Sladkosti | stránka 10 z 11
Dondurma: tradiční turecká zmrzlina
Dondurma je tradiční turecká zmrzlina známá svou mimořádně hutnou a žvýkavou konzistencí. Odolává tání i v horkém letním slunci. Za své unikátní vlastnosti vděčí především salepu z divokých orchidejí a pryskyřici zvané masticha. Díky nim připomíná struktura dezertu spíše vychlazené těsto. Pouliční prodejci s ní proto předvádí vyhlášenou show a natahují ji dlouhými kovovými tyčemi. Často si ze zákazníků utahují a kornout jim jen tak nedají.
Halka tatlısı: kulatý smažený dezert
Halka tatlısı je turecký pouliční dezert ve tvaru smaženého vroubkovaného kroužku namočeného v cukrovém sirupu. Patří k nejrozšířenějším a nejdostupnějším sladkostem v ulicích Istanbulu. Základem pokrmu je specifické odpalované těsto vytlačené přímo do rozpáleného oleje. Horké usmažené kousky se okamžitě hází do studeného sirupu. Díky teplotnímu šoku zůstane povrch křupavý, ale pórovitý vnitřek do sebe nasaje tekutinu jako houba. Hluboké rýhy navíc pomáhají zachytit ještě více sladké šťávy.
Pişmaniye: turecká cukrová vata
Pişmaniye je tradiční turecká cukrová vata. Na rozdíl od běžné cukrové vaty obsahuje opraženou mouku a máslo. To jí dodává oříškové aroma a vláknitou strukturu. Její tradiční příprava vyžaduje velkou fyzickou sílu i koordinaci. Pişmaniye je oblíbeným tureckým suvenýrem.
Papanași: rumunský dezert z tvarohu, smetany a džemu
Papanași jsou smažené koblížky z tvarohového těsta, prstenec s kuličkou navrchu zalitý zakysanou smetanou a džemem - jediný rumunský dezert v žebříčku sta nejlepších na světě. Vysvětlím, proč to nejsou koblihy, co mají společného s tvarohovými knedlíky ze školní jídelny a jak chutnaly v restauraci Rustic v Jasech.
Cozonac: rumunský sváteční sladký chléb
Cozonac je rumunské sváteční pečivo z bohatého kynutého těsta s náplní z ořechů, kakaa, máku nebo rahatu, zavinutou do spirály a pečenou v podlouhlé formě. Peče se na Vánoce i na Velikonoce a patří do rodiny, do které spadá i bulharský kozunak, řecké tsoureki nebo italské panettone. Dobrý cozonac se pozná podle toho, že se trhá po vláknech na dlouhé pruhy.
Colivă: smuteční pšenice, kterou v Rumunsku rozdávají za duši zesnulého
Colivă je sladká vařená pšenice s vlašskými ořechy, cukrem a skořicí, natvarovaná do kopečku a ozdobená křížem z kakaa. V Rumunsku se nevaří k obědu, ale k pohřbům a zádušním bohoslužbám, po kterých se rozdává před kostelem jako almužna za duši zesnulého. Zvyk sdílí celý pravoslavný svět od Řecka po Srbsko, jméno má po řecké drobné minci.
Borůvkové knedlíky z Kohútky
Na Kohútku, hřeben Javorníků nad mou rodnou vesnicí, si část hostů nejdřív volá, jestli se ten den vaří borůvkové knedlíky. Kynuté, zasypané mákem s cukrem a zalité máslem, podle receptu babičky, které je čtyřiaosmdesát a v kuchyni pomáhá dodnes. O víkendu jich padne přes tisíc - a jedna obří porce klidně nasytí dva lidi.
Tigelada: portugalský dezert z pece
Recept na tigeladu si portugalská infantka vezla v 16. století jako součást věna do Itálie; dnes tenhle zapečený dezert z vajec, mléka a cukru leží i v chladicích regálech portugalských supermarketů. Doma je ve středním Portugalsku, kde vedle sebe žijí dvě oficiální receptury - s cukrem, nebo s medem a kozím mlékem - a každý srpen se slaví na vlastním festivalu.
Beijinhos de amor: sladké polibky z Lousady
Tři celá vejce a patnáct žloutků na šest set gramů těsta - už recept prozrazuje, že beijinhos de amor mají klášterní rodokmen. Polibky lásky, malé žloutkové koláčky v cukrové skořápce z portugalské Lousady, vydrží několik měsíců a přežijí i cestu domů v kufru. Odkud se vzalo jejich jméno a proč nejznámější výrobce sídlí za hranicí obce?
Cornetto: italská odpověď na croissant
Cornetto je italská obdoba croissantu: kynuté vrstvené těsto stočené do růžku, s vejci a cukrem v těstě, měkčí a sladší než francouzský originál a skoro vždy plněné krémem, čokoládou, marmeládou nebo pistáciovým krémem. Na severu Itálie se mu říká brioche, v obchodě croissant, u pultu cornetto. Jí se ráno s cappuccinem, jeho rodokmen vede do středověké Vídně, ne do Paříže.