Sladkosti | stránka 8 z 11
Alouda: mauricijský mléčný nápoj s bazalkovými semínky
Alouda je hustý mauricijský nápoj z mléka, sirupu, bazalkových semínek a strouhaného agarového želé, obvykle s kopečkem zmrzliny. Je to dcera indické faloody, která cestou přes oceán ztratila nudličky i jedno písmeno ze jména. Pil jsem ji u zdroje - ve stánku Alouda Pillay na centrální tržnici v Port Louis, kde ji prodávají od třicátých let.
Rasgulla: mléčné smažené kuličky v sirupu
Na Mauriciu se rasgulla smaží ze sušeného mléka a teprve potom koupe v sirupu s kardamomem - a v Indii by se takové kuličce řeklo gulab jamun. Píšu o sladkosti indo-mauricijského Divali a o tom, jak mi hotelový dezert změnil názor na smažené těsto v sirupu.
Sagoo au lait: mauricijský mléčný dezert z tapiokových perel
Sagoo au lait je mauricijský sladký dezert z drobných škrobových perel uvařených v mléce nebo kokosovém mléce s cukrem a vanilkou, hustý jako tekutý pudink. Jméno odkazuje na sago z palmy, v hrnci ale skoro vždycky bublá tapioka z manioku. Na ostrov ho přinesly tamilské, čínské i francouzské kuchyně a v supermarketu se prodává i jako nápoj v lahvičce.
Sufganiyah: izraelské koblihy
Vypadá jako odvěká chanuková tradice, ale hlavní sváteční jídlo Izraele prosadily ve dvacátých letech minulého století odbory, aby měli pekaři práci. Sufganiyah je kynutá kobliha s marmeládou nebo krémem - proti té české je to pořádný kus a v sezóně jich Izrael sní miliony. Já je kupoval v jeruzalémské pekárně, u které fronta nikdy nemizela.
Rugelach: čokoládové rohlíčky aškenázské kuchyně
Rugelach je drobné kynuté pečivo aškenázského původu, které v Izraeli zdomácnělo: trojúhelník těsta potřený čokoládou a srolovaný do rohlíčku. Jméno znamená doslova "rožky" a s českým rohlíkem sdílí slovanský kořen. Vysvětlím, proč to není židovský croissant, proč bývá bez mléka a jak chutná balení mini rugelach teplé z trouby v Jeruzalémě.
Pekárna Geula: pečivo na váhu v Me'a Še'arim
Pekárna Geula stojí v ultraortodoxní čtvrti Me'a Še'arim v Jeruzalémě - pár minut chůze od moderního centra, a přitom o dobré století jinde. Sladké šátečky plněné tvarohem nebo čokoládou se tu prodávají na váhu a platí se výhradně hotově. Kdo chce ochutnat, musí přijmout i pravidla čtvrti, která se od okolního města vědomě odděluje.
Halva: drobivá sezamová sladkost východního Středomoří
Halva je sladkost, která se láme na vlákna: sezamová pasta tahini svařená s cukrem ztuhne do bloků a prodavači na trzích z nich odkrajují po kouscích. Patří celému východnímu Středomoří od Nábulusu přes Turecko po Řecko, v Izraeli se vyrábí ve velkém od roku 1929. Já ji ochutnával na jeruzalémském trhu Machaneh Yehudah, kde se prodává po kilech, ale jí po plátcích.
Frutta martorana: sicilské marcipánové ovoce
Frutta martorana je sicilské marcipánové ovoce a zelenina, které se z metrové vzdálenosti nedají rozeznat od pravých. Jméno nesou po palermském klášteře, jehož jeptišky je nesměly vyrábět, na Dušičky je dětem nadělují zemřelí příbuzní. Z čeho se mandlová hmota dělá, proč je měkčí než marcipán u nás a jak poznat ruční práci od stříkací pistole.
Zmrzlinárna Al Cassaro: gelato na nejstarší ulici Palerma
Zmrzlinárna Al Cassaro stojí na nejstarší ulici Palerma a nese její staré arabské jméno - Cassaro, pevnost. Ve vitríně se střídá kolem třiceti příchutí gelata včetně arašídové speciality pojmenované po podniku; Gambero Rosso ho zařadil mezi nejlepší zmrzlinárny Sicílie. Otevřeno má do půlnoci, takže gelato tu jde řešit i dlouho po večeři.
Cannoli: sicilské trubičky s ricottou
Cannoli jsou křupavé smažené trubičky plněné krémem z ovčí ricotty, nejznámější sladkost Sicílie. Jméno mají po rákosu, na který se těsto kdysi navíjelo, historii po legendách o harému v Caltanissettě a po klášterních cukrárnách. Plní se až těsně před prodejem, jinak skořápka zvlhne - a právě na tom se pozná dobrá cukrárna.