže z meruňkového dřeva a o meruňkách se zpívá na lidových slavnostech i na Eurovizi. Latinské jméno Prunus armeniaca přitom o původu plodu trochu lže. Článek vysvětluje, odkud meruňka doopravdy je, jak se v Arménii jí a suší a proč její dřevo hraje.
Aveluk: divoký šťovík sušený v copech
Aveluk je divoký šťovík, který se v Arménii na jaře sbírá v horách, suší a zaplétá do dlouhých copů prodávaných na tržnicích. Před vařením se namáčí přes noc a pak z něj vzniká salát s cibulí, česnekem a vlašskými ořechy nebo polévka. Rostlinu i sušení sdílí s východním Tureckem, copy jsou arménská záležitost.
Basturma: sušené hovězí maso v kořeněné krustě
Basturma je hovězí maso nasolené, zatížené, vysušené a obalené v červené pastě z pískavice, papriky a česneku, které se jí za studena v tenkých plátcích. Sdílí ji celý bývalý osmanský a kavkazský prostor a o původ se hádají tři národy, i když jediný doložený záznam vede do Kayseri 17. století. V Jerevanu jsem ji jedl zapečenou v omeletě k snídani.
Ararat: arménská brandy, které se doma říká koňak
Ararat je arménská brandy z hroznů Araratské nížiny, které doma nikdo neřekne jinak než koňak - a Evropská unie za to slovo zaplatila Arménii tři miliony eur, aby s ním do roku 2043 skončila. Co je pravdy na Churchillovi a Stalinovi, proč mají v Jerevanu dvě palírny s jedním rodokmenem a jak dopadla degustace tří ročníků v muzeu značky.
Noy: arménská brandy, která se dřív jmenovala Ararat
Noy je druhá velká jerevanská brandy, která zraje ve sklepích na místě někdejší pevnosti Erivan. Jméno po biblickém Noemovi dostala až v roce 2002, do té doby se výrobek jmenoval Ararat. Továrnu založil roku 1877 obchodník Nerses Tairjan a proslavil ji ruský obchodník Šustov, který s jejím koňakem anonymně vyhrál Grand Prix v Paříži.
Arménské víno: Areni, karas a spor o kolébku vína
Etiketa arménského vína Karas slibuje 6 200 let a jeskyně Areni-1 tomu dává podklad - jen s háčkem, který Gruzie ráda připomíná. Píšu o domácích odrůdách Areni a Voskehat, o hliněném karasu, který vínu do chuti nemluví, o diaspoře, která vinařství po sovětské éře vzkřísila, a o třech lahvích z jerevanského obchodu za 3 500 až 9 000 AMD.
Tan: arménský slaný nápoj z jogurtu matsun
Tan je arménský slaný nápoj z kysaného mléka matsun rozředěného vodou - řidší a kyselejší bratranec tureckého ayranu, bez pěny a klidně s bublinkami, mátou nebo okurkou. Co znamená jeho jméno, proč se o matsun hádá Arménie s Gruzií, jak se tan liší od ayranu a dooghu a kolik stála sklenice domácího tanu v jerevanské restauraci Lavash.
Jermuk: arménská minerální voda z horských lázní
Jermuk je nejznámější arménská minerální voda a zároveň lázeňské město ve Vajoc Dzoru, kde ze země vyvěrají stovky horkých pramenů. Slovo jermuk znamená v arménštině horký pramen; voda z něj je sodná, mírně slaná a silně sycená; stáčí se od roku 1951. V restauracích po celé Arménii ji podávají v malé skleněné láhvi, v kolonádě v Jermuku se pije rovnou z pramene.
Arménské pivo: Kilikia, Gyumri a nápoj, který pil Xenofón
Arménské pivo je dnes skoro bez výjimky světlý ležák z vody, ječného sladu a chmele, který v zemi vína a brandy stojí ve stínu, a přitom se ho vyrábí víc než vína. Arménsky se mu říká garedžur, doslova ječná voda, nejstarší popis piva na území Arménie pochází už z Xenofóntovy Anabáze. Největší značky jsou Kilikia, Kotayk a Gyumri.
Víno z granátového jablka: arménské ovocné víno
Polosladké, rubínové a podle většiny zákonů světa vlastně žádné víno: granátové víno se v Arménii kvasí z granátové šťávy místo z hroznů a v supermarketu stojí zlomek ceny hroznových sousedů. Co znamená nran gini, proč je to tradice mladší, než průvodci tvrdí, kdo ho kvasí vedle Arménie a jak chutná láhev značky Ijevan.