Pečivo | stránka 4 z 5
Pane di Matera: semolinový chléb z Basilicaty
Pane di Matera je kváskový chléb ze semolinové krupice tvrdé pšenice, pečený v Mateře a okolí v jihoitalské Basilicatě. Velký hrbolatý bochník s kůrkou silnou nejméně tři milimetry a žlutou vzdušnou střídou vydrží čerstvý celý týden a od roku 2008 nese chráněné označení IGP. Tři řezy na vrchu bochníku mají starší význam, než se v průvodcích píše.
Pekárna Fratelli De Palo: panzerotti a pizza v Mateře
V Mateře se dá v pekárně rovnou naobědvat: pizza na plátky, smažené panzerotti ve strouhance, arancini. Fratelli De Palo k tomu patří ke čtyřem historickým pekárnám města, které sdružuje konsorcium chráněného chleba Pane di Matera. Stojí daleko od Sassi, zato skoro při cestě těm, kdo přijíždějí autobusem z Bari.
Pane di Altamura: chléb s razítkem DOP
Nejstarší recenze altamurského chleba je od Horatia - a jméno města v ní chybí, nevešlo se do verše. Pane di Altamura, kváskový bochník ze semolinové krupice, získal v roce 2003 jako první chléb v Evropě chráněné označení původu DOP. K tomu razítka s iniciálami rodin, salát ze starého chleba a nákup v pekárně Di Gesù, který se obešel beze slov.
Pekárna Geula: pečivo na váhu v Me'a Še'arim
Pekárna Geula stojí v ultraortodoxní čtvrti Me'a Še'arim v Jeruzalémě - pár minut chůze od moderního centra, a přitom o dobré století jinde. Sladké šátečky plněné tvarohem nebo čokoládou se tu prodávají na váhu a platí se výhradně hotově. Kdo chce ochutnat, musí přijmout i pravidla čtvrti, která se od okolního města vědomě odděluje.
Challah: pletený chléb na šabat
Challah je pletený kynutý chléb z mouky, vajec, oleje a cukru, který Židé v Izraeli i po celém světě kladou na stůl v pátek večer a o svátcích. Jméno nese po části těsta, která se z každé dávky odděluje jako dávná daň kněžím. Pletený tvar pochází ze středověké střední Evropy, v těstě chybí máslo, aby se chléb směl jíst k masu.
Pita: plochý chléb s kapsou na náplň
Nejdůležitější surovina pity je vzduch: pára, která v rozpálené peci nafoukne placku z mouky, vody, droždí a soli a nechá v ní kapsu na falafel, shawarmu nebo hummus. Jméno přišlo do hebrejštiny oklikou přes Balkán, chléb sám je starší než zemědělství a malou "pitu sto gramů" zmenšil až Izrael. Jedl jsem ji v Izraeli každý den, aniž jsem si ji jednou objednal.
Jeruzalémský bagel: sezamové pečivo od bran Starého Města
Sezamový ovál dlouhý jako předloktí, který se na rozdíl od newyorského jmenovce nevaří, jen peče. Hebrejsky bejgele jerušalmi, arabsky ka'ak al-Quds - proč se jmenuje po Jeruzalémě, neví ani hebrejská Wikipedie. Kde se vzal, kdo ho ve Starém Městě peče a proč se vyplatí koupit ho o pár uliček dál od brány.
Pekárna artic bakehouse, Praha: islandský kvásek pod Petřínem
Pekárnu artic bakehouse založili v Praze dva Islanďané - cukrář oceněný titulem Dort roku a jeho kamarád z dětství. Od roku 2018 pečou na Újezdě kváskové chleby s vlastními jmény, croissanty a karamelové šneky, po kterých se Petřín zdolává bez zastávky. Jen to jméno se píše jinak, než vám našeptává hlava.
Covrigi: rumunské preclíky
Covrigi jsou rumunské preclíky: kroužky z kynutého těsta posypané mákem, sezamem nebo solí, které se prodávají z okének pekáren po celé zemi a jedí se ještě teplé, nejlépe s kefírem. Jméno si Rumunsko půjčilo od bulharského bochníku, nejslavnější tenké kroužky peče Buzău. V Jasech se kupují z okének sítě Petru i z pekárny Calzi Miki velikosti novinového stánku.
Cornetto: italská odpověď na croissant
Cornetto je italská obdoba croissantu: kynuté vrstvené těsto stočené do růžku, s vejci a cukrem v těstě, měkčí a sladší než francouzský originál a skoro vždy plněné krémem, čokoládou, marmeládou nebo pistáciovým krémem. Na severu Itálie se mu říká brioche, v obchodě croissant, u pultu cornetto. Jí se ráno s cappuccinem, jeho rodokmen vede do středověké Vídně, ne do Paříže.